Další část komentáře k rituálu Liber Samekh. Přiložená pdf-verze je celá - od začátku komentáře až do nově přeloženého místa.
Část G
Ač má nyní adept stažené vědomí, měl by udržet mohutnost svého Symbolu. Nyní opakuje znamení jako prve, vyjma tehdy, kdy koná pasivní invokaci pentagramu Ducha. Soustředí vědomí do svého dvojčeneckého symbolu Self a pokouší se uspat jej. Je-li operace řádně provedena, Anděl přijme oběť rosy a s nadšením uchopí prodloužení symbolu vůle směrem k sobě. To způsobí, že se chvěje vibracemi lásky, což je reflektováno slovním vyjádřením této sekce (G). To se projeví i ve fyzických uších adepta jako záchvěv ozvěny, ač to zatím nebude schopen popsat. Bude znít dvakrát hlasitěji než hrom a jemněji než šeptání nočního vánku. Bude současně nesrozumitelný a přece bude značit víc, než kdy slyšel.
Nyní nechť se zapře vší silou duše, aby odolal vůli anděla, jenž se ukrývá v nejtěsnější komůrce citadely vědomí. Ať se zcela oddá vzdoru vůči útoku hlasu a vibrace, dokud jeho vědomí nezemdlí do nicoty. Neboť jestli zde zůstane jen jediný neabsorbovaný atom falešného já, zneuctí tento atom panenství Pravého Já a znesvětí přísahu; neboť tento atom je tak rozpálen přiblížením anděla, že přemůže klid mysli, ovládne ji tyranstvím a stávajíc se úplným despotou, změní říši v ruiny.
Když veškeré jsoucno je mrtvých smyslů, kdopak je schopen vzdorovat andělu? Vždyť on svým Duchem souží, když jeho věrné legiony lvo-hadů vyskočí z úkrytu, ponoukajíce adepta, aby dosvědčil jejich Vůli, a ženou jej pospolu s nadšením, takže on vědomě přijímá tento záměr a vidí v něm jednoduchost řešení všech svých zmatků. Pak teprv si bude Adept vědom, že je bytím vlečen od pilíře svého symbolu vůle, a že jeho Anděl je vskutku jím, s intimitou tak intenzivní, jakou přináší jen identita, a to nikoliv v jediném Já, ale v každém nevědomém elementu, který se podílí na tomto mnohočetném rozbití.
Vytržení je takřka vždy doprovázeno vřavou zářivého světla, a rovněž v mnoha případech výlevem zvuku, vždy ohromujícím a vznešeným, ačkoli jeho charakter se může lišit v širokých mezích.1
Hvězdný příval tryská z hlavy symbolu vůle a je rozptýlen nad nebesy v třpytivých galaxiích. Toto rozptýlení hubí soustředění adepta, jehož mysl neumí vládnout takové mnohonásobné velkoleposti; zpravidla se jednoduše propadá ohromen do normálu, neschopen zapamatovat si nic ze své zkušenosti, než vágní, i když živý dojem úplného osvobození a nevýslovného vytržení. Opakování jej posiluje k realizaci přirozenosti svých záměrů; a jeho Aděl, spojnice jednou ustavená, navštěvuje jej, a jemně trénuje vnímavost ke své Svaté přítomnosti i smýšlení. Ale to může nastat, zvláště po opakovaném úspěchu, když Adept není mrštěn zpět do své smrtelnosti výbuchem hvězdného přívalu, ale je identifikován s jednou částí lva-hada, nastavující vědomí, dokud nenalezne své místo ve vesmíru, když jeho tajemství rozkvetou jako pravda, kterou Adept může pak vzít sebou zpět na zem.
To je ale vedlejší. Hlavním účelem rituálu je ustanovit vztah nevědomého já s andělem takovým způsobem, aby si adept byl vědom, že jeho Anděl je jednotou vyjadřující celek jednotlivin tohoto Já, že jeho běžné vědomí obsahuje nepřátelské vetřelce vnesené nehodami životních okolností, a že jeho Poznání a rozmluva se Svatým andělem strážcem zničí všechny pochyby a klamy, udělí veškerá požehnání, neučí všemu pravdivému, a dosahujíce veškeré rozkoše. Je však podstatné, aby adept nespočinul v pouhém bezvýrazném uskutečnění svého vytržení, ale burcovat se k tomu, aby vytvořený vztah podrobil analýze, učinil tak v rozumné lhůtě, a tak osvítil svou mysl a srdce ve smyslu nadřazení se fanatickému nadšení, jako je Beethovenova hudba nadřazena válečným bubnům západní Afriky.
1) Tyto fenomény nejsou zcela subjektivní; mohou být vnímány dokonce i obyčejným člověkem, ačkoli často v jiných formách.
Soubor pdf s můžete stáhnout zde.
|
