VEDOUC\u00cd PR\u00c1CE: PhDr. Du\u0161an Lu\u017en\u00fd
\nVYPRACOVAL: Jaroslav Pol\u00e1k (studijn\u00ed obor: filosofie-religionistika), BRNO 1999
\nD\u011bkuji PhDr. Du\u0161anu Lu\u017en\u00e9mu za cennou kritiku a odbornou pomoc. Prohla\u0161uji, \u017ee jsem na tomto pojedn\u00e1n\u00ed pracoval samostatn\u011b s pou\u017eit\u00edm literatury, uveden\u00e9 na konci<\/p>\n
OBSAH:<\/strong> motto:<\/em> M. B. Wanguov\u00e1: „Buddhismus“, str. 78<\/em><\/p>\n P\u0158EDMLUVA PRO INTERNETOV\u00c9 VYD\u00c1N\u00cd<\/em> \u00daVOD<\/strong> 2 Z \u0159ec. Thelema – „v\u016fle“. Nen\u00ed t\u00edm ale my\u0161lena chtivost, zv\u016fle, libov\u016fle, okam\u017eit\u00e1 pohnutka a pod. Odtud tak\u00e9 pojmenov\u00e1n\u00ed pro vyznava\u010de tohoto u\u010den\u00ed: thel\u00e9mit\u00e9 3 Cit.: J. Waardenburg: „Bohov\u00e9 zbl\u00edzka“, str. 42<\/em><\/p>\n <\/p>\n UM\u00cdRAJ\u00cdC\u00cd AEON<\/strong> V devaten\u00e1ct\u00e9m stolet\u00ed rovn\u011b\u017e do\u0161lo k n\u00e1r\u016fstu popularity spiritismu, l\u00e9\u010ditelstv\u00ed a mnoha dal\u0161\u00edch podobn\u00fdch aktivit, kter\u00e9 se v\u0161ak k my\u0161lenkov\u00e9mu v\u00fdvoji vedouc\u00edmu ke Crowleymu p\u0159\u00edmo nevztahuj\u00ed, pom\u00edj\u00edm je tedy. 4 Cit. R. Cavendish: „D\u011bjiny magie“, str. 150<\/em> <\/p>\n ZLAT\u00dd \u00daSVIT NOV\u00c9HO AEONU<\/strong> Perdurabo<\/strong> 16 I zde jsem vych\u00e1zel z informac\u00ed publikovan\u00fdch Cavendishem (str. 161-173) s p\u0159ihl\u00e9dnut\u00edm ke studi\u00edm publikovan\u00fdm v Revui HORUS. Historii \u0159\u00e1du O.T.O. jsem \u010derpal z \u010dl\u00e1nku Petera-Roberta K\u00f6niga: „Fenom\u00e9n O.T.O.“, Revue HORUS 1994, s.h., str. 47-60. N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed text vych\u00e1z\u00ed ze studie: M.M.M.: „Stru\u010dn\u00fd n\u00e1stin historie \u0159\u00e1du Zlat\u00e9ho \u00fasvitu a dal\u0161\u00edch, s n\u00edm spojen\u00fdch tajn\u00fdch spole\u010dnost\u00ed“, kter\u00fd vy\u0161el v Revui HORUS 1995 (str. 69-111).<\/em> <\/p>\n D\u011aLEJ, CO TY CHCE\u0160….<\/strong> 24 Srv. Eliade: „D\u011bjiny….“, sv. II, str. 120<\/em> <\/p>\n Outer Head of the Order ?<\/strong> Existuje d\u016fvod v\u011b\u0159it, \u017ee dokonce ani Reuss nepova\u017eoval sv\u016fj O.T.O. za n\u00e1stroj pro Thelema. Bez ohledu na to si 27. listopadu 1921 Crowley do sv\u00e9ho di\u00e1\u0159e poznamenal: „Prohl\u00e1sil jsem se O.H.O.“ (Outer Head of the Order – Zevn\u00ed v\u016fdce \u0159\u00e1du)30 . 30 Informace o O.T.O. ze \u010dl\u00e1nku Petera-Roberta K\u00f6niga: „Fenom\u00e9n O.T.O.“, Revue HORUS 1994, s.h., str. 47-60<\/em> <\/p>\n ….A\u0164 JE CELE Z\u00c1KON.<\/strong> 35 „Liber Legis“ – „\u00davod“, str. 9-10. Tuto knihu budu (krom\u011b „\u00davodu“) citovat podle zaveden\u00e9 zvyklosti, tedy jako AL, odd\u00edl (I-III):ver\u0161. (nap\u0159. AL, I:40 a pod.) a to p\u0159\u00edmo v textu.<\/em> <\/p>\n Z\u00e1kon Thelema<\/strong> 41 orig. „Do what thou wilt shall be the whole of the Law.“<\/em> <\/p>\n Nov\u00fd Aeon<\/strong> 58 Cit. „Liber Legis“ – „\u00davod“, str. 14<\/em> <\/p>\n CESTY K BO\u017dSK\u00c9MU V\u011aDOM\u00cd<\/strong> 1. \u010clov\u011bk m\u00e1 pr\u00e1vo \u017e\u00edt podle sv\u00e9ho vlastn\u00edho z\u00e1kona – 2. \u010clov\u011bk m\u00e1 pr\u00e1vo j\u00edst to, co jest jeho v\u016fle: 3. \u010clov\u011bk m\u00e1 pr\u00e1vo myslet si, co chce: 4. \u010clov\u011bk m\u00e1 pr\u00e1vo milovat to, co chce: 5. \u010clov\u011bk m\u00e1 pr\u00e1vo zab\u00edt ty, kdo\u017e by cht\u011bli t\u011bmto pr\u00e1v\u016fm odporovat. 62 Cit.: „LIBER LXXVII“ tak, jak bylo uve\u0159ejn\u011bno v Revue Horus z r.1995, str. 10-11<\/p>\n Thel\u00e9msk\u00e1 mor\u00e1lka je zalo\u017eena na v\u00fd\u0161e zm\u00edn\u011bn\u00fdch principech Knihy Z\u00e1kona, je\u017e byly p\u0159ibl\u00ed\u017eeny v\u00fd\u0161e. Je vlastn\u011b jejich praktick\u00fdm uplatn\u011bn\u00edm. Bohu\u017eel nem\u00e1m \u017e\u00e1dn\u00e9 v\u011brohodn\u00e9 informace o \u017eivot\u011b thel\u00e9mit\u016f; zpr\u00e1vy o omezov\u00e1n\u00ed osobn\u00ed svobody, zn\u00e1sil\u0148ov\u00e1n\u00ed atp. v thel\u00e9msk\u00fdch \u0159\u00e1dech, \u0161\u00ed\u0159en\u00e9 zvl\u00e1\u0161t\u011b n\u011bkter\u00fdmi antikultovn\u00edmi televizn\u00edmi „dokumenty“ (jeden z nich byl vys\u00edl\u00e1n na \u010cT) nelze – vzhledem k jejich propagandistick\u00e9mu ra\u017een\u00ed – br\u00e1t p\u0159\u00edli\u0161 v\u00e1\u017en\u011b. Na druhou stranu je mo\u017en\u00e9, \u017ee jsou \u010dlenov\u00e9 \u0159\u00e1du vedeni v r\u00e1mci „p\u0159ekon\u00e1v\u00e1n\u00ed duality“ k \u010dinnostem jim odporn\u00fdm (plyne to z logiky Liber Legis), respektive k napln\u011bn\u00ed slov z Liber Legis: „Nesvazujte nic! Vy sami ne\u010di\u0148te \u017e\u00e1dn\u00e9ho rozd\u00edlu mezi jednou v\u011bc\u00ed & t\u011bmi ostatn\u00edmi; v\u017edy\u0165 tudy kr\u00e1\u010d\u00ed bolest.“ (AL, I:22). Nakolik to mohlo\/m\u016f\u017ee hrani\u010dit s nez\u00e1konnost\u00ed – nev\u00edm. Jedin\u00fd v\u011brohodn\u00fd doklad mo\u017en\u00e9ho omezov\u00e1n\u00ed osobn\u00ed svobody jsem na\u0161el ve v\u00fd\u0161e zm\u00edn\u011bn\u00e9m \u010dl\u00e1nku „Stru\u010dn\u00fd n\u00e1stin historie \u0158\u00e1du Zlat\u00e9ho \u00fasvitu…“, kde autor, p\u0159i dotazu na podm\u00ednky \u010dlenstv\u00ed v „Society O.T.O. International“ zjistil, \u017ee po\u017eaduj\u00ed not\u00e1\u0159sky ov\u011b\u0159en\u00e9 p\u00edsemn\u00e9 prohl\u00e1\u0161en\u00ed, v n\u011bm\u017e se prav\u00ed:“ Prohla\u0161uji zde, \u017ee ze sv\u00e9 vlastn\u00ed svobodn\u00e9 v\u016fle se pod\u0159izuji nebezpe\u010d\u00edm a nepohodl\u00ed ord\u00e1li\u00ed I\u00b0 O.T.O. a nebudu \u010dinit O.T.O. odpov\u011bdn\u00fd za nehody nebo \u00fajmy, kter\u00e9 z toho mohou vyplynout.“ Nem\u00e9n\u011b zaj\u00edmav\u00fdm a pikantn\u00edm post\u0159ehem je skute\u010dnost, \u017ee po nov\u00fdch adeptech vy\u017eaduj\u00ed fotografie zep\u0159edu a z profilu, nejl\u00e9pe bez od\u011bvu, p\u0159i\u010dem\u017e na zadn\u00ed stran\u011b m\u00e1 b\u00fdt otisk palce. Na druhou stranu je v\u00fd\u0161e zm\u00edn\u011bn\u00e1 organizace malou od\u0161t\u011bpenou \u010d\u00e1st\u00ed O.T.O., kter\u00e1 m.j. zjevn\u011b prohr\u00e1la spor o autorsk\u00e1 pr\u00e1va s ofici\u00e1ln\u00ed americkou v\u011btv\u00ed O.T.O.63 63 zdroj (v\u010d. citace) – HORUS 1995, str. 108-110<\/p>\n Magick\u00e9 my\u0161len\u00ed<\/strong> „I. DEFINICE II. POSTUL\u00c1T III. THEOR\u00c9MY 14. \u010clov\u011bk je schopn\u00fd b\u00fdt a pou\u017e\u00edvat v\u0161echno to, co vn\u00edm\u00e1; nebo\u0165 v\u0161echno, co vn\u00edm\u00e1, je v ur\u010dit\u00e9m smyslu \u010d\u00e1st\u00ed jeho byt\u00ed. M\u016f\u017ee si tedy podrobit cel\u00e9 Universum, jeho\u017e si je v\u011bdom vzhledem ke sv\u00e9 individu\u00e1ln\u00ed V\u016fli. (…) Magie tedy v tomto pojet\u00ed rozhodn\u011b neschvaluje pokusy „plivat proti v\u011btru“. T\u00edm, \u017ee zd\u016fraz\u0148uje magi\u010dnost jak\u00e9hokoli \u00famysln\u00e9ho (tedy uv\u011bdomovan\u00e9ho) aktu se bl\u00ed\u017e\u00ed pojet\u00ed n\u011bkter\u00fdch buddhistick\u00fdch proud\u016f (zvl\u00e1\u0161t\u011b zenu) a my\u0161lenka kon\u00e1n\u00ed v intenc\u00edch „Prav\u00e9 V\u016fle“ m\u00e1 svou paralelu v Mah\u00e1bh\u00e1rat\u011b (a zvl\u00e1\u0161t\u011b v Bhagavadg\u00edt\u011b). Bhagavadg\u00edta se sna\u017e\u00ed „spasit“ v\u0161echny lidsk\u00e9 skutky, „Ospravedlnit“ ka\u017edou prof\u00e1nn\u00ed \u010dinnost, nebo\u0165 pokud \u010dlov\u011bk nepo\u017e\u00edv\u00e1 jejich „plod\u016f“, prom\u011b\u0148uje automaticky v\u0161echny sv\u00e9 \u010diny v ob\u011btiny. D\u016fle\u017eit\u00e9 je, aby \u010dlov\u011bk porozum\u011bl sv\u00e9 roli ve sv\u011bt\u011b. Tak mohou b\u00fdt obh\u00e1jeny i „nemor\u00e1ln\u00ed“ \u010diny, je-li nutn\u00e9 je u\u010dinit, vzhledem k „roli“ konaj\u00edc\u00edho a pokud se vzd\u00e1 „plod\u016f sv\u00fdch skutk\u016f“65 . Na rozd\u00edl od star\u00e9 Indie v\u0161ak mus\u00ed v dne\u0161n\u00edm sv\u011bt\u011b hledat svou roli \u010dlov\u011bk s\u00e1m, nen\u00ed mu p\u0159edeps\u00e1na spole\u010densk\u00fdm postaven\u00edm. Proto klade Crowley tak velk\u00fd d\u016fraz na porozum\u011bn\u00ed Prav\u00e9 V\u016fli. Magie a thel\u00e9msk\u00e1 mor\u00e1lka jsou podle Crowleyho \u00fa\u010dinnou metodou k dosa\u017een\u00ed bo\u017esk\u00e9ho v\u011bdom\u00ed.<\/p>\n 64 Cit. z \u00faryvku „Magick in Theory and Practise“ A. Crowleyho, uve\u0159ejn\u011bn\u00e9m v \u010dl\u00e1nku: „Co je Magie“, in: HORUS, \u010derven 1990, str. 20-28. Orig.: str. XI<\/em> <\/p>\n Tarot<\/strong> 66 Cit. A. Crowley: „Kniha Thothova“, str. 14<\/em> <\/p>\n Ritu\u00e1ly<\/strong> 68 Cit.: „Liber Agape“, str. 14<\/em> <\/p>\n JE VYSOK\u00c1 MAGIE“ N\u00c1BO\u017dENSTV\u00cd? (pokus o definici)<\/strong> 72 Cit. L\u00e9vi: „Dogma a ritu\u00e1l“, str. 203<\/em> <\/p>\n \u0160\u00cd\u0158EN\u00cd NOVOAEONSK\u00ddCH MY\u0160LENEK<\/strong> 86 srv. Eliade: „D\u011bjiny…“, II., str. 72-79<\/em> <\/p>\n Sp\u0159\u00edzn\u011bn\u00ed myslitel\u00e9<\/strong> 88 Cit. San: „Knihy k poohl\u00e9dnut\u00ed“, in: HORUS prosinec 1990, str. 62,64<\/em> Thel\u00e9mit\u00e9 na konci prvn\u00edho stolet\u00ed94<\/strong> 94 Thel\u00e9mit\u00e9 pova\u017euj\u00ed rok 1904 za po\u010d\u00e1tek nov\u00e9ho v\u011bku a tedy i letopo\u010dtu.<\/em><\/p>\n CROWLEY A SATANISMUS<\/strong> 95 Cit. „Satansk\u00e1 bible“ – „\u00davod“ (napsal Burton H. Wolfe), str. 11<\/em> <\/p>\n Z\u00c1V\u011aR<\/strong> <\/p>\n Tajemstv\u00ed Aleistra Crowleyho108 (\u00faryvky)<\/strong> 108 Kniha „Tajemstv\u00ed Aleistra Crowleyho“ („The Secrets of Aleister Crowley“) vy\u0161la v roce 1991 v mal\u00e9m anglick\u00e9m nakladatelstv\u00ed Diamond Books. Nep\u0159edch\u00e1zela j\u00ed v\u0161ak \u017e\u00e1dn\u00e1 velk\u00e1 propaga\u010dn\u00ed akce, tak typick\u00e1 v dne\u0161n\u00ed dob\u011b – pouze mal\u00e9 nen\u00e1padn\u00e9 ozn\u00e1men\u00ed v n\u011bkolika okultn\u00edch a duchovn\u00edch \u010dasopisech. I z mn\u011b dostupn\u00fdch uk\u00e1zek (v Revui HORUS) plyne, \u017ee tato kniha, kterou napsal Crowleyho syn Amado Crowley, vrh\u00e1 nov\u00e9 sv\u011btlo na osobnost a zp\u016fsob my\u0161len\u00ed kontroverzn\u00edho m\u00e1ga.<\/em> <\/p>\n Nezn\u00e1m\u00e9 nauky<\/strong> 109 Cit. dle \u00faryvk\u016f v revui HORUS, s.a. 1993, str. 70-79<\/em><\/p>\n <\/p>\n Hymn to Pan<\/strong><\/p>\n \nAleister Crowley<\/strong> All-devourer, all-begetter; 110 Cit. z knihy „Magick in Theory and Practise“, str. IV-VI.<\/p>\n <\/p>\n BABALON<\/strong>111 (Z knihy Vize a hlas) 111 \u00daryvek z knihy „Vize a hlas“, citov\u00e1no podle citace v „Knize Thothov\u011b“, str.171-173. Zde u\u017e\u00edvan\u00e9 term\u00edny „Babalon“ a „Babylon“ ozna\u010duj\u00ed tot\u00e9\u017e – \u0160arlatovou \u017eenu, Babyl\u00f3nskou d\u011bvku… dle Crowleyho dokonal\u00e9 zt\u011blesn\u011bn\u00ed \u017eensk\u00e9ho principu, jeho\u017e zvrhl\u00fdm protikladem je panensk\u00e1 Marie.<\/em> <\/p>\n Napomenut\u00ed p\u00e1n\u016fm ryt\u00ed\u0159\u016fm z thel\u00e9msk\u00e9ho opatstv\u00ed pra\u017esk\u00e9ho (v\u00fd\u0148atky)<\/strong> V\u00fdznam t\u011bchto mal\u00fdch pravideln\u00fdch ceremoni\u00ed nelze docenit. Pravidelnost je dal\u0161\u00edm d\u016fle\u017eit\u00fdm prvkem, jeho\u017e by se m\u011blo db\u00e1t. Nesm\u00ed\u0161 se v mysli zastavit ani uprost\u0159ed nejv\u011bt\u0161\u00edho pouli\u010dn\u00edho ruchu, hluku aut nebo v tichu lesa – nesm\u00ed\u0161 ani vn\u00edmat sv\u00e9ho hosta nebo hostitele, pokud se na tomto ceremoni\u00e1lu nepod\u00edl\u00ed. (…) 114 Cit. San: „Napomenut\u00ed…“, in: EQUINOX No.I, str. xxi-xxvii<\/p>\n Das Energi (v\u00fd\u0148atky)<\/strong> 115 Cit.: Williams: „Tak u\u017e se pus\u0165“. \u010c\u00edsla v z\u00e1vork\u00e1ch jsou \u010d\u00edsla citovan\u00fdch str\u00e1nek.<\/em><\/p>\n <\/p>\n POU\u017dIT\u00c1 LITERATURA<\/strong> Sekund\u00e1rn\u00ed literatura:<\/strong> \u010casopisy:<\/strong> Brno 1999<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" Aleister Crowley a thel\u00e9mit\u00e9 bakal\u00e1\u0159sk\u00e1 pr\u00e1ce* MASARYKOVA UNIVERZITA, FILOSOFICK\u00c1 FAKULTA \u00dastav religionistiky VEDOUC\u00cd PR\u00c1CE: PhDr. Du\u0161an Lu\u017en\u00fd VYPRACOVAL: Jaroslav Pol\u00e1k<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"colormag_page_container_layout":"default_layout","colormag_page_sidebar_layout":"default_layout","footnotes":""},"categories":[5],"tags":[14,13],"class_list":["post-156","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-historick","tag-crowley","tag-thelema"],"yoast_head":"\n
\n0.\u00daVOD
\nI. UM\u00cdRAJ\u00cdC\u00cd AEON
\nAg\u00f3nie a vzk\u0159\u00ed\u0161en\u00ed magie v osmn\u00e1ct\u00e9m stolet\u00ed
\nDogma a ritu\u00e1l devaten\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed
\nII. ZLAT\u00dd \u00daSVIT NOV\u00c9HO AEONU
\nAnnus mirabilis
\nPerdurabo
\nIII. D\u011aLEJ, CO TY CHCE\u0160…
\nRovnodennost boh\u016f
\nOuter Head of the Order?
