Drahá Sestro,
Dělej, co ty chceš, ať je cele zákon.
Tvé poznámky k dopisu 0=2 jsou velmi výstižné a inspirativní. Tedy pokud jsem správně pochopil, co jsi chtěla říct. (Víš, opravdu jsou trochu zmatené, nebo já jsem!) Mohu tvoji otázku, pokud je to otázka, formulovat podle sebe? Ano? Dobře. Říkáš, že jsem filozofickým a matematickým jazykem předložil nezpochybnitelnou teorii vesmíru, a předpokládáš (třikrát podtrženo s dvěma otazníky), že by z ní člověk mohl s velkým úsilím odvodit naprosto pádné důvody pro neochvějné rozjímání nad vlastním pupkem nebo předvádění podivných tanců a vibrování tajemných jmen. Ale co chceš říct (ptáš se) obyčejného chlapa na bulváru, člověka ze světa, který sice získal bystré znalosti o přírodě, ale nenachází žádné racionální vodítko pro své životní chování. Všímá si mnoha neuspokojivých prvků v běhu věcí a ve vlastním zájmu by je rád přetvořil blíže k touhám srdce, aby obnovil Fitzgeraldovo klišé o tomto žalostném schématu věcí. Učená expozice 0 = 2 ho ani v nejmenším nezajímá. Je si však vědom toho, že A.*. A.*. hlásá rozumné řešení problému konání a rád by věděl, zda lze jejich program obhájit z hlediska selského rozumu.
Naštěstí jsem byl jen před několika týdny požádán, abych oslovil skupinu právě takových lidí a oni mi dali tři čtvrtě hodiny na odpověď. Ve skutečnosti to bylo spíš deset minut, protože zbytek času zabralo psaní dopisů a rozesílání, které se nedalo nijak odložit. Musel jsem tedy vymyslet vhodný postup, který by nemilosrdně vyloučil jakýkoli náznak záludnosti nebo předpoklad předchozí znalosti tématu ze strany posluchačů. Šlo to samo. Poprvé v historii se objevily inteligentní a relevantní otázky z řad laiků. Mezi zhruba pěti desítkami přítomných byli jen tři poloblbci, a to (přirozeně!) jen ti, kteří tvrdili, že tento obor studovali.
Následuje hrubý nástin mé argumentace. Začal jsem tím, že jsem upozornil, že příroda využívá mnoho forem energie, které nejsou přímo pozorovatelné smysly. Dějiny Vědy za posledních zhruba sto padesát let se ve skutečnosti skládají především z objevování těchto druhů, z jejich analýzy, měření a manipulace s nimi. Je důvod se domnívat, že mnoho takových druhů bude ještě objeveno. V žádném případě však nebyla pozorována jakákoli stopa vůle nebo inteligence, ledaže by se jednalo o nějaký aparát zahrnující nervový a mozkový systém.
Na tomto místě bych chtěl především upozornit na některé druhy živočichů (zřejmým příkladem jsou včely a termiti), u nichž se zdá, že existuje kolektivní vědomí, protože společenství jedná jako celek zjevně účelně, a přitom jednotky tohoto společenství nejsou ani samy o sobě celistvé. (Neexistuje nějaká řada červů, z nichž každý poddruh je schopen se živit pouze výkaly svého předchůdce v linii?)
Pak jsou tu fenomény psychologie davu, kdy se dav radostně spojí, aby provedl činy, které by jednotlivce vyděsily. A pak je tu nesmírně zvláštní a zajímavá psychologie skupinových orgií 1 - to je podle mého soudu něco víc než prznění.2 Ve všech těchto případech nespočívá operativní vědomí v jediné osobě, jak by se dalo tvrdit, když řečník strhne své posluchače. Tyto poznámky však člověka spíše odklonily na vedlejší kolej od hlavní argumentační linie. Mým nejdůležitějším bodem je tvrzení, že ani s těmi nejběžnějšími formami energie člověk dosud žádnou tvůrčí práci nevykonal. Objevil, zkoumal, měřil (poněkud neobratně) a používal, ale v žádném případě nepochopil, tím méně vysvětlil příčiny jevů. Někdy ani nedokáže skloubit různé přírodní zákony. A tak se setkáváme s výkřiky J. W. N. Sullivana: Vědecké dobrodružství možná ještě bude muset být opuštěno, a mně osobně se svěřil: Možná se ještě ukáže, že matematický přístup ke Skutečnosti bude muset být nahrazen Magickým přístupem.