\nIV. …A\u0164 JE CELE Z\u00c1KON.
\nKniha Z\u00e1kona
\nZ\u00e1kon Thelema
\nNov\u00fd Aeon
\nV. CESTY K BO\u017dSK\u00c9MU V\u011aDOM\u00cd
\nThel\u00e9msk\u00e1 mor\u00e1lka
\nMagick\u00e9 my\u0161len\u00ed
\nTarot
\nRitu\u00e1ly
\nVI. JE „VYSOK\u00c1 MAGIE“ N\u00c1BO\u017dENSTV\u00cd?
\nVII. \u0160\u00cd\u0158EN\u00cd „NOVOAEONSK\u00ddCH“ MY\u0160LENEK
\nCrowley jako hlavn\u00ed „prorok“ Nov\u00e9ho Aeonu
\nSp\u0159\u00edzn\u011bn\u00ed myslitel\u00e9
\nThel\u00e9mit\u00e9 na konci prvn\u00edho stolet\u00ed
\nVIII. ALEISTER CROWLEY A SATANISMUS
\nIX. Z\u00c1V\u011aR
\nP\u0158\u00cdLOHA (uk\u00e1zky z thel\u00e9msky orientovan\u00fdch text\u016f)
\nAmado Crowley: „Tajemstv\u00ed Aleistera Crowleyho“ (v\u00fd\u0148atky)
\nAleister Crowley: „Hymn to Pan“
\nAleister Crowley: „BABALON“ (uk\u00e1zka z knihy „Vize a hlas“)
\nSan: „Napomenut\u00ed…“ (v\u00fd\u0148atky)
\nPaul Williams: „Das Energi“ (v\u00fd\u0148atky)
\nPOU\u017dIT\u00c1 LITERATURA<\/p>\n
\n„Zv\u011bdav\u00fd mnich polo\u017eil Mistrovi ot\u00e1zku: ‚Co je cesta?‘<\/em>
\n‚M\u00e1\u0161 ji p\u0159\u00edmo p\u0159ed o\u010dima,‘ \u0159ekl Mistr.<\/em>
\n‚Pro\u010d ji tedy s\u00e1m nevid\u00edm?‘<\/em>
\n‚Proto\u017ee mysl\u00ed\u0161 na sebe.‘<\/em>
\n‚A co ty – vid\u00ed\u0161 ji?‘<\/em>
\n‚Dokud bude\u0161 vid\u011bt dvojit\u011b a \u0159\u00edkat ‚J\u00e1 ne‘ a ‚Ty ano‘ atakd\u00e1le, bude\u0161 m\u00edt <\/em>
\nzaml\u017een\u00e9 o\u010di,‘ \u0159ekl Mistr.<\/em>
\n‚Kdy\u017e nen\u00ed ani J\u00e1 ani Ty, lze ji spat\u0159it?‘<\/em>
\n‚Kdy\u017e nen\u00ed ani J\u00e1 ani Ty, kdo je ten, jen\u017e ji chce spat\u0159it?'“ <\/em><\/p>\n
\nTato pr\u00e1ce je m\u00edrn\u011b upravenou verz\u00ed m\u00e9 bakal\u00e1\u0159sk\u00e9 pr\u00e1ce napsan\u00e9 v r\u00e1mci studia religionistiky na Filozofick\u00e9 fakult\u011b Masarykovy univerzity. Oproti origin\u00e1lu jsem opravil n\u011bkter\u00e9 p\u0159eklepy a n\u011bkolik nejasnost\u00ed, na kter\u00e9 jsem byl upozorn\u011bn p\u0159i obhajob\u011b t\u00e9to pr\u00e1ce. V p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee by n\u011bkter\u00fd z \u010dten\u00e1\u0159\u016f cht\u011bl z tohoto textu \u010derpat pro svou vlastn\u00ed odbornou pr\u00e1ci a m\u011bl by z\u00e1jem citovat p\u016fvodn\u00ed vyd\u00e1n\u00ed, najde je v knihovn\u011b \u00dastavu religionistiky FFMU pod pomalu se zv\u011bt\u0161uj\u00edc\u00ed vrstvou prachu.<\/em><\/p>\n
\nC\u00edlem t\u00e9to pr\u00e1ce je alespo\u0148 stru\u010dn\u011b p\u0159ibl\u00ed\u017eit my\u0161lenkov\u00fd sv\u011bt Aleistra Crowleyho, jako\u017e i n\u011bkter\u00e9 plody jeho \u010dinnosti. Crowley je u n\u00e1s mezi \u0161ir\u0161\u00ed ve\u0159ejnost\u00ed (i odbornou) dosud m\u00e1lo zn\u00e1m\u00fd, a pokud jeho jm\u00e9no zazn\u00ed, tak \u010dasto jen v souvislosti se satanismem, co\u017e je nep\u0159esn\u00e9. Proto se tak\u00e9 sna\u017e\u00edm uk\u00e1zat, \u017ee cesta tohoto kontroverzn\u00edho m\u00e1ga se od satanismu v mnoha podstatn\u00fdch miln\u00edc\u00edch li\u0161\u00ed. Crowley m\u011bl na co navazovat – a tak\u00e9, jak uvid\u00edme, navazoval, proto jsem se rozhodl rovn\u011b\u017e p\u0159ibl\u00ed\u017eit n\u011bkter\u00e9 momenty evropsk\u00e9ho hermetismu od osmn\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed. Zde mi nejde o soustavn\u00fd v\u00fdklad, n\u00fdbr\u017e o zd\u016frazn\u011bn\u00ed osobnost\u00ed, sm\u011br\u016f a proud\u016f, na kter\u00e9 Crowley v\u00fdrazn\u011bji navazoval. Hlavn\u00ed d\u016fraz ov\u0161em kladu na osobnost a d\u00edlo samotn\u00e9ho Crowleyho a jeho u\u010den\u00ed – thel\u00e9mismus2 .
\nM\u00fdm z\u00e1m\u011brem je v prv\u00e9 \u0159ad\u011b nezaujat\u011b sezn\u00e1mit p\u0159\u00edpadn\u00e9 z\u00e1jemce o problematiku modern\u00edho okultismu s – u n\u00e1s (pokud v\u00edm) dosud takto nezpracovanou – problematikou Crowleyho p\u016fsoben\u00ed. P\u0159esto\u017ee nev\u011b\u0159\u00edm v mo\u017enost dokonal\u00e9ho odstupu a nezaujatosti, sna\u017e\u00edm se tomuto ide\u00e1lu v maxim\u00e1ln\u00ed m\u00ed\u0159e p\u0159ibl\u00ed\u017eit.
\nNemohu si kl\u00e1st n\u00e1rok na \u00faplnost \u010di dokonce bezchybnost sv\u00e9 pr\u00e1ce. „Chceme-li n\u00e1rokovat znalost n\u011bjak\u00e9ho n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed, je nevyhnuteln\u00e9 d\u016fkladn\u011b zkoumat r\u016fzn\u00e9 druhy n\u00e1bo\u017eensk\u00fdch text\u016f, p\u0159i\u010dem\u017e mus\u00ed b\u00fdt zahrnuta i jejich souvislost s prof\u00e1nn\u00ed literaturou a jejich d\u011bjinn\u00fd v\u00fdvoj. (…) Takov\u00e9 „d\u011bjiny n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 literatury“ vy\u017eaduj\u00ed ustavi\u010dnou \u010detbu naprosto rozd\u00edln\u00fdch text\u016f, nadto v\u0161ak t\u00e9\u017e nutnost zab\u00fdvat se \u0161irok\u00fdm historick\u00fdm prost\u0159ed\u00edm, z n\u011bho\u017e tato literatura vze\u0161la; okruhem, v n\u011bm\u017e text vznikl; n\u00e1bo\u017eensk\u00fdmi a jin\u00fdmi st\u0159edisky, v nich\u017e jej\u00ed auto\u0159i \u017eili a p\u016fsobili; okruhem \u010dten\u00e1\u0159\u016f, pro n\u011b\u017e byl text ur\u010den; rol\u00ed, kterou text hr\u00e1l ve spole\u010denstv\u00ed a pro pozd\u011bj\u0161\u00ed autory, atd.“3 P\u0159esto\u017ee mnou zkouman\u00e1 oblast je pom\u011brn\u011b mlad\u00e1 a oproti jin\u00fdm n\u00e1bo\u017eensk\u00fdm proud\u016fm nevelk\u00e1 i co do po\u010dtu stoupenc\u016f, pouh\u00e9 prostudov\u00e1n\u00ed literatury s n\u00ed souvisej\u00edc\u00ed nab\u00edz\u00ed perspektivu (zaj\u00edmav\u00e9) pr\u00e1ce na n\u011bkolik let dop\u0159edu…<\/p>\n
\nAgonie a vzk\u0159\u00ed\u0161en\u00ed magie v osmn\u00e1ct\u00e9m stolet\u00ed<\/strong>
\nOsmn\u00e1ct\u00e9 stolet\u00ed bylo pro evropskou magii v\u011bt\u0161inou obdob\u00edm stagnace. Nov\u00e1 v\u011bdeck\u00e1 koncepce sv\u011bta zni\u010dila teorii makrokosmu a spolu s t\u00edm i z\u00e1klady, na nich\u017e magie st\u00e1la. Vztahy soulad\u016f a shod, kter\u00e9 se m\u00e1g sna\u017eil vyu\u017e\u00edt, se ocitly na smeti\u0161ti zavr\u017een\u00fdch teori\u00ed. Lid\u00e9 p\u0159est\u00e1vali magii v\u011b\u0159it. Mizeli dvorn\u00ed astrologov\u00e9, m\u011bnily se z\u00e1kony o \u010darod\u011bjnictv\u00ed, a\u017e nakonec zcela zanikly. Podstatn\u011b se zm\u011bnil i vztah k posedlosti \u010f\u00e1blem, pro kterou se te\u010f hledaly p\u0159irozen\u00e9 p\u0159\u00ed\u010diny (a to dokonce i v katolick\u00fdch \u0159ad\u00e1ch). Nesouhlas\u00edm ale s Cavendishem, z n\u011bho\u017e zde jinak \u010derp\u00e1m, v n\u00e1zoru, \u017ee „osv\u00edcensk\u00fd racionalismus nahlodal lidov\u00e9 zvyky a ob\u0159ady“4 . To lze p\u0159i\u010d\u00edst na vrub sp\u00ed\u0161e reforma\u010dn\u00edm i protireforma\u010dn\u00edm aktivit\u00e1m k\u0159es\u0165an\u016f \u0161estn\u00e1ct\u00e9ho a sedmn\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed.
\nStrach z \u010f\u00e1bl\u016f a \u010darod\u011bjnic, kter\u00fd su\u017eoval lidi v \u0161estn\u00e1ct\u00e9m a sedmn\u00e1ct\u00e9m stolet\u00ed, byl v osmn\u00e1ct\u00e9m stolet\u00ed nahrazen p\u0159ehnan\u00fdm strachem z tajn\u00fdch spole\u010dnost\u00ed. Lidsk\u00e1 (v\u0161elidsk\u00e1?) pot\u0159eba strachu a nep\u0159\u00edtele nalezla sv\u016fj v\u00fdraz ve strachu z organizovan\u00e9ho spiknut\u00ed proti spole\u010dnosti a civilizaci.5
\nTajn\u00e9 spolky ov\u0161em skute\u010dn\u011b existovaly a mo\u017en\u00e1 byly prvn\u00edm vzd\u00e1len\u00fdm sign\u00e1lem rostouc\u00ed protireakce z \u0159ad odp\u016frc\u016f racionalismu, materialismu, nov\u00e9 v\u011bdy a technologie. St\u0159edem cel\u00e9ho hnut\u00ed bylo spekulativn\u00ed svobodn\u00e9 zedn\u00e1\u0159stv\u00ed, kter\u00e9 se za\u010dalo \u0161\u00ed\u0159it po roce 1717, kdy byla v Lond\u00fdn\u011b zalo\u017eena Velkol\u00f3\u017ee Lond\u00fdna a Westminsteru a byl zvolen jej\u00ed prvn\u00ed velmistr. Naprost\u00e1 v\u011bt\u0161ina tehdej\u0161\u00edch i pozd\u011bj\u0161\u00edch zedn\u00e1\u0159\u016f nem\u016f\u017ee b\u00fdt p\u0159i v\u0161\u00ed fantazii pova\u017eov\u00e1na za m\u00e1gy. V\u011bt\u0161ina z nich se spokojovala s po\u010destnou mor\u00e1lkou, lidumilnost\u00ed, \u0159\u00e1dn\u00fdm ob\u010danstv\u00edm a soci\u00e1ln\u00ed solidaritou, ctnostmi plynouc\u00edmi z neur\u010dit\u00e9ho a tolerantn\u00edho deismu. Vzestup zedn\u00e1\u0159stv\u00ed v\u0161ak dokl\u00e1d\u00e1 pot\u0159ebu nadp\u0159irozen\u00e9 mystiky, kter\u00e1 se vlivem racionalismu vytr\u00e1cela. Tuto pot\u0159ebu se ji\u017e neda\u0159ilo napl\u0148ovat c\u00edrkv\u00edm, a proto se hledaly nov\u00e9 zdroje n\u00e1bo\u017eensk\u00fdch pro\u017eitk\u016f.
\nJe v\u00fdznamn\u00e9, \u017ee v osmn\u00e1ct\u00e9m stolet\u00ed zedn\u00e1\u0159i zd\u016fraz\u0148ovali tajnost Cechu a jeho domn\u011bl\u00fd p\u016fvod v tajemn\u00e9 moudrosti starov\u011bk\u00e9ho sv\u011bta. M\u00fdtick\u00e1 a okultn\u00ed starobylost Cechu, i kdy\u017e je dnes pova\u017eov\u00e1na za pouhou legendu, plnila funkci autoritativn\u00ed opory pot\u00e9, co byla naru\u0161ena k\u0159es\u0165ansk\u00e1 duchovn\u00ed autorita. S t\u00edmto – ostatn\u011b dosti b\u011b\u017en\u00fdm – jevem se setk\u00e1me i u v\u011bt\u0161iny pozd\u011bj\u0161\u00edch magick\u00fdch spole\u010dnost\u00ed, o nich\u017e zde bude \u0159e\u010d.
\nSkupiny se spojovaly, p\u0159eskupovaly, m\u011bnily sv\u00e1 spojenectv\u00ed a v rozli\u010dn\u00fdch uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00edch kaleidoskopicky odr\u00e1\u017eely stejn\u00e9 z\u00e1kladn\u00ed ideje. D\u016fle\u017eitou ingredienc\u00ed v athanoru6 magie bylo nesl\u00e1bnouc\u00ed kouzlo egyptsk\u00e9 moudrosti. V t\u00e9to dob\u011b zalo\u017eil sicilsk\u00fd dobrodruh Giuseppe Balsamo, kter\u00fd si \u0159\u00edkal hrab\u011b Cagliostro (a kter\u00e9ho pova\u017eoval Crowley za svou p\u0159edchoz\u00ed inkarnaci – viz n\u00ed\u017ee), Egyptsk\u00fd \u0159\u00e1d Zedn\u00e1\u0159stva. Cagliostro se postavil do \u010dela \u0159\u00e1du jako Velk\u00fd Kopht, zat\u00edmco jeho p\u016fvabn\u00e1 man\u017eelka p\u0159edsedala \u017eensk\u00fdm l\u00f3\u017e\u00edm jako kr\u00e1lovna ze S\u00e1by. Cagliostro se narodil v Palermu v roce 1743. S velkou ok\u00e1zalost\u00ed cestoval po Evrop\u011b, pohyboval se ve vysok\u00fdch kruz\u00edch a tvrdil, \u017ee zn\u00e1 alchymickou techniku na z\u00edsk\u00e1n\u00ed zlata a zp\u016fsoby, jak prodlou\u017eit potenci. Byly mu p\u0159ipisov\u00e1ny z\u00e1zra\u010dn\u00e9 l\u00e9\u010ditelsk\u00e9 schopnosti. Po\u0159\u00e1dal tak\u00e9 seance, b\u011bhem nich\u017e vyvol\u00e1val du\u0161e zem\u0159el\u00fdch a tak se stal jedn\u00edm z p\u0159edch\u016fdc\u016f spiritismu. Cagliostra nakonec z Francie vypov\u011bd\u011bli, ode\u0161el tedy do It\u00e1lie, kde byl v roce 1789 uv\u011bzn\u011bn inkvizic\u00ed jako kac\u00ed\u0159 a \u010darod\u011bj. Zem\u0159el ve v\u011bzen\u00ed roku 1795.
\nDal\u0161\u00ed proslulou osobnost\u00ed t\u00e9 doby byl hrab\u011b St-Germain, kter\u00fd \u00fadajn\u011b objevil „omlazuj\u00edc\u00ed vodu“ a K\u00e1men mudrc\u016f, jeho\u017e pou\u017e\u00edval k v\u00fdrob\u011b zlata a klenot\u016f, kter\u00fdmi se bohat\u011b kr\u00e1\u0161lil. \u0158\u00edkalo se o n\u011bm, \u017ee m\u00e1 v\u00edce ne\u017e dva tis\u00edce let, co\u017e vedlo k domn\u011bnk\u00e1m, \u017ee je bu\u010f v\u011b\u010dn\u00fdm \u017eidem nebo potomkem arabsk\u00e9 princezny a salamandra. Po ur\u010ditou dobu se t\u011b\u0161il velk\u00e9 p\u0159\u00edzni Ludv\u00edka XV. a madam de Pompadour. \u010casto se nahlas odd\u00e1val vzpom\u00ednk\u00e1m na svatebn\u00ed hostinu v K\u00e1n\u011b Galilejsk\u00e9, kde Je\u017e\u00ed\u0161 prom\u011bnil vodu ve v\u00edno. Zem\u0159el v N\u011bmecku v roce 1784, av\u0161ak \u010dlenov\u00e9 modern\u00edch rosikruci\u00e1nsk\u00fdch skupin, kte\u0159\u00ed ho pova\u017euj\u00ed za jednoho ze sv\u00fdch, to pop\u00edraj\u00ed. Pova\u017euj\u00ed ho za nesmrteln\u00e9ho Mistra.
\nKari\u00e9ra hrab\u011bte Cagliostra a hrab\u011bte St-Germain je d\u016fkazem toho, \u017ee op\u011btovn\u00fd z\u00e1jem o okultismus nab\u00fdval na s\u00edle (dokazuje to rovn\u011b\u017e obliba gotick\u00e9ho rom\u00e1nu, n\u00e1stup romantismu obecn\u011b).
\nV\u00fdznamnou osobnost\u00ed v d\u011bjin\u00e1ch magie je Franz Mesmer (1734-1815), kter\u00fd p\u016fsobil ve V\u00eddni a v Pa\u0159\u00ed\u017ei. Stal se \u010dlenem \u0159\u00e1du Zlat\u00e9ho a R\u016f\u017eov\u00e9ho k\u0159\u00ed\u017ee a pozd\u011bji zalo\u017eil sv\u016fj vlastn\u00ed \u0159\u00e1d Univerz\u00e1ln\u00ed harmonie. Zaj\u00edmal se o magnetickou terapii a domn\u00edval se, \u017ee planety ovliv\u0148uj\u00ed lidi prost\u0159ednictv\u00ed „fluida \u017eivo\u010di\u0161n\u00e9ho magnetismu“, univerz\u00e1ln\u00edho m\u00e9dia, v n\u011bm\u017e jsou pono\u0159ena v\u0161echna t\u011bla.
\nNezbytnost takov\u00e9to p\u0159edstavy vypl\u00fdvala z toho, \u017ee d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed vysv\u011btlen\u00ed vlivu hv\u011bzd na \u010dlov\u011bka, zakl\u00e1daj\u00edc\u00ed se na teorii makrokosmu a mikrokosmu, ji\u017e nebylo v\u011bdecky obhajiteln\u00e9. Jeho \u010detn\u00e9 l\u00e9\u010debn\u00e9 \u00fasp\u011bchy, kter\u00fdch dosahoval ve vysoce teatr\u00e1ln\u00ed atmosf\u00e9\u0159e, z\u00e1visely na sugestibilit\u011b pacient\u016f a p\u016fsobily senzaci. To, co Mesmer objevil, byla vlastn\u011b hypn\u00f3za. Jeho teorie ovlivnily Eliphase L\u00e9viho.
\nDal\u0161\u00ed v\u00fdznamnou ud\u00e1lost\u00ed t\u00e9to doby bylo ozna\u010den\u00ed tarotu za pokladnici egyptsk\u00e9 moudrosti, co\u017e u\u010dinil hrab\u011b de G\u00e9belin na konci osmn\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed. Hrab\u011b Antoine de G\u00e9belin (1725-1784) byl protestantsk\u00fdm pastorem, zedn\u00e1\u0159em a z\u00e1rove\u0148 jedn\u00edm z vyl\u00e9\u010den\u00fdch Mesmerov\u00fdch pacient\u016f. V roce 1781 prohl\u00e1sil v osm\u00e9m svazku sv\u00e9ho rozs\u00e1hl\u00e9ho d\u00edla Le Monde Primitif, \u017ee trumfy tarotu jsou symbolick\u00fdmi obrazy struktury sv\u011bta. Podle jeho n\u00e1zor\u016f v sob\u011b tarot obsahuje tajn\u00e9 u\u010den\u00ed egyptsk\u00fdch kn\u011b\u017e\u00ed, kte\u0159\u00ed \u00famysln\u011b zahalili sv\u00e9 tajemn\u00e9 znalosti do podoby oby\u010dejn\u00e9 hry, a tak tarotu umo\u017enili p\u0159e\u017e\u00edt v\u00edt\u011bzstv\u00ed k\u0159es\u0165anstv\u00ed a p\u00e1d pohanstv\u00ed. 7
\nSpojov\u00e1n\u00ed tarotu se starov\u011bk\u00fdm Egyptem je v kontextu tehdej\u0161\u00edho romantismu pochopiteln\u00e9. Romanti\u010dt\u00ed mytologov\u00e9 v t\u00e9\u017ee dob\u011b hledali v \u0159eck\u00fdch \u010di egyptsk\u00fdch m\u00fdtech za\u0161ifrovanou „tajnou moudrost“. Souviselo to s romantickou z\u00e1libou ve star\u00fdch \u010dasech, b\u00e1je byly vykl\u00e1d\u00e1ny \u010dasto symbolicky, ale pro symbolick\u00fd v\u00fdklad je\u0161t\u011b nebyla vypracov\u00e1na v\u011bdeck\u00e1 metoda8 . Historie dnes klade vnik tarotu do patn\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed (na\u0161eho letopo\u010dtu) ale na magick\u00e9 spisy bychom m\u011bli pohl\u00ed\u017eet jako na v\u00fdsledek magick\u00e9ho zp\u016fsobu my\u0161len\u00ed. Podle m\u00e9ho n\u00e1zoru je nesmysln\u00e9 a neadekv\u00e1tn\u00ed kritizovat nap\u0159\u00edklad teorie o egyptsk\u00e9m p\u016fvodu tarotu \u010di L\u00e9viho D\u011bjiny magie proto, \u017ee jsou „nev\u011bdeck\u00e9“ a z v\u011bdeck\u00e9ho hlediska myln\u00e9. Jde sv\u00fdm zp\u016fsobem o m\u00fdty novodob\u00e9 magie a tak je t\u0159eba k nim p\u0159istupovat.
\nPova\u017euji za vhodn\u00e9 v t\u00e9to souvislosti upozornit na nezanedbateln\u00e9 riziko badatelsk\u00e9 p\u0159edpojatosti – to, \u017ee nap\u0159. bible nen\u00ed v\u011brohodn\u00fdm popisem historick\u00fdch ud\u00e1lost\u00ed badatele nikterak nevzru\u0161uje; „nev\u011bdeck\u00e9“ hypot\u00e9zy modern\u00edch okultist\u016f (zvl\u00e1\u0161t\u011b t\u00fdkaj\u00ed-li se d\u011bjin) jsou \u010dasto z tohoto d\u016fvodu sni\u017eov\u00e1ny, ani\u017e by si kritik uv\u011bdomil, \u017ee jejich hodnota le\u017e\u00ed zcela jinde9 .
\nMagie nakonec svou krizi p\u0159ekonala t\u00edm, \u017ee se dok\u00e1zala odpoutat od z\u00e1vislosti na (p\u0159\u00edrodo)v\u011bd\u011b, na\u0161la sv\u00e9 vlastn\u00ed, odli\u0161n\u00e9 paradigma, co\u017e bylo nezbytn\u00e9, nebo\u0165 my\u0161len\u00ed, kter\u00e9 zahrnovalo chemii i alchymii, astrologii i astronomii… zmizelo v nen\u00e1vratnu. Spole\u010dn\u00e1 cesta exaktn\u00ed v\u011bdy a magie se nen\u00e1vratn\u011b rozd\u011blila a to i p\u0159es trvaj\u00edc\u00ed (zvl\u00e1\u0161t\u011b L\u00e9viho) pokusy d\u00e1t magii n\u011bjak\u00fd v\u011bdeck\u00fd z\u00e1klad.
\nDogma a ritu\u00e1l devaten\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed
\nOd roku 1800 rostouc\u00ed vlna z\u00e1jmu o okultismus znovu o\u017eivila renesan\u010dn\u00ed vy\u0161\u0161\u00ed magii. Modern\u00ed m\u00e1gov\u00e9 sd\u00edlej\u00ed s renesan\u010dn\u00edmi mnoh\u00e9 spole\u010dn\u00e9 postoje. Tak\u00e9 oni vyn\u00e1\u0161eli hodnotu a potenci\u00e1ln\u00ed velikost \u010dlov\u011bka. Tak\u00e9 oni v\u011b\u0159ili v hlubokou prad\u00e1vnou moudrost, kter\u00e1 se skr\u00fdv\u00e1 v r\u016fzn\u00fdch tradic\u00edch, zahalen\u00e1 p\u0159ed zraky oby\u010dejn\u00fdch lid\u00ed. Stejn\u011b jako renesan\u010dn\u00ed m\u00e1gov\u00e9 sm\u00edchali prvky kabbaly, gnosticismu, hermetismu, alchymie, novoplatonismu a antick\u00fdch mysterijn\u00edch n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed, a to v\u0161e obohatili o prvky indick\u00fdch zdroj\u016f. Podstatn\u00e1 \u010d\u00e1st t\u00e9to sm\u011bsi pronikla do devaten\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed skrze r\u016fzn\u00e9 tajn\u00e9, zejm\u00e9na zedn\u00e1\u0159sk\u00e9 a rosikruci\u00e1nsk\u00e9, skupiny, av\u0161ak m\u00e1gov\u00e9 se rovn\u011b\u017e vraceli p\u0159\u00edmo k zakl\u00ednac\u00edm knih\u00e1m, Agrippovi, Paracelsovi, Deeovi a jejich sou\u010dasn\u00edk\u016fm. Postupem \u010dasu se zab\u00fdvali i n\u011bkter\u00fdmi antick\u00fdmi a st\u0159edov\u011bk\u00fdmi zdroji, kter\u00e9 za\u010daly b\u00fdt prost\u0159ednictv\u00edm p\u0159eklad\u016f a koment\u00e1\u0159\u016f dostupn\u011bj\u0161\u00ed. Poslou\u017eila i egyptologie a dal\u0161\u00ed rozv\u00edjej\u00edc\u00ed se v\u011bdeck\u00e9 discipl\u00edny.