Nyní přirozeně člověka napadne, že za jevy stojí Vůle a Inteligence. Můj starý přítel a kolega profesor Buckmaster, který napsal knihu o " Krvi ", kterou, jak přiznal, nemůže pochopit více než šest lidí, mi řekl, že ho důmyslnost struktury lidských ledvin "téměř vyděsila". Přesto v celé Přírodě není ani stopa po nějakém smyslu, který by lidská mysl dokázala pochopit. Zdánlivý účel se opět často jeví jako zmatený. Vezměme si jeden příklad. Evoluce, která po tisíce let pracovala na vytvoření toho nejdůmyslnějšího schématu křížení, objevila, právě když bylo dokonalé, podmínky tak pozměněné, že bylo zcela zbytečné.
Samotný zákon příčiny a následku dostal smrtelnou ránu, když Hesinger ukázal, že stará formule Je-li A, pak B je neplatná a musí být změněna na Je-li A, pak B nebo C nebo D nebo E nebo ....
Ale přinejmenším známe dost fenoménů na to, abychom si byli jisti, že Vůle a Inteligence existují nějakým způsobem mimo nervový a mozkový systém, o němž víme, a že musí být takového typu, který přesahuje naše lidské vědomí stejně jako vědomí liliputána nebo lišejníku. Z toho vyplývá, že nějak, někde, musí existovat bohové nebo Mistři - ať už se vám líbí jakékoliv jméno. A to je, předpokládám, to, co můžeš nazvat hlavní premisou mého sylogismu.
Přiznávám, že vedlejší premisa není tak apodiktická. Předpokládám, že nikdo nebude hrdě poukazovat na současný stav lidských záležitostí jako na důkaz toho, že se všichni každou minutou stáváme moudřejšími a ušlechtilejšími, jak to dělali lidé před sedmdesáti lety. (Byl jsem vychován ve víře, že královna Viktorie nikdy nezemře a že Dluhopisy 3 nikdy neklesnou pod svou průměrnou hodnotu). Ve skutečnosti lze mít podezření, že většina vzdělaných lidí neočekává nic jiného, než že se Historie bude opakovat a naše civilizace půjde cestou všech ostatních, jejichž trosky vykopáváme ve všech koutech zeměkoule. (Naše vlastní zkáza může být dokonalejší než jejich, protože většina památek naší vzdělanosti, uměřenosti a průmyslu je vyrobena z oceli a zmizí během několika let po zničení.)
Pokud budeme muset čekat na pohromu a evoluce začne za několik století znovu - s trochou štěstí! -, jedno je přinejmenším jisté: nemůžeme s tím nic dělat. Jakákoli forma aktivity musí být stejně marná a pošetilá jako každá jiná a jedinou rozumnou filozofií musí být jezme a pijme, protože zítra zemřeme.
Existuje nějaká myslitelná alternativa? No, zvažte příčinu blížícího se kolapsu. Je to docela jednoduché: Znalosti jsou bez kontroly Vůle a Inteligence neukotvené. (Jak jasně tuto doktrínu uvádí a demonstruje Qabalah! Ale nesmím být zlomyslný, zůstanu u Selského rozumu!)
A protože tyto schopnosti v nás neodpovídají situaci ve světě, zbývá jediná naděje: navázat spojení s těmi bohy nebo mistry, jejichž existence byla prokázána v mém Hlavním předpokladu, a učit se od Nich.
Je to však možné? Tradice a zkušenost shodně tvrdí, že ano, a navíc máme k dispozici různé způsoby, jak toho dosáhnout. Tomu se říká Velké dílo a je naprosto jasné, že žádný jiný cíl není hoden následování.
Tolik k argumentaci; jistě se snadno shodneme na tom, že k jejímu praktickému uplatnění budeme potřebovat Abecedu, Gramatiku a Slovník. Následují Axiomy, Postuláty, Teorémy a nakonec Experimenty.
A právě o tom jsou všechny tyto dopisy.
Láska je zákon, láska pod vůlí.
Bratrsky Tvůj
666
1 Crowley použil slovo partouse.
2 Spinthria.
3 Ve velké Británii dříve Consols.
|