\nOblib\u011b se op\u011bt za\u010dala t\u011b\u0161it astrologie. P\u0159etrv\u00e1valy snahy o uzn\u00e1n\u00ed magick\u00fdch um\u011bn\u00ed za v\u011bdu. Teorie okultn\u00ed v\u011bdy byla v devaten\u00e1ct\u00e9m stolet\u00ed \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b pokusem vr\u00e1tit magii ztracenou presti\u017e. Z tohoto my\u0161len\u00ed vych\u00e1zej\u00ed posl\u00e9ze i n\u00e1zory, ozna\u010duj\u00edc\u00ed magickou v\u011bdu za nad\u0159azenou, vy\u0161\u0161\u00ed a exaktn\u00edmi v\u011bdci nepochopenou a tud\u00ed\u017e odm\u00edtanou. V ka\u017ed\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b se magie devaten\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed nenech\u00e1vala tolik deprimovat racionalistickou kritikou. Teorie okultn\u00edch v\u011bd byla i novou formulac\u00ed rosikruci\u00e1nsk\u00e9ho po\u017eadavku nov\u00e9 synt\u00e9zy.
\nK o\u017eiven\u00ed z\u00e1jmu doch\u00e1zelo mezit\u00edm i v oblasti druidismu. P\u0159ipome\u0148me alespo\u0148 wel\u0161sk\u00e9ho b\u00e1sn\u00edka Iolo Morganwga (vl. jm\u00e9nem Edward Williams, 1747 – 1826), kter\u00fd byl p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee bardick\u00e1 tradice jeho rodn\u00e9ho Glamorganu si v sob\u011b uchovala esoterick\u00e9 v\u011bd\u011bn\u00ed druid\u016f. Morganwg je tv\u016frcem ritu\u00e1lu, b\u011bhem n\u011bho\u017e se uprost\u0159ed magick\u00e9ho kruhu kamen\u016f zasouv\u00e1 me\u010d do pochvy.
\nSexu\u00e1ln\u00ed symbolika a interpretace z\u00edsk\u00e1vala na oblib\u011b, aby z n\u00ed pozd\u011bji vyt\u011b\u017eil maximum pr\u00e1v\u011b Crowley. Hargrave Jennings (1817-1890) napsal knihu Rosikruci\u00e1ni: ritu\u00e1ly a myst\u00e9ria, kter\u00e1 vy\u0161la v roce 1870 a v n\u00ed\u017e se pokusil vysv\u011btlit rosikruci\u00e1nskou a zedn\u00e1\u0159skou symboliku sexu\u00e1ln\u00ed a magicko-mystickou interpretac\u00ed. Jennings byl p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee uct\u00edv\u00e1n\u00ed pohlavn\u00edch org\u00e1n\u016f tvo\u0159\u00ed z\u00e1klad v\u0161ech n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed10.
\nNejvlivn\u011bj\u0161\u00ed osobnost\u00ed v modern\u00edm obrozen\u00ed vy\u0161\u0161\u00ed magie byl ov\u0161em Alphonse Louis Constant, zn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed jako Eliphas L\u00e9vi (rovn\u011b\u017e pat\u0159\u00ed k osobnostem, jen\u017e Crowley ozna\u010dil za sv\u00e1 p\u0159edchoz\u00ed vt\u011blen\u00ed), kter\u00fd se narodil jako syn chud\u00e9ho \u0161evce v Pa\u0159\u00ed\u017ei roku 1910. Jako d\u00edt\u011b byl uzav\u0159en\u00fd a inteligentn\u00ed chlapec a p\u0159ipravoval se k povol\u00e1n\u00ed katolick\u00e9ho kn\u011bze v semin\u00e1\u0159i, jeho\u017e \u0159editel byl p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee \u017eivo\u010di\u0161n\u00fd magnetismus je silou ovl\u00e1danou \u010f\u00e1blem. Alphonse \u017eivo\u010di\u0161n\u00fd magnetismus v\u0161ak sp\u00ed\u0161e p\u0159itahoval, ne\u017e d\u011bsil. Nakonec byl vysv\u011bcen jako d\u011bkan, ale zamiloval se do jedn\u00e9 d\u00edvky a zjistil, \u017ee se nec\u00edt\u00ed povol\u00e1n pro kn\u011b\u017esk\u00fd stav. Na \u017eivobyt\u00ed si vyd\u011bl\u00e1val jako u\u010ditel a levicov\u00fd politick\u00fd novin\u00e1\u0159 a za sv\u00e9 n\u00e1zory se na kr\u00e1tkou dobu dostal n\u011bkolikr\u00e1t do v\u011bzen\u00ed. \u010c\u00edm d\u00e1l v\u00edc ho v\u0161ak pohlcovala magie.
\nV roce 1856 vydal sv\u00e9 st\u011b\u017eejn\u00ed d\u00edlo Dogma a ritu\u00e1l vysok\u00e9 magie11 , jeho\u017e pronikav\u00e1 hloubka a s\u00edla ovlivnily a vzru\u0161ovaly dal\u0161\u00ed generace m\u00e1g\u016f.
\nK jeho dal\u0161\u00edm knih\u00e1m pat\u0159\u00ed tak\u00e9 D\u011bjiny magie a Kl\u00ed\u010d k velk\u00fdm tajemstv\u00edm. L\u00e9vi se \u017eivil psan\u00edm a poskytov\u00e1n\u00edm hodin okultismu a\u017e do sv\u00e9 smrti roku 1875.
\nL\u00e9vi byl v\u00edce teoretikem ne\u017e praktikem a pokusy o ritu\u00e1ln\u00ed magii jsou u n\u011bj jen sporadick\u00e9. L\u00e9vi spojil Mesmerovy teorie s koncepc\u00ed „astr\u00e1ln\u00edho t\u011bla“ a ozna\u010dil \u017eivo\u010di\u0161n\u00fd magnetismus jako „astr\u00e1ln\u00ed sv\u011btlo“, univerz\u00e1ln\u00ed m\u00e9dium v mnoha sm\u011brech analogick\u00e9 se v\u0161e prostupuj\u00edc\u00edm „\u00e9terem“ fyziky devaten\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed. To mu umo\u017enilo nov\u011b formulovat d\u00e1vnou tradici, podle n\u00ed\u017e je nejvy\u0161\u0161\u00ed skute\u010dnost jednota skl\u00e1daj\u00edc\u00ed se z protiklad\u016f. Stejn\u011b jako magnet, tak\u00e9 astr\u00e1ln\u00ed sv\u011btlo m\u00e1 sv\u00e9 protikladn\u00e9 p\u00f3ly. Obsahuje dobro i zlo a vyza\u0159uje sv\u011btlo i tmu. Je citliv\u00e9 na lidskou v\u016fli a skl\u00e1d\u00e1 se z n\u011bho astr\u00e1ln\u00ed t\u011blo. V Kl\u00ed\u010di… prohla\u0161uje, \u017ee pr\u00e1v\u011b astr\u00e1ln\u00ed sv\u011btlo je t\u00edm „fluidem a \u017eiv\u00fdm zlatem“ alchymie a ovl\u00e1dat ho znamen\u00e1 vl\u00e1dnout v\u0161emu. „Vl\u00e1dnout magnetick\u00fdmi silami znamen\u00e1 ni\u010dit a vytv\u00e1\u0159et formy a ovliv\u0148ovat podobu \u010di ni\u010dit t\u011bla je rovnozna\u010dn\u00e9 s vyu\u017e\u00edv\u00e1n\u00edm v\u0161emocn\u00fdch sil P\u0159\u00edrody.“
\nOvlivn\u011bn\u00fd Mesmerem a snad i Agrippou, \u017ee lze ovl\u00e1dat \u017eivo\u010di\u0161n\u00fd magnetismus, L\u00e9vi prohla\u0161oval, \u017ee cvi\u010den\u00e1 m\u00e1gova v\u016fle m\u00e1 nesm\u00edrnou moc. „Prohl\u00e1sit a cht\u00edt znamen\u00e1 stvo\u0159it, prohl\u00e1sit a necht\u00edt znamen\u00e1 zni\u010dit.“12
\nV\u0161echny postupy a ok\u00e1zalost ritu\u00e1ln\u00ed magie slou\u017e\u00ed podle L\u00e9viho k tomu, aby m\u00e1g soust\u0159edil a zam\u011b\u0159il svou v\u016fli. Byly sou\u010d\u00e1st\u00ed syst\u00e9mu soulad\u016f, kter\u00fd L\u00e9vi vr\u00e1til do magick\u00e9 teorie v pozm\u011bn\u011bn\u00e9 psychologizuj\u00edc\u00ed podob\u011b. Soulady byly nyn\u00ed poj\u00edtky mezi vesm\u00edrem a lidskou du\u0161\u00ed, kter\u00e1 v sob\u011b obsahovala v\u0161echny faktory p\u016fsob\u00edc\u00ed ve sv\u011bt\u011b kolem n\u00ed.
\nL\u00e9vi sd\u00edlel dobov\u00e9 okouzlen\u00ed starov\u011bk\u00fdm Egyptem a v\u011b\u0159il v egyptsk\u00fd p\u016fvod tarotu. Na druh\u00e9 stran\u011b byl p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee karty vymysleli \u017did\u00e9, a jako prvn\u00ed za\u010dlenil tarot systematicky do kabbaly (\u010di sp\u00ed\u0161e kabalu do tarotu). P\u0159i\u0159adil dvacet dva tarotov\u00fdch trumf\u016f k dvaceti dv\u011bma p\u00edsmen\u016fm hebrejsk\u00e9 abecedy jako aspekt\u016fm Boha a Vesm\u00edru. Od t\u00e9 doby okultist\u00e9 pova\u017euj\u00ed souvislost mezi tarotem a kabbalou za samoz\u0159ejmou a velmi kreativn\u011b z n\u00ed pozd\u011bji \u010derpal i Crowley. L\u00e9vi nad\u0161en\u011b podporoval ideu synt\u00e9zy obsa\u017eenou v „okultn\u00ed v\u011bd\u011b“. Magii, kterou ch\u00e1pal jako d\u011bdictv\u00ed d\u00e1vn\u00fdch m\u00e1g\u016f, sladil s katolicismem, nebo\u0165 v\u011b\u0159il, \u017ee dogmata hl\u00e1san\u00e1 z \u0158\u00edma tvo\u0159\u00ed pouze vn\u011bj\u0161\u00ed schr\u00e1nku prav\u00e9ho n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed a samotn\u00e1 si zasluhuj\u00ed \u00factu. Tajn\u00e1 podstata k\u0159es\u0165anstv\u00ed, prost\u00e9mu davu nedostupn\u00e1., byla obsa\u017eena v kabbale a Je\u017e\u00ed\u0161 ji vyjevil autorovi Knihy zjeven\u00ed, kter\u00e1 m\u00e1 ne n\u00e1hodou dvacet dva kapitol. Koncepce „esoterick\u00e9ho k\u0159es\u0165anstv\u00ed“ byla v dob\u011b L\u00e9viho popul\u00e1rn\u00ed a svou oblibu si udr\u017eela i pozd\u011bji. Jde vlastn\u011b sv\u00fdm zp\u016fsobem o n\u00e1vrat ke gnosi, zvl\u00e1\u0161t\u011b v my\u0161lence rozli\u0161en\u00ed „esoterick\u00e9ho“ a „exoterick\u00e9ho“ k\u0159es\u0165anstv\u00ed.13
\n„Toto t\u0159et\u00ed zjeven\u00ed m\u016f\u017ee b\u00fdti pouze vysv\u011btlen\u00edm a synt\u00e9zou dvou prvn\u00edch.
\nMus\u00ed usmi\u0159ovati v\u011bdu a dogma, autoritu a svobodu, rozum a v\u00edru.
\nZrno jsme p\u0159ipravili, druz\u00ed obstaraj\u00ed setbu.
\nPisatel t\u011bchto \u0159\u00e1dk\u016f je dalek toho pova\u017eovati se za proroka. Vid\u00ed pravdu a popisuje ji.
\nJeho autoritou jest z\u0159ejmost a jeho silou rozum.
\nMluv\u00ed k mudrc\u016fm a jest p\u0159ipraven na posm\u011bch a pohrd\u00e1n\u00ed hloup\u00fdch.
\nP\u00ed\u0161e pro siln\u00e9 a nebude tud\u00ed\u017e \u010dten slabochy, kter\u00fdm chce p\u016fsobiti strach.“14<\/p>\n
\nD\u016fle\u017eit\u00e9 ov\u0161em je, \u017ee pro vzd\u011blan\u00e9 okultisty z\u016fst\u00e1val i nad\u00e1le siln\u00fdm magnetem rosikruci\u00e1nsk\u00fd ide\u00e1l.15
\nPrvn\u00ed Rosikruci\u00e1nsk\u00fd \u0159\u00e1d v Americe zalo\u017eil P. B. Randolph (1825-1871). Cestoval po Evrop\u011b, \u00fadajn\u011b se setkal s L\u00e9vim, zaob\u00edral se vyu\u017eit\u00edm sexu v magii. Do rosikruci\u00e1nsk\u00fdch skupin pat\u0159il i v\u00fd\u0161e zm\u00edn\u011bn\u00fd Jennings a mnoz\u00ed dal\u0161\u00ed.<\/p>\n
\n5 Mo\u017eno podotknout, \u017ee druh\u00e1 polovina stolet\u00ed dvac\u00e1t\u00e9ho oba tyto strachy \u010di p\u0159\u00edzraky excelentn\u011b spojila ve fenom\u00e9nu takzvan\u00e9 „ufologie“.<\/em>
\n6 z arabsk\u00e9ho at-tanur – filosofick\u00e1 \u010di hermetick\u00e1 pec, v n\u00ed\u017e se po dokon\u010den\u00ed p\u0159\u00edpravn\u00fdch prac\u00ed vyhotovovalo Velik\u00e9 D\u00edlo.<\/em>
\n7 Voln\u011b podle knihy Richarda Cavendishe: „D\u011bjiny magie“, str. 149-160<\/em>
\n8 Podle: Heller – Mr\u00e1zek: „N\u00e1stin religionistiky“, str. 56<\/em>
\n9 Brilantn\u00ed uk\u00e1zkou novodob\u00e9ho „magick\u00e9ho my\u0161len\u00ed“ tohoto typu je nap\u0159\u00edklad Jitro kouzeln\u00edk\u016f Bergiera a Pauwelse. Pauwels v p\u0159edmluv\u011b tuto knihu (a fantastick\u00fd realismus obecn\u011b) s\u00e1m charakterizuje slovy: „Tato kniha nen\u00ed rom\u00e1n, a\u010d jej\u00ed z\u00e1m\u011br je romaneskn\u00ed. Nepat\u0159\u00ed k literatu\u0159e v\u011bdeck\u00e9 fikce, a\u010d se v n\u00ed dot\u00fdk\u00e1me m\u00fdt\u016f, kter\u00e9 vy\u017eivuj\u00ed tento liter\u00e1rn\u00ed \u017e\u00e1nr. Nen\u00ed sb\u00edrkou bizarn\u00edch fakt\u016f, a\u010dkoli and\u011blu bizarnosti se se v n\u00ed dob\u0159e da\u0159\u00ed. Nen\u00ed tak\u00e9 v\u011bdeck\u00fdm p\u0159\u00ednosem, n\u00e1strojem nezn\u00e1m\u00e9ho u\u010den\u00ed, sv\u011bdectv\u00edm, dokumentem nebo mravn\u00edm nau\u010den\u00edm. Je l\u00ed\u010den\u00edm, n\u011bkdy legend\u00e1rn\u00edm a n\u011bkdy exaktn\u00edm, prvn\u00ed cesty do je\u0161t\u011b sotva prob\u00e1dan\u00fdch oblast\u00ed pozn\u00e1n\u00ed. Jako v z\u00e1pisn\u00edc\u00edch renesan\u010dn\u00edch plavc\u016f se v n\u00ed m\u00eds\u00ed fe\u00e9rie a pravda, odv\u00e1\u017en\u00e1 extrapolace a p\u0159esn\u00e9 vid\u011bn\u00ed. “ (str. 23). Domn\u00edv\u00e1m se, \u017ee tato slova velmi p\u0159esn\u011b vystihuj\u00ed zp\u016fsob my\u0161len\u00ed, o n\u011bm\u017e je \u0159e\u010d.<\/em>
\n10 Srv. M.M.M.: „Stru\u010dn\u00fd n\u00e1stin historie \u0159\u00e1du Zlat\u00e9ho \u00fasvitu…“, in:HORUS 1995, str. 70<\/em>
\n11 \u010cesky: Eliphas L\u00e9vi: „Dogma ritu\u00e1l vysok\u00e9 magie“, TRIGON, Praha, 1996<\/em>
\n12 L\u00e9vi: „Kl\u00ed\u010d k velk\u00fdm tajemstv\u00edm“, TRIGON, Praha 1991, cit podle. Cavendishe, str. 165<\/em>
\n13 Srov. nap\u0159. Eliade: „D\u011bjiny n\u00e1bo\u017eensk\u00e9ho my\u0161len\u00ed“ , sv.:II, str. 331-338 a pod.<\/em>
\n14 Cit.: L\u00e9vi: „Kniha zasv\u011bcen\u00ed“, p\u0159edmluva<\/em>
\n15 B\u011bhem renesance byly alchymie a hermetismus za\u010dlen\u011bny do tehdej\u0161\u00ed magick\u00e9 synt\u00e9zy. V sedmn\u00e1ct\u00e9m stolet\u00ed byly anonymn\u011b vyd\u00e1ny p\u016fvodn\u00ed rosikruci\u00e1nsk\u00e9 spisy: Fama Fraternitatis a Confessio Fraternitatis, kter\u00e9 oznamovaly existenci tajn\u00e9ho bratrstva m\u00e1g\u016f. Bratrstvo \u00fadajn\u011b zalo\u017eil Christian Rosenkreutz, kter\u00fd m\u011bl z\u00edskat na sv\u00fdch cest\u00e1ch zna\u010dn\u00e9 znalosti od mistr\u016f tajemn\u00e9 moudrosti. Rosikruci\u00e1nsk\u00e9 manifesty zasazuj\u00ed vznik rosikruci\u00e1nsk\u00e9 filosofi do doby Adamovy, Moj\u017e\u00ed\u0161ovy a \u0160alomounovy. Tvrdili, \u017ee znaj\u00ed tajemstv\u00ed praktick\u00e9 alchymie, \u010dili v\u00fdroby zlata, av\u0161ak zd\u016fraz\u0148uj\u00ed, \u017ee je v\u00edc zaj\u00edm\u00e1 jej\u00ed uplatn\u011bn\u00ed pro duchovn\u00ed \u017eivot. Op\u011bt se setk\u00e1v\u00e1me se star\u00fdm sc\u00e9n\u00e1\u0159em: prvotn\u00ed zjeven\u00ed, je\u017e bylo ned\u00e1vno znovu objeveno, ale kter\u00e9 je vyhrazeno pouze zasv\u011bcen\u00fdm.<\/em>
\n(Srv. Cavendish, str. 121-127 a Eliade: „D\u011bjiny…“, sv.: III, str.249-250)<\/em><\/p>\n
\nAnnus mirabilis<\/strong>
\nV roce 1875 do\u0161lo k n\u011bkolika velmi d\u016fle\u017eit\u00fdm ud\u00e1lostem. Zem\u0159el Eliphas L\u00e9vi, v New Yorku byla Helenou Petrovnou Blavatskou (1831-1891) zalo\u017eena Teosofick\u00e1 spole\u010dnost, a narodili se C. G. Jung a Aleister Crowley…
\nTeosofick\u00e9 spole\u010dnosti v\u00e9vodila svou osobnost\u00ed a schopnostmi H. P. Blavatsk\u00e1, kter\u00e1 se narodila v Rusku a b\u00fdvala spiritistick\u00fdm m\u00e9diem. C\u00edlem Teosofick\u00e9 spole\u010dnosti bylo v podstat\u011b naplnit rosikruci\u00e1nsk\u00fd program ze sedmn\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed. Most mezi v\u011bdou a n\u00e1bo\u017eenstv\u00edm m\u011bl vzniknout zkoum\u00e1n\u00edm sil d\u0159\u00edmaj\u00edc\u00edch v \u010dlov\u011bku. Nejvy\u0161\u0161\u00ed odborn\u00edci teosofick\u00e9 teorie, nadp\u0159irozen\u00ed Mist\u0159i, kte\u0159\u00ed z Tibetu \u0159\u00edd\u00ed osud lidstva, maj\u00ed mnoho spole\u010dn\u00e9ho s „Neviditeln\u00fdmi“ a „Nezn\u00e1m\u00fdmi nad\u0159\u00edzen\u00fdmi“ rosikruci\u00e1nsk\u00e9 tradice. Mezi z\u00e1m\u011bry spole\u010dnosti pat\u0159ilo rovn\u011b\u017e slad\u011bn\u00ed v\u00fdchodn\u00ed a z\u00e1padn\u00ed okultn\u00ed tradice. Madam Blavatsk\u00e1 a jej\u00ed nejbli\u017e\u0161\u00ed spolupracovn\u00edci se hluboce pohrou\u017eili do studia hinduismu a buddhismu.
\nV t\u00e9to dob\u011b se rozv\u00edj\u00ed mnoho dal\u0161\u00edch magick\u00fdch skupin, p\u016fsob\u00ed zn\u00e1m\u00e9 i m\u00e9n\u011b zn\u00e1m\u00e9 osobnosti (de Guaita, Wirth, P\u00e9ladan, Papus) a vznik\u00e1 Ordo Templi Orientis (d\u00e1le jen O.T.O.). Extr\u00e9mn\u011b komplikovan\u00e1 historie tohoto \u0159\u00e1du je histori\u00ed jeho protagonist\u016f. a za\u010d\u00edn\u00e1 postavami Carla Kellnera a Theodora Reusse. Reuss (1855-1923), anglon\u011bmeck\u00fd zedn\u00e1\u0159, je historiky i svobodn\u00fdmi zedn\u00e1\u0159i pova\u017eov\u00e1n za podvodn\u00edka. Osobou, kter\u00e1 se od roku 1895 zaob\u00edrala my\u0161lenkou na O.T.O. jako\u017eto priv\u00e1tn\u00ed skupiny, zab\u00fdvaj\u00edc\u00ed se sexu\u00e1ln\u00ed magi\u00ed v\u010detn\u011b tantrick\u00fdch nauk, byl rakousk\u00fd pr\u016fmysln\u00edk Carl Kellner (1851-1905). Reuss se t\u00e9 my\u0161lenky chytl a propojil sv\u016fj u\u017e d\u0159\u00edve zalo\u017een\u00fd \u0159\u00e1d s O.T.O. Po Kellnerov\u011b smrti p\u0159evzal veden\u00ed \u0159\u00e1du a rozd\u011blil strukturu O.T.O. do deseti stup\u0148\u016f, p\u0159i\u010dem\u017e v VIII\u00b0 a IX\u00b0 se, v protikladu k zedn\u00e1\u0159sk\u00fdm regul\u00edm, praktikovala sexu\u00e1ln\u00ed magie. X\u00b0 p\u0159edstavoval administrativn\u00edho v\u016fdce v zemi. Dal\u0161\u00ed v\u00fdvoj \u0159\u00e1du (po roce 1910) je spojen s vlivem Aleistera Crowleyho a bude probr\u00e1n pozd\u011bji.
\nDo pov\u011bdom\u00ed (a to i neodborn\u00e9ho) se v\u0161ak asi nejv\u00edce (a pln\u00fdm pr\u00e1vem) zapsal Hermetick\u00fd \u0159\u00e1d Zlat\u00e9ho \u00fasvitu. Byl zalo\u017een v Lond\u00fdn\u011b roku 1888. 16
\nTajn\u00fd hermetick\u00fd \u0159\u00e1d Zlat\u00e9ho \u00fasvitu (The Secret Hermetic Order of the Golden Dawn) vze\u0161el z anglick\u00e9 spole\u010dnosti rosikruci\u00e1n\u016f, ke kter\u00e9 mezi jin\u00fdmi pat\u0159il i Hargrave Jennings (viz v\u00fd\u0161e). \u010clenstvo ve Zlat\u00e9m \u00fasvitu se rekrutovalo ze v\u0161ech kruh\u016f a bylo reprezentov\u00e1no d\u016fstojn\u00fdmi povol\u00e1n\u00edmi stejn\u011b jako tam pat\u0159ili oby\u010dejn\u00ed mu\u017ei a \u017eeny, skromn\u00ed a nezn\u00e1m\u00ed.
\nSvobodozedn\u00e1\u0159sk\u00e1 l\u00f3\u017ee Quatuor Coronati, skupina, je\u017e stoj\u00ed na po\u010d\u00e1tku Zlat\u00e9ho \u00fasvitu, se skl\u00e1dala ze t\u0159\u00ed mu\u017e\u016f – byli jimi dr. William Wynn-Westcott, staro\u017eitn\u00edk, u\u010denec a lond\u00fdnsk\u00fd ohled\u00e1va\u010d mrtvol; reverend dr. A. F. A. Woodford, v t\u00e9 dob\u011b ji\u017e star\u0161\u00ed \u010dlov\u011bk, dob\u0159e zn\u00e1m\u00fd v zedn\u00e1\u0159sk\u00fdch kruz\u00edch – \u010dlenem Rosikruci\u00e1nsk\u00e9 spole\u010dnosti v\u0161ak nebyl; a dr. William Robert Woodman, kter\u00fd pat\u0159il na britsk\u00fdch ostrovech mezi slavn\u00e9 zedn\u00e1\u0159e, a v t\u00e9 dob\u011b byl ji\u017e l\u00e9ka\u0159em na penzi. N\u011bkdo z nich za podivn\u00fdch okolnost\u00ed zakoupil v Lond\u00fdn\u011b na Farrington Road starou knihu. Stalo se to roku 1884 nebo 1885. Na\u0161li v n\u00ed asi \u0161edes\u00e1t voln\u00fdch list\u016f psan\u00fdch \u0161ifrou, nebo p\u0159esn\u011bji – nov\u011b pro tento \u00fa\u010del vytvo\u0159enou abecedou. Rukopis byl naps\u00e1n na star\u00e9m pap\u00ed\u0159e s vodoznakem roku 1809. Vybledl\u00fd hn\u011bd\u00fd inkoust m\u011bl budit dojem st\u00e1\u0159\u00ed. Text obsahoval instrukce pro zalo\u017een\u00ed tajn\u00e9 spole\u010dnosti, kter\u00e1 m\u011bla prost\u0159ednictv\u00edm ritu\u00e1l\u016f zprost\u0159edkovat zasv\u011bcen\u00ed. \u0160ifrovan\u00fd rukopis byl v\u0161ak sotva naps\u00e1n p\u0159ed rokem 1870. V rukopisech byly pops\u00e1ny ritu\u00e1ly, jimi\u017e bylo mo\u017eno dos\u00e1hnout tajemstv\u00ed zasv\u011bcen\u00ed; d\u00e1le jm\u00e9no (v\u010detn\u011b n\u011bmeck\u00e9 adresy) Anny Sprengelov\u00e9, \u017eij\u00edc\u00ed v Norimberku, o n\u00ed\u017e se zmi\u0148oval jako o p\u016fvodn\u00ed autorit\u011b a rosikruci\u00e1nsk\u00e9 adeptce. Dr. Wynn-Westcott j\u00ed napsal a s jej\u00edm dovolen\u00edm zalo\u017eil \u0159\u00e1d Zlat\u00e9ho \u00fasvitu podle stejnojmenn\u00e9ho n\u011bmeck\u00e9ho \u0159\u00e1du. Existuj\u00ed v\u0161ak opr\u00e1vn\u011bn\u00e9 pochybnosti o existenci n\u011bmeck\u00e9ho \u0159\u00e1du. Je pravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee dr. Wynn-Westcott zfal\u0161oval listiny vztahuj\u00edc\u00ed se k n\u011bmeck\u00e9 tradici. Dopisy, kter\u00e9 \u00fadajn\u011b zaslala Sprengelov\u00e1 obsahuj\u00ed \u010detn\u00e9 anglicismy a jejich autor um\u011bl n\u011bmecky pram\u00e1lo.
\nPochybnosti o jejich pravosti se objevily z\u00e1hy, ale nikdo se t\u00edmto probl\u00e9mem p\u0159\u00edli\u0161 nezab\u00fdval. (Kdo by ostatn\u011b cht\u011bl podr\u00fdvat autoritu organizace j\u00edm\u017e je \u010dlenem a kter\u00e1 funguje k jeho spokojenosti. A bez ohledu na to, \u017ee byl Zlat\u00fd \u00fasvit z\u0159ejm\u011b zalo\u017een na mystifikaci, fungoval v t\u00e9 dob\u011b dob\u0159e. „Objeven\u00ed“ fiktivn\u00edch dokument\u016f m\u00e1 nav\u00edc velmi starobylou tradici – srovnej nap\u0159. „skryt\u00e9“ a pozd\u011bji „objevovan\u00e9“ knihy „star\u00e9 \u0161koly“ – \u0147ingmapy – v Tibetu 11. – 14. stolet\u00ed.17 )
\nV b\u0159eznu 1888 napsal dr. Wynn-Westcott svoji takzvanou Historickou lekci pro Neofyty, podivn\u00fd dokument, kter\u00fd byl p\u0159edkl\u00e1d\u00e1n nov\u00fdm \u010dlen\u016fm \u0159\u00e1du. Zde se znovu vyno\u0159ovala zm\u00ednka o tom, \u017ee Zlat\u00fd \u00fasvit v Anglii se p\u0159\u00edmo odvozuje od prastar\u00e9ho \u0159\u00e1du s dlouhou tradic\u00ed. Jmenoval v n\u011bm pak jeho \u010dleny, z nich\u017e n\u011bkte\u0159\u00ed zem\u0159eli jen velmi ned\u00e1vno a nemohli proto sv\u00e9 \u010dlenstv\u00ed potvrdit…
\nPodobn\u011b, jako \u010dlenov\u00e9 Teosofick\u00e9 spole\u010dnosti a mnoh\u00fdch jin\u00fdch, v\u011b\u0159ili \u010dlenov\u00e9 Zlat\u00e9ho \u00fasvitu v existenci Tajn\u00fdch v\u016fdc\u016f \u0159\u00e1du. G\u00e9nius, kter\u00e9mu se poda\u0159ilo uskute\u010dnit spojen\u00ed s nimi, se jmenoval Samuel Liddel Mathers. Mathers spolu s dr. Woodmanem a dr. Westcottem pat\u0159il k vrcholn\u00fdm kruh\u016fm Societas Rosicruciana a ostatn\u00edch zedn\u00e1\u0159sk\u00fdch spole\u010dnost\u00ed.
\nNejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed obdob\u00ed \u0159\u00e1du nastalo od jara 1892 do konce roku 1896. Za\u010daly se v\u0161ak ji\u017e objevovat prvn\u00ed p\u0159\u00edznaky \u00fapadku. Schylovalo se k nevyhnuteln\u00e9mu st\u0159etu temperament\u016f. Po Woodmanov\u011b n\u00e1hl\u00e9 smrti v roce 1891 se stal Nejvy\u0161\u0161\u00edm m\u00e1gem dr. Wynn-Westcott, Mathersovi byl p\u0159id\u011blen \u00fa\u0159ad Mlad\u0161\u00edho m\u00e1ga.
\n„Mathers byl panova\u010dn\u00fd excentrik, v\u017edy trochu mimo, ale s mimo\u0159\u00e1dn\u00fdmi vlohami, i kdy\u017e se se sv\u00fdmi vlohami sotva mohl uplatnit n\u011bkde jako vl\u00e1dn\u00ed \u00fa\u0159edn\u00edk. Bylo naprosto vylou\u010den\u00e9, aby si na\u0161el n\u011bjak\u00e9 zam\u011bstn\u00e1n\u00ed – byl ide\u00e1ln\u00ed osobou ur\u010denou k tomu, aby byl hlavou magick\u00e9ho \u0159\u00e1du…“18
\nProhl\u00e1sil, \u017ee bude \u0159\u00e1du vl\u00e1dnout a tak\u00e9 tomu tak bylo. To p\u0159irozen\u011b vyvol\u00e1valo nespokojenost dal\u0161\u00edch vysoce postaven\u00fdch \u010dlen\u016f a to i p\u0159esto, \u017ee Mathers prohl\u00e1sil, \u017ee je ve styku s „Tajn\u00fdmi v\u016fdci \u0159\u00e1du“, o nich\u017e napsal: „Nezn\u00e1m dokonce ani jejich pozemsk\u00e1 jm\u00e9na. Zn\u00e1m pouze jejich jist\u00e9 tajn\u00e9 p\u0159ezd\u00edvky… Co se mne t\u00fd\u010de, v\u011b\u0159\u00edm, \u017ee jsou to lid\u00e9 a \u017ee \u017eij\u00ed na t\u00e9to zemi, maj\u00ed v\u0161ak v moci nadlidsk\u00e9 s\u00edly.“19 Sv\u00e1 rozhodnut\u00ed ozna\u010doval za jejich instrukce. V b\u0159eznu ode\u0161el z \u0159\u00e1du dr. Wynn-Westcott. Tehdy se Mathers obratn\u00fdm man\u00e9vrem zmocnil faktick\u00e9ho veden\u00ed \u0159\u00e1du, stal se jeho velmistrem a vyhl\u00e1sil, \u017ee jej Tajn\u00ed v\u016fdci pov\u011b\u0159ili, aby pokra\u010doval v d\u00edle \u0159\u00e1du jako jeho jedin\u00fd v\u016fdce. I p\u0159esto, \u017ee Mathers nep\u0159i\u0161el s ni\u010d\u00edm, co by p\u0159ekra\u010dovalo r\u00e1mec informac\u00ed, dostupn\u00fdch nap\u0159\u00edklad v Britsk\u00e9m muzeu, zaslou\u017eil se o \u00fasp\u011bch \u0159\u00e1du „vytvo\u0159en\u00edm logick\u00e9ho magick\u00e9ho syst\u00e9mu, kter\u00fd zahrnoval kabalu, tarot, alchymii, astrologii, numerologii, v\u011b\u0161t\u011bn\u00ed, zedn\u00e1\u0159sk\u00e9 symboly, vizion\u00e1\u0159sk\u00e9 pro\u017eitky a ritu\u00e1ln\u00ed magii. Vl\u00e1kna z\u00e1padn\u00ed magick\u00e9 tradice vetkal do logick\u00e9ho a d\u016fsledn\u00e9ho celku. Fyl to pozoruhodn\u00fd intelektu\u00e1ln\u00ed v\u00fdkon a byl p\u0159\u00ed\u010dinou dominantn\u00edho vlivu Zlat\u00e9ho \u00fasvitu na pozd\u011bj\u0161\u00ed okultn\u00ed skupiny.“20
\n18. listopadu 1898 byl zasv\u011bcen a p\u0159ijat do \u0159\u00e1du jako Neofyt Aleister Crowley…<\/p>\n
\nAleister Crowley21 (vlastn\u00edm jm\u00e9nem Edward Alexander Crowley) se narodil 12. \u0159\u00edjna 1875 v Anglii v l\u00e1ze\u0148sk\u00e9m m\u011bste\u010dku Leamington v hrabstv\u00ed Warwikshire.
\nCrowleyho otec Edward, zem\u0159el roku 1887, a jeho matka Emily Bertha byli \u010dleny fundamentalistick\u00e9 protestantsk\u00e9 sekty „Plymouth\u0161t\u00ed brat\u0159i“, tak\u017ee Crowley vyr\u016fstal v p\u0159\u00edsn\u011b purit\u00e1nsk\u00e9m prost\u0159ed\u00ed. Je pravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee pr\u00e1v\u011b bigotn\u00ed atmosf\u00e9ra, v n\u00ed\u017e pro\u017eil d\u011btsk\u00e1 l\u00e9ta, vedla k protestn\u00ed akci, kter\u00e1 se projevovala v jeho ok\u00e1zal\u00e9m pohrd\u00e1n\u00ed k\u0159es\u0165anstv\u00edm, mor\u00e1lkou (vyjma thel\u00e9msk\u00e9) a konvencemi v\u0161eho druhu. Crowley s\u00e1m sv\u00e9 d\u011btstv\u00ed nepokl\u00e1dal za p\u0159\u00edli\u0161 \u0161\u0165astn\u00e9.
\nStudoval na intern\u00e1tn\u00edch \u0161kol\u00e1ch a roku 1895 imatrikuloval na Trinity College v Cambridge. Studoval filosofii, psychologii a ekonomii, ale pozd\u011bji p\u0159estoupil na obor klasick\u00e1 filologie. Jist\u00e1 homosexu\u00e1ln\u00ed af\u00e9ra mu u\u017e tehdy zajistila velmi \u0161patnou pov\u011bst. Po spont\u00e1nn\u00edm mystick\u00e9m z\u00e1\u017eitku se roku 1897 rozhodl, \u017ee se bude v\u011bnovat okultn\u00edm v\u011bd\u00e1m. V t\u00e9 dob\u011b ale tak\u00e9 psal b\u00e1sn\u011b a byl vynikaj\u00edc\u00edm \u0161achistou.
\nV srpnu roku 1898 se Crowley, p\u0159i n\u00e1hodn\u00e9m setk\u00e1n\u00ed v hotelov\u00e9 restauraci, sezn\u00e1mil s chemikem, metalurgem a alchymistou Julianem Bakerem. Jeho prost\u0159ednictv\u00edm se pak sezn\u00e1mil s okultistou G. C. Jonesem, kter\u00fd jej p\u0159edstavil Samuelu Lidellovi „MacGregor“ Mathersovi, velmistrovi Zlat\u00e9ho \u00fasvitu.
\nCrowley byl do Vn\u011bj\u0161\u00edho \u0159\u00e1du vysv\u011bcen 18. listopadu 1898 a byl mu ud\u011blen titul Neofyt . P\u0159ijal \u0159\u00e1dov\u00e9 jm\u00e9no fr\u00e1ter Perdurabo (Vytrv\u00e1m a\u017e do konce). Crowley, pln\u011b zaujat novou cestou k pozn\u00e1n\u00ed, kter\u00e1 se mu takto otev\u0159ela, opustil bez ukon\u010den\u00ed studia univerzitu.
\nJe\u0161t\u011b v prosinci toho roku byl bratru Perdurabo ud\u011blen titul Zeleator22 a zapo\u010daly Crowleyho pr\u00e1ce s ceremoni\u00e1ln\u00ed magi\u00ed.
\nV lednu 1899 potk\u00e1v\u00e1 Allana Bennetta, zn\u00e1m\u00e9ho in\u017een\u00fdra a zasv\u011bcence t\u00e9ho\u017e \u0159\u00e1du, kter\u00fd se nast\u011bhoval Crowleymu do bytu a stal se jeho Mistrem. D\u016fvodem toho, alespo\u0148 zpo\u010d\u00e1tku, z\u0159ejm\u011b nebyla Bennettova z\u00e1liba v Crowleym, nebo\u0165 za tu kr\u00e1tkou dobu se Crowleymu poda\u0159ilo vytvo\u0159it si \u0161patnou pov\u011bst i mezi zasv\u011bcenci \u0159\u00e1du. Crowley m\u011bl \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee se jeho ochr\u00e1ncem stali George C. Jones a tak\u00e9 s\u00e1m Mathers.
\nBennett Crowleyho zasv\u011btil do kabbaly, j\u00f3gy a prov\u00e1d\u011bl s n\u00edm mnoh\u00e9 magick\u00e9 evokace a experimenty s psychedelick\u00fdmi drogami. V \u00fanoru 1899 z\u00edskal Crowley titul Practicus a v kv\u011btnu Philosophus, v prosinci 1899 byl p\u0159ijat do vnit\u0159n\u00edho kruhu Zlat\u00e9ho \u00fasvitu. V lednu 1900 mu ud\u011blil Mathers v Pa\u0159\u00ed\u017ei v chr\u00e1mu Ahathoor hodnost Adeptus Minor, proti \u010demu\u017e se v\u0161ak postavila lond\u00fdnsk\u00e1 \u010d\u00e1st \u0159\u00e1du v chr\u00e1mu Isis-Urania. Od t\u00e9 doby se datuj\u00ed roztr\u017eky, kter\u00e9 postupn\u011b vedly a\u017e k rozpadu \u0159\u00e1du Zlat\u00e9ho \u00fasvitu. Mezi adepty, kte\u0159\u00ed se sna\u017eili Matherse svrhnout, byl i G. C. Jones.
\nBennett v t\u00e9 dob\u011b trp\u011bl astmatem, stejn\u011b jako pozd\u011bji i Crowley, a \u0161patn\u011b sn\u00e1\u0161el anglick\u00e9 klima. Po magick\u00e9 evokaci d\u00e9mona Buera, kter\u00fd l\u00e9\u010d\u00ed v\u0161echny choroby, z\u00edskal Bennett darem od jedn\u00e9 d\u00e1my v\u011bt\u0161\u00ed sumu pen\u011bz, kter\u00e1 mu umo\u017enila odjet na Cejlon. V tam\u011bj\u0161\u00edm podneb\u00ed se uzdravil. Pozd\u011bji pak vstoupil do kl\u00e1\u0161tera a stal se z\u0159ejm\u011b jako v\u016fbec prvn\u00ed Evropan buddhistick\u00fdm mnichem.
\nCrowley za\u010dal cestovat (Mexiko, Barma, Himal\u00e1je) a krom\u011b magie se v\u011bnoval rovn\u011b\u017e sv\u00e9mu obl\u00edben\u00e9mu horolezectv\u00ed. Koncem roku 1902 p\u0159ijel do Pa\u0159\u00ed\u017ee, pohyboval se v um\u011bleck\u00fdch kruz\u00edch a byl pokl\u00e1d\u00e1n za boh\u00e9ma.
\nV roce 1903 zah\u00e1jil velmi n\u00e1ro\u010dnou operaci s ritu\u00e1lem dle Abramelinovy magie (Knihu Abrahama ben Simeona Svat\u00e1 magie m\u00e1ga Abramelina p\u0159elo\u017eil Mathers z francouzsk\u00e9ho p\u0159ekladu hebrejsk\u00e9ho origin\u00e1lu), kter\u00e1 mu m\u011bla umo\u017enit, psychologicky vzato, nav\u00e1zat kontakt s nejhlub\u0161\u00edmi vrstvami kolektivn\u00edho nev\u011bdom\u00ed. Operaci v\u0161ak p\u0159eru\u0161il, aby se mohl o\u017eenit s Rosou Kellyovou.
\nV lednu 1904 odjeli novoman\u017eel\u00e9 na svatebn\u00ed cestu na Cejlon. Duben str\u00e1vili v K\u00e1hi\u0159e. A pr\u00e1v\u011b tam se odehr\u00e1ly ud\u00e1losti, kter\u00e9 zm\u011bnily Crowleyho \u017eivot. Za\u010dal Nov\u00fd Aeon…<\/p>\n
\n17 Viz nap\u0159. Eliade: „D\u011bjiny…“, sv. III, str. 263<\/em>
\n18 Cit. M.M.M.: „Stru\u010dn\u00fd n\u00e1stin…“, in:HORUS 1995, str. 75<\/em>
\n19 Cit. podle: M.M.M.: „Stru\u010dn\u00fd n\u00e1stin…“, in:HORUS 1995, str. 77<\/em>
\n20 Cit. Cavendish, str. 174. Z\u00e1m\u011brn\u011b v\u011bt\u0161inou vynech\u00e1v\u00e1m zaj\u00edmav\u00e9, ale pro \u00fa\u010dely t\u00e9to pr\u00e1ce zbyte\u010dn\u00e9 popisy intrik, kter\u00e9 v \u0159\u00e1du prob\u00edhaly. Ze stejn\u00e9ho d\u016fvodu vypou\u0161t\u00edm problematiku magick\u00fdch jmen a p\u0159ezd\u00edvek, pokud se p\u0159\u00edmo nevztahuj\u00ed k t\u00e9matu. Z\u00e1jemce odkazuji na v\u00fd\u0161e zm\u00edn\u011bn\u00fd \u010dl\u00e1nek M.M.M.: „Stru\u010dn\u00fd n\u00e1stin…“<\/em>
\n21 \u017divotopis A. Crowleyho \u010derp\u00e1m jednak z v\u00fd\u0161e zm\u00edn\u011bn\u00e9ho \u010dl\u00e1nku v Revui HORUS 95 a d\u00e1le z \u010dl\u00e1nku T.O.H. – „Pion\u00fdr Nov\u00e9 doby“ v revui EQUINOX No. I (1997).<\/em>
\n22 V \u0159\u00e1du Zlat\u00fd \u00fasvit maj\u00ed inicia\u010dn\u00ed stupn\u011b n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed n\u00e1zvy: Probationer, Neofyt, Zelator, Practicus, Philosophus; vy\u0161\u0161\u00ed stupn\u011b jsou: Adeptus Minor, Adeptus Major, Adeptus Exemptus. Posledn\u00ed t\u0159i stupn\u011b jsou: Magister Templi, Magus, Ipsissimus. \u0158\u00e1d se skl\u00e1d\u00e1 z 11 stup\u0148\u016f a 3 skupin.<\/em><\/p>\n
\nRovnodennost boh\u016f<\/strong>
\nV K\u00e1hi\u0159e cht\u011bl Crowley sv\u00e9 man\u017eelce uk\u00e1zat sylfy. Rosa sice \u017e\u00e1dn\u00e9 sylfy nevid\u011bla, ale upadla do transu, v n\u011bm\u017e se j\u00ed zjevil b\u016fh Horus, a Rosa trvala na tom, \u017ee jej Crowley mus\u00ed invokovat. Ten byl zpo\u010d\u00e1tku velice ned\u016fv\u011b\u0159iv\u00fd a vyzval Rosu, aby H\u00f3ra popsala; Rosa tak u\u010dinila a sd\u011blila mu i postup, jak m\u00e1 H\u00f3ra volat. P\u0159i jedn\u00e9 n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b muzea objevili st\u00e9lu s m\u00e9n\u011b obvykl\u00fdm vyobrazen\u00edm H\u00f3ra, kter\u00e9 v\u0161ak p\u0159esn\u011b odpov\u00eddalo popisu. Vystaven\u00fd expon\u00e1t nesl \u010d\u00edslo 666.
\nCrowley invokaci provedl a bylo mu sd\u011bleno, \u017ee nadch\u00e1z\u00ed Rovnodennost boh\u016f. Prost\u0159ednictv\u00edm Rosy dostal pokyn, aby byl od 8. do 10. dubna 1904 p\u0159esn\u011b v poledne p\u0159ipraven s perem v ruce.
\nB\u011bhem t\u011bchto t\u0159\u00ed dn\u016f mu entita jm\u00e9nem Aiwass diktovala poselstv\u00ed Tajn\u00fdch v\u016fdc\u016f, uve\u0159ejn\u011bn\u00e9 jako Liber AL vel Legis.
\nCrowleyho Aiwassovo vol\u00e1n\u00ed a zjev velice zas\u00e1hly a vyl\u00ed\u010dil je takto:
\n„Aiwass\u016fv hlas p\u0159ich\u00e1zel zcela z\u0159eteln\u011b z nejvzd\u00e1len\u011bj\u0161\u00edho koutu m\u00edstnosti. (…) Hlas se linul velice zan\u00edcen\u011b, jako kdyby si Aiwass d\u00e1val bedliv\u00fd pozor na \u010dasovou hranici. (…) M\u011bl jsem siln\u00fd pocit, \u017ee se Mluv\u010d\u00ed skute\u010dn\u011b nach\u00e1zel v tom rohu, kam jsem ho podle jeho hlasu umis\u0165oval; v t\u011ble z „jemn\u00e9 mat\u00e9rie,“ pr\u016fsvitn\u00fd jak z\u00e1voj mlhy \u010di oblak kadideln\u00edho d\u00fdmu. Zd\u00e1l se b\u00fdt vysok\u00fd, \u010dern\u00fd mu\u017e ve sv\u00fdch t\u0159iceti, dob\u0159e stav\u011bn\u00fd, aktivn\u00ed a siln\u00fd, s tv\u00e1\u0159\u00ed divo\u0161sk\u00e9ho kr\u00e1le, o\u010di zahalen\u00e9, jakoby mohl zni\u010dit cokoli na co jeho o\u010di pat\u0159\u00ed. Oble\u010den\u00edm nebyl Arab; sp\u00ed\u0161 p\u0159ipom\u00ednal Asy\u0159ana \u010di Per\u0161ana, ale to je velmi nep\u0159esn\u00e9…“23
\nMystick\u00fd motiv objeven\u00ed se „svat\u00e9 knihy“ (v n\u00ed\u017e se skr\u00fdv\u00e1 tajn\u00e9 u\u010den\u00ed) prost\u0159ednictv\u00edm nadp\u0159irozen\u00e9 bytosti je dolo\u017een z obdob\u00ed Egypta, Mezopot\u00e1mie, Etrusk\u016f a\u017e po st\u0159edov\u011bkou Indii a Tibet.24
\nNezanedbatelnou podobnost\u00ed je i zjeven\u00ed, kter\u00e9ho se dostalo Muhammadovi a z\u00e1\u017eitky s t\u00edm spojen\u00e9: vid\u011bn\u00ed doprov\u00e1zen\u00e9 sluchov\u00fdmi zjeven\u00edmi.25
\nPsychiatr by tento jev popsal sv\u00fdmi term\u00edny. Kniha Fantastick\u00e9 a magick\u00e9 z hlediska psychiatrie \u0159ad\u00ed takov\u00e9 z\u00e1\u017eitky do oblasti takzvan\u00fdch psychick\u00fdch halucinac\u00ed. „Tyto halucinace jsou typick\u00e9, nejtypi\u010dt\u011bj\u0161\u00ed pro vysv\u011btlen\u00ed v\u00edry v p\u016fsoben\u00ed nadp\u0159irozen\u00fdch vliv\u016f, vnuknut\u00ed, zvl\u00e1\u0161tn\u00ed milosti, posedlosti, veden\u00ed a ochra\u0148ov\u00e1n\u00ed vy\u0161\u0161\u00ed bytost\u00ed.“ Kniha uv\u00e1d\u00ed p\u0159\u00edklad schizofrenika, jemu\u017e byl takto nadiktov\u00e1n \u0161estn\u00e1ctisvazkov\u00fd spis o dvaceti tis\u00edci stran\u00e1ch. „P\u0159i bohoslu\u017eb\u00e1ch v Husov\u011b sboru usly\u0161el v sob\u011b \u0161eptat hlas, kter\u00fd mu rozk\u00e1zal: „Nap\u00ed\u0161e\u0161 knihu pro lidsk\u00e9 d\u011bti.“ Za n\u011bkolik dn\u016f ho probudil ze sp\u00e1nku hlas: „Vsta\u0148, u\u010dedn\u00edku, vezmi rychle pero, inkoust a pap\u00edr a pi\u0161, co ti budeme diktovat.“ Byl vystra\u0161en, ale uposlechl, co mu velitelsk\u00fd hlas diktoval. Od t\u00e9 doby se budil ka\u017ed\u00fd den ve 3 hodiny r\u00e1no a nemocn\u00fd psal, ne\u017e ode\u0161el do pr\u00e1ce.“26
\nI kdy\u017e p\u0159ijmeme toto vysv\u011btlen\u00ed fenom\u00e9nu nadiktov\u00e1n\u00ed posv\u00e1tn\u00e9 knihy, nem\u00e1 to podle m\u00e9ho n\u00e1zoru \u017e\u00e1dnou souvislost s jej\u00ed kvalitou a hodnotou. „Bl\u00e1zni“ b\u00fdvali posv\u00e1tn\u00ed, „vy\u0161inut\u00ed“ (z na\u0161eho pohledu) jsou mnoz\u00ed \u0161amani. Jen na\u0161e civilizace, jak p\u00ed\u0161e Foucault, provedla radik\u00e1ln\u00ed \u0159ez mezi rozumem a ne-rozumem a z\u0159ejm\u011b se o leccos ochudila.27
\nA pak, jak p\u00ed\u0161e Dostojevsk\u00fd v Den\u00edku spisovatele: „T\u00edm, \u017ee druh\u00e9ho str\u010d\u00ed\u0161 do bl\u00e1zince, sv\u016fj rozum nedok\u00e1\u017ee\u0161.“28
\nJ\u00e1drem Liber AL vel Legis bylo sd\u011blen\u00ed, \u017ee nast\u00e1v\u00e1 nov\u00e1 duchovn\u00ed epocha ve v\u00fdvoji lidstva, Nov\u00fd Aeon, jeho\u017e heslem jsou slova:
\nD\u011blej, co ty chce\u0161, a\u0165 je cele Z\u00e1kon.
\nL\u00e1ska je z\u00e1kon, l\u00e1ska pod v\u016fl\u00ed.
\nCrowley nejprve nev\u011bd\u011bl, co si m\u00e1 s textem po\u010d\u00edt a dokonce jej n\u011bkam zalo\u017eil. Tato kniha v\u0161ak m\u011bla v jeho dal\u0161\u00edm \u017eivot\u011b sehr\u00e1t kl\u00ed\u010dovou roli. Crowleyho novoae\u00f3nskou filosofii budeme podrobn\u011bji prob\u00edrat n\u00ed\u017ee.
\n23 orig. Aleister Crowley: „The Equinox of the Gods“, London O.T.O. 1936, str. 117-118. Cit. z Revue Equinox, str. civ; O tom, \u017ee nadp\u0159irozen\u00e9 autorstv\u00ed t\u00e9to knihy berou Crowleyho n\u00e1sledovn\u00edci vskutku v\u00e1\u017en\u011b, sv\u011bd\u010d\u00ed mimo jin\u00e9 i fakt, \u017ee je to jedin\u00e1 autorsk\u00fdmi pr\u00e1vy nechr\u00e1n\u011bn\u00e1 Crowleyho kniha.<\/p>\n
\n25 Srv. Eliade: „D\u011bjiny…“, sv. III, str. 72. Srovnej tak\u00e9 staroz\u00e1konn\u00ed proroky a pod.<\/em>
\n26 Cit. „Fantastick\u00e9…“, str. 46-47<\/em>
\n27 M. Foucault: „D\u011bjiny \u0161\u00edlenstv\u00ed“, str. 5<\/em>
\n28 Cit. podle Foucaulta, str. 5<\/em><\/p>\n
\nMezi ob\u011bma tvrdohlav\u00fdmi osobnostmi, jak\u00fdmi Crowley a Mathers byli, nakonec do\u0161lo zcela pochopiteln\u011b ke sporu. Crowley prohl\u00e1sil o Mathersovi, \u017ee je posednut d\u00e9mony abramelinsk\u00e9 magie nebo zl\u00fdmi osobnostmi, a \u017ee ho (Crowleyho) Tajn\u00ed v\u016fdci (Superiores Incogniti) neviditeln\u00e9ho \u0159\u00e1du jmenovali na post hlavy vn\u011bj\u0161\u00ed viditeln\u00e9 organizace. N\u00e1sledovala magick\u00e1 bitva s Mathersem, kterou oba p\u0159e\u017eili.
\nCrowley zalo\u017eil \u0159\u00e1d A?A?, co\u017e znamen\u00e1 Argenteum Astrum – St\u0159\u00edbrn\u00e1 hv\u011bzda, \u010d\u00edm\u017e v\u00fdznamov\u011b prohloubil \u0159\u00e1dovou pr\u00e1ci i ob\u0159adn\u00ed ritu\u00e1ly.
\nV roce 1906 putoval se svoj\u00ed \u017eenou a malou dcerkou pou\u0161tn\u00edmi oblastmi ji\u017en\u00ed \u010c\u00edny. B\u011bhem cesty dokon\u010dil Abramelinovu operaci a dos\u00e1hl stavu sam\u00e1dhi. V t\u00e9 dob\u011b psal sv\u00e9 encyklopedick\u00e9 kabbalistick\u00e9 d\u00edlo Liber 777, zapo\u010dat\u00e9 Allanem Bennettem, a George C. Jones, kter\u00fd v t\u00e9 dob\u011b byl pr\u00e1v\u011b velmistrem v\u011btve Zlat\u00e9ho \u00fasvitu nez\u00e1visl\u00e9 na Mathersovi, mu ud\u011blil titul Mistr.
\nVydal knihu Konx Om Pax a za\u010dal sepisovat inspirovan\u00e9 Holy Books of Thelema, kter\u00fdch napsal celkem \u010dtrn\u00e1ct a postupn\u011b je zve\u0159ejnil v \u010dasopise Equinox, kter\u00fd od roku 1909 do roku 1913 vych\u00e1zel p\u016flro\u010dn\u011b (v b\u0159eznu a v z\u00e1\u0159\u00ed) jako ofici\u00e1ln\u00ed periodikum \u0159\u00e1du A?A?29
\nRoku 1909 se rozvedl s Rosou Kellyovou. Vyd\u00e1v\u00e1 tiskem Liber 777. Cestuje severn\u00ed Afrikou. Zab\u00fdval se tak\u00e9 enochi\u00e1nskou magi\u00ed, co\u017e je velice komplikovan\u00fd a n\u00e1kladn\u00fd magick\u00fd syst\u00e9m, kter\u00fd v letech 1581 a\u017e 1607 vypracoval anglick\u00fd okultista John Dee. Svoje zku\u0161enosti s touto magi\u00ed zaznamenal Crowley ve sv\u00e9 studii Liber 418: The Vision and the Voice (Vize a hlas). V prosinci 1909 dos\u00e1hl Crowley hodnosti Magister Templi za pomoci evokace d\u00e9mona Chronozona, kterou provedl spolu s Neuburgem v saharsk\u00e9 pou\u0161ti. Dee o Chronozonovi p\u00ed\u0161e jako o „mocn\u00e9m \u010f\u00e1blovi“.
\nRok 1910 byl poznamen\u00e1n profanac\u00ed Zlat\u00e9ho \u00fasvitu a jeho ne\u017e\u00e1douc\u00ed publicitou. Crowley chystal k vyd\u00e1n\u00ed t\u0159et\u00ed sborn\u00edk Equinoxu, sestaven\u00fd tak, \u017ee obsahoval ob\u0159ad stupn\u011b Adeptus Minor, nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed jako i nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed z \u0159\u00e1dov\u00fdch ritu\u00e1l\u016f. Mathers se o tom doslechl. Kdyby Mathers celou z\u00e1le\u017eitost ignoroval, jen m\u00e1lo lid\u00ed by se dozv\u011bd\u011blo o hermetick\u00e9m \u0159\u00e1du Zlat\u00fd \u00fasvit. Nam\u00edsto toho se s Crowleym za\u010dal ohledn\u011b \u0161\u00ed\u0159en\u00ed ritu\u00e1l\u016f, kter\u00e9 napsal, soudit, co\u017e vyvolalo vlnu „senza\u010dn\u00edch \u010dl\u00e1nk\u016f“ ve v\u011bt\u0161in\u011b den\u00edk\u016f.
\nV roce 1911 se Crowley sezn\u00e1mil s Mary d’Este Sturges, kterou, stejn\u011b jako p\u0159ed t\u00edm Rosu, za\u010dal pou\u017e\u00edvat jako m\u00e9dium. 21. listopadu se j\u00ed zjevila entita jm\u00e9nem Abduliz a Crowley od n\u00ed dostal pokyn, aby odjel do Neapole a sepsal knihu o magii Book 4.
\nV roce 1912 vy\u0161ly prvn\u00ed dva d\u00edly Knihy 4. V t\u00e9\u017ee dob\u011b vyhledal Crowleyho Theodor Reuss, velmistr n\u011bmeck\u00e9 okultn\u00ed spole\u010dnosti O.T.O. D\u016fvodem bylo, \u017ee Crowley ve sv\u00e9m \u010dasopise Equinox zve\u0159ejnil n\u011bkter\u00e1 \u0159\u00e1dov\u00e1 tajemstv\u00ed O.T.O. t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se sexu\u00e1ln\u00ed magie a Reuss se cht\u011bl dozv\u011bd\u011bt, kdo je vyzradil. S p\u0159ekvapen\u00edm v\u0161ak zjistil, \u017ee Crowley tato tajemstv\u00ed objevil vlastn\u00edm studiem, a jmenoval jej \u0161\u00e9fem anglick\u00e9 pobo\u010dky O.T.O. nesouc\u00ed n\u00e1zev Mysteria Mystica Maxima. Kontroverzn\u00ed \u00faloha Aleistera Crowleyho v O.T.O. jevila p\u0159inejmen\u0161\u00edm jeden v\u00fdznamn\u00fd rys, podle n\u011bho\u017e lze r\u016fzn\u00e9 skupiny O.T.O. klasifikovat.: zakomponov\u00e1n\u00edm „Z\u00e1kona Thelema“ do ritu\u00e1l\u016f. Jednou z hlavn\u00edch nezodpov\u011bzen\u00fdch ot\u00e1zek fenom\u00e9nu O.T.O. z\u016fst\u00e1v\u00e1 to, kter\u00e9 z mnoh\u00fdch tehdej\u0161\u00edch skupin O.T.O. lze pova\u017eovat za prav\u00e9. Inicia\u010dn\u00ed ritu\u00e1ly O.T.O., kter\u00e9 Crowley v letech 1917 a 1919 p\u0159epsal, Theodor Reuss nikdy nepou\u017eil. V\u0161echny ostatn\u00ed l\u00f3\u017ee si v t\u00e9 dob\u011b vypracov\u00e1valy sv\u00e9 vlastn\u00ed ritu\u00e1ly.<\/p>\n
\nJe sporn\u00e9, koho vlastn\u011b, jak ve Zlat\u00e9m \u00fasvitu, tak i v O.T.O. Crowley vedl. O jak\u00e9koli jednot\u011b nem\u016f\u017ee b\u00fdt ani \u0159e\u010di.
\nRoku 1913 nav\u0161t\u00edvil Crowley Moskvu a napsal svoji slavnou b\u00e1se\u0148 Hymn to Pan. V t\u00e9m\u017ee roce vy\u0161lo prvn\u00ed nekomentovan\u00e9 vyd\u00e1n\u00ed Knihy L\u017e\u00ed.
\nOd ledna do \u00fanora 1914 provedl Crowley s Neuburgem v Pa\u0159\u00ed\u017ei rozs\u00e1hlou sexu\u00e1ln\u011b magickou operaci, na podzim za\u010dal ps\u00e1t sv\u016fj magick\u00fd den\u00edk, 24. \u0159\u00edjna odcestoval do Ameriky. Tam se roku 1915 sezn\u00e1mil s Jeanne Fosterovou. Byla to l\u00e1ska na prvn\u00ed pohled. Sepsal tak\u00e9 knihu o astrologii. \u017divil se psan\u00edm pron\u011bmeck\u00e9 propagandy, kter\u00e1 m\u011bla zabr\u00e1nit vstupu USA do v\u00e1lky (To jist\u011b nebylo p\u0159\u00edli\u0161 vlasteneck\u00e9. A z\u0159ejm\u011b to zavdalo to p\u0159\u00ed\u010dinu k pomluv\u011b, \u017ee Crowley spolupracoval s nacisty, co\u017e je prokazateln\u00fd nesmysl). 12. \u0159\u00edjna dos\u00e1hl hodnosti Magus a p\u0159ijal titul To Mega Therion (Velk\u00e9 Zv\u00ed\u0159e). Definitivn\u011b p\u0159ijal \u00falohu proroka Nov\u00e9ho Aeonu.
\nV roce 1918 dokon\u010dil knihu Liber Alef – The Book of Wisdom or Folly31 , kter\u00e1 byla vyd\u00e1na tiskem a\u017e roku 1961. Prost\u0159ednictv\u00edm dal\u0161\u00ed sv\u00e9 milenky Roddie Minorov\u00e9 nav\u00e1zal kontakt s „neinkarnovanou bytost\u00ed“ Amalantrah. Z\u00edskal magick\u00fd zrak, kter\u00fd mu umo\u017enil spat\u0159it sv\u00e9 d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed inkarnace (mj. Lao-c‘, Cagliostro a Eliphas L\u00e9vi). P\u0159elo\u017eil Tao-te-\u0165ing (po magick\u00e9 „konzultaci“ s v\u00fd\u0161e zm\u00edn\u011bnou bytost\u00ed Amalantrah a s vyu\u017eit\u00edm poznatk\u016f z\u00edskan\u00fdch v \u010c\u00edn\u011b32 ) a sezn\u00e1mil se s Leah Hirsigovou. V t\u00e9m\u017ee roce zem\u0159el Samuel Liddell Mathers.
\nRoku 1919 se vr\u00e1til spolu s Leah do Anglie, aby p\u0159evzal d\u011bdictv\u00ed po matce. V t\u00e9 dob\u011b za\u010dal u\u017e\u00edvat heroin (kv\u016fli astmatu).
\n2. dubna 1920 p\u0159es\u00eddlil do Cefalu na Sic\u00edlii, kde zalo\u017eil Thel\u00e9msk\u00e9 opatstv\u00ed, spole\u010dnost, pracuj\u00edc\u00ed v intenc\u00edch Nov\u00e9ho Aeonu. P\u0159ijal titul Bestie 666. Intenz\u00edvn\u011b se zab\u00fdval sexu\u00e1ln\u00ed magi\u00ed.
\nV roce 1921 dos\u00e1hl hodnosti Ipsissimus.
\nRoku 1922 proti n\u011bmu za\u010dala v Anglii \u0161tvav\u00e1 kampa\u0148, kter\u00e1 nabyla mezin\u00e1rodn\u00edho charakteru, kdy\u017e 16. \u00fanora 1923 zem\u0159el v Cefalu jeden z Crowleyho \u017e\u00e1k\u016f na bl\u00ed\u017ee neur\u010denou b\u0159i\u0161n\u00ed chorobu. Sv\u00fdm d\u00edlem p\u0159isp\u011bli i pov\u011br\u010div\u00ed sicil\u0161t\u00ed venkovan\u00e9, kte\u0159\u00ed Crowleyho pokl\u00e1dali za \u010dern\u00e9ho m\u00e1ga zat\u00edmco Mussolini v n\u011bm vid\u011bl svobodn\u00e9ho zedn\u00e1\u0159e…
\n1. kv\u011btna 1923 byl Crowley vyho\u0161t\u011bn z It\u00e1lie a odjel do Tunisu. P\u0159i tomto sp\u011b\u0161n\u00e9m odjezdu se ztratily n\u011bkter\u00e9 Crowleyho osobn\u00ed spisy.
\nZat\u00edmco Crowleyho thel\u00e9msk\u00e9 spole\u010denstv\u00ed se rozpadalo a z\u016fstalo jen n\u011bkolik v\u011brn\u00fdch, zalo\u017eil v roce 1928 n\u011bmeck\u00fd okultista Gregor A. Gregorius (Eugen Grosche) okultn\u00ed spole\u010dnost Fraternitas Saturni, hl\u00e1s\u00edc\u00ed se ke Crowleyho u\u010den\u00ed. Tato spole\u010dnost m\u00e1 rovn\u011b\u017e zaj\u00edmavou a spletitou historii, nem\u00e1me v\u0161ak dost prostoru k jej\u00edmu p\u0159ibl\u00ed\u017een\u00ed.
\nV kv\u011btnu 1928 byl Crowley i se svou milenkou Mari\u00ed Theresou de Miramar vypov\u011bzen z Francie a vr\u00e1til se do Anglie. S Mari\u00ed se pozd\u011bji o\u017eenil.
\nV roce 1930 vy\u0161lo v Pa\u0159\u00ed\u017ei a v Lond\u00fdn\u011b Crowleyho mistrovsk\u00e9 d\u00edlo Magick33 in Theory and Practise a prvn\u00ed dva d\u00edly jeho „autohagiografie“ The Confessions.
\nV tomto roce tak\u00e9 odjel i s man\u017eelkou do N\u011bmecka, kde se sezn\u00e1mil s Hanni Jaegerovou, s n\u00ed\u017e odcestoval do Portugalska a inscenoval tak mystifikaci sv\u00e9ho „zmizen\u00ed“. Kdy\u017e se zase objevil, v\u011bnoval se hlavn\u011b mal\u00ed\u0159stv\u00ed. Pot\u00e9, co jeho man\u017eelka skon\u010dila na nervov\u00e9 klinice, se roku 1931 vr\u00e1til zp\u011bt do Anglie.
\nV letech 1936-38 se pohyboval po N\u011bmecku. Roku 1937 zak\u00e1zal Himmler v\u0161echny okultn\u00ed organizace34 . Po vypuknut\u00ed v\u00e1lky se vr\u00e1til do Anglie, kde navrhl ministru zahrani\u010dn\u00edch v\u011bc\u00ed (W. Churchill) symbolick\u00e9 znamen\u00ed „V“ pro pozdvi\u017een\u00ed mor\u00e1lky vojska. V roce zve\u0159ejnil patriotickou b\u00e1se\u0148 Thumbs Up! a znovu za\u010dal u\u017e\u00edvat proti sv\u00fdm astmatick\u00fdm z\u00e1chvat\u016fm heroin, kter\u00fd nebral od roku 1925.
\nObyvatel\u00e9 Lond\u00fdna potk\u00e1vali na ulic\u00edch d\u016fstojn\u00e9ho starce, kter\u00fd p\u0159i spat\u0159en\u00ed l\u00edbaj\u00edc\u00edch se milenc\u016f smekal cylindr a kdy\u017e uvid\u011bl duchovn\u00edho, \u017eehnal se \u0159eckou formul\u00ed Ap\u00f3 pant\u00f3s kakodaim\u00f3nos (Ochra\u0148uj n\u00e1s p\u0159ed zl\u00fdmi duchy).
\nRoku 1944 vydal dal\u0161\u00ed ze sv\u00fdch mistrovsk\u00fdch prac\u00ed vztahuj\u00edc\u00edch se k tarotu – Knihu Thothovu. Podle jeho n\u00e1vrh\u016f namalovala lady Frieda Harrisov\u00e1 karty proslul\u00e9ho Thothova tarotu.
\nV roce 1945 napsal posledn\u00ed ze sv\u00fdch vynikaj\u00edc\u00edch d\u011bl, knihu Magick Without Tears, co\u017e je rozs\u00e1hl\u00e1 s\u00e9rie inicia\u010dn\u00edch dopis\u016f.
\nCrowley zem\u0159el 1. prosince 1947 na selh\u00e1n\u00ed srde\u010dn\u00ed \u010dinnosti a chronick\u00e9 astma. Jeho poh\u0159eb se konal 5. prosince v krematoriu v Brightonu a p\u0159i ob\u0159adu byly p\u0159ed\u010d\u00edt\u00e1ny v\u00fd\u0148atky z Knihy Z\u00e1kona a Hymnu Panovi, co\u017e vyvolalo velk\u00e9 pobou\u0159en\u00ed m\u00edstn\u00edch \u00fa\u0159ad\u016f (schopnost pobu\u0159ovat tedy Crowleyho p\u0159e\u017eila a \u017eije dodnes). Popel byl p\u0159evezen do Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f. Zlat\u00fd \u00fasvit \u017e\u00e1dn\u00e9ho v\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edho n\u00e1stupce po Crowleym u\u017e nem\u011bl, a tak s velk\u00fdm m\u00e1gem fakticky zanikl.
\n29 Mezi t\u011bmito \u0159\u00e1dy existovala tak t\u011bsn\u00e1 souvislost, \u017ee historii obou \u0159\u00e1d\u016f vlastn\u011b nelze rozd\u011blit. G?D? (\u0158\u00e1d Zlat\u00e9ho \u00fasvitu) je n\u00e1zvem Vn\u011bj\u0161\u00edho \u0159\u00e1du (The Outer Order). O.T.O. znamen\u00e1 Ordo Templi Orientis – \u0158\u00e1d v\u00fdchodn\u00edho chr\u00e1mu nebo \u0158\u00e1d v\u00fdchodn\u00edch templ\u00e1\u0159\u016f, a je Druh\u00fdm \u0159\u00e1dem. Na stejn\u00e9 \u00farovni je P\u0159edb\u011b\u017en\u00fd \u0159\u00e1d R.R. et A.C. – Rub\u00ednov\u00e9 R\u016f\u017ee & Zlat\u00e9ho K\u0159\u00ed\u017ee, kter\u00fd je sv\u00fdm zalo\u017een\u00edm vn\u011bj\u0161\u00ed manifestac\u00ed T\u0159et\u00edho \u0159\u00e1du A?A???prav\u00fdm \u0159\u00e1dem Mistr\u016f a vlastn\u011b vy\u0161\u0161\u00edm, v\u00fdb\u011brov\u00fdm stupn\u011bm O.T.O. V\u0161echny pat\u0159\u00ed do struktury a syst\u00e9mu Velik\u00e9ho B\u00edl\u00e9ho Bratrstva.<\/p>\n
\n31 Liber Alef – Kniha moudrosti aneb bl\u00e1znovstv\u00ed<\/em>
\n32 Viz „The Tao Teh King“ (p\u0159edmluva), str. 2-6<\/em>
\n33 Crowley u\u017e\u00edval staroanglick\u00e9ho slova „Magick“, aby odli\u0161il v\u011bdu Nov\u00e9ho Aeonu a jej\u00ed d\u016fstojn\u00e9 p\u0159edch\u016fdce od „poklesl\u00fdch“ napodobenin. Dobaven\u00e9 „k“ nav\u00edc zastupuje \u0159eck\u00e9 slovo kteis, zna\u010d\u00edc\u00ed \u017eensk\u00e9 p\u0159irozen\u00ed. Poprv\u00e9 tohoto zp\u016fsobu psan\u00ed u\u017eil p\u0159i pr\u00e1ci na „Book 4“ roku 1911.<\/em>
\nPodle „Liber Agape“ str. 206<\/em>
\n34 Dle lid\u00ed uva\u017euj\u00edc\u00edch v intenc\u00edch Bergierovsk\u00e9ho fantastick\u00e9ho realismu tak nacist\u00e9 u\u010dinili (a to i v p\u0159\u00edpad\u011b okultn\u00edch skupin s jejich ideologi\u00ed sympatizuj\u00edc\u00edch) proto, aby m\u00e1g\u016fm, astrolog\u016fm a v\u011b\u0161tc\u016fm v nacistick\u00fdch slu\u017eb\u00e1ch nikdo nepovolan\u00fd „nevid\u011bl do karet“. Za \u00favahu, resp. seri\u00f3zn\u00ed prozkoum\u00e1n\u00ed tato my\u0161lenka nepochybn\u011b stoj\u00ed.<\/em><\/p>\n
\nKniha Z\u00e1kona<\/strong>
\nOkolnosti vzniku Liber Legis jsme popsali v\u00fd\u0161e, nyn\u00ed se budeme bl\u00ed\u017ee zab\u00fdvat jej\u00edm obsahem, \u010di, chcete-li, poselstv\u00edm.
\nAiwass prohl\u00e1sil, \u017ee je poslem sil, kter\u00e9 v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b vl\u00e1dnou sv\u011btu. „Mohl by n\u011bjak dok\u00e1zat, \u017ee je vskutku bytost\u00ed druhu, jen\u017e je lidsk\u00e9 rase nad\u0159azen, a proto m\u00e1 pr\u00e1vo mluvit s takovou autoritou?“ p\u00ed\u0161e se v p\u0159edmluv\u011b knihy, „Z\u0159ejm\u011b musel p\u0159edat pozn\u00e1n\u00ed a moc takov\u00e9 \u00farovn\u011b, \u017ee nen\u00ed zn\u00e1mo, \u017ee by se j\u00ed kdy n\u011bjak\u00fd \u010dlov\u011bk v\u016fbec p\u0159ibl\u00ed\u017eil. (…) Dokazoval toto pozn\u00e1n\u00ed hlavn\u011b t\u00edm, \u017ee v ur\u010dit\u00fdch odd\u00edlech u\u017e\u00edval \u0161ifer nebo kryptogram\u016f, aby rozvedl skute\u010dnosti t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se vzd\u00e1len\u00e9 budoucnosti (…); proto se d\u016fkaz pravosti toho, co hl\u00e1s\u00e1, nach\u00e1z\u00ed v samotn\u00e9m rukopisu. A ten nen\u00ed z\u00e1visl\u00fd na sv\u011bdectv\u00ed ze sv\u011bta lid\u00ed.
\nStudium t\u011bchto \u010d\u00e1st\u00ed, m\u00e1-li doj\u00edt k jejich v\u00fdkladu, vy\u017eaduje nepochybn\u011b vrcholn\u00e9 lidsk\u00e9 v\u011bd\u011bn\u00ed – a mnoho let soust\u0159ed\u011bn\u00e9 pozornosti.“35
\nTato kniha vysv\u011btluje universum. Jeho elementy jsou Nuit – prostor – co\u017e jest souhrn mo\u017enost\u00ed v\u0161eho druhu – a Hadit, kter\u00fdkoliv bod, jen\u017e tyto zku\u0161enosti zakou\u0161\u00ed. (Tato idea je symbolizov\u00e1na egyptskou bohyn\u00ed Nuit (N\u00fat), zakl\u00e1n\u011bj\u00edc\u00ed se \u017eenou, p\u0159edstavuj\u00edc\u00ed klenbu no\u010dn\u00ed oblohy. Hadit m\u00e1 za symbol ok\u0159\u00eddlen\u00fd gl\u00f3bus v srdci Nuit.)
\nKa\u017ed\u00e1 ud\u00e1lost je sjednocen\u00edm n\u011bjak\u00e9 ur\u010dit\u00e9 mon\u00e1dy s jednou ze zku\u0161enost\u00ed, kter\u00e1 j\u00ed odpov\u00edd\u00e1. „Ka\u017ed\u00fd mu\u017e a ka\u017ed\u00e1 \u017eena je hv\u011bzda“ (AL, I:3), tedy agreg\u00e1tem takov\u00fdch zku\u0161enost\u00ed, kter\u00e9 se s ka\u017edou novou ud\u00e1lost\u00ed neust\u00e1le m\u011bn\u00ed a kter\u00e9 mu\u017ee \u010di \u017eenu, a\u0165 u\u017e v\u011bdom\u011b \u010di nev\u011bdom\u011b, ovliv\u0148uj\u00ed.
\nKa\u017ed\u00fd z n\u00e1s m\u00e1 tedy sv\u00e9 vlastn\u00ed universum, ov\u0161em jakmile obs\u00e1hne v\u0161echny mo\u017en\u00e9 zku\u0161enosti, stane se pro v\u0161echny jedin\u00fdm universem. To vy\u017eaduje roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed v\u011bdom\u00ed v takov\u00e9 m\u00ed\u0159e, \u017ee pojme v\u0161echna ostatn\u00ed v\u011bdom\u00ed.
\nObjekt, kter\u00fd vid\u00edte v tuto chv\u00edli, nen\u00ed nikdy jeden a t\u00fd\u017e, kter\u00fd vid\u00edm j\u00e1; doch\u00e1z\u00edme k z\u00e1v\u011bru, \u017ee jde o ten sam\u00fd proto, \u017ee se tyto dv\u011b zku\u0161enosti shoduj\u00ed v tolika bodech, \u017ee moment\u00e1ln\u00ed rozd\u00edly jsou zanedbateln\u00e9. Ka\u017ed\u00fd \u010dlov\u011bk je seskupen\u00edm takov\u00fdch spojen\u00ed a zku\u0161enost\u00ed, kter\u00e9 se neust\u00e1le prom\u011b\u0148uje s ka\u017edou novou ud\u00e1lost\u00ed, je\u017e se jej nebo j\u00ed, v\u011bdom\u011b \u010di nev\u011bdom\u011b dotkne.
\nHadit p\u0159edstavuje v\u011bdom\u00ed, kter\u00e9 m\u016f\u017ee mo\u017en\u00e9 jevy zakou\u0161et aby je pozved\u00e1val z mo\u017en\u00e9ho k pr\u00e1v\u011b \u017eiv\u00e9mu. Ra-Hoor-Khuit, kter\u00fd „zaujal sv\u00e9 m\u00edsto na v\u00fdchod\u011b za Rovnodennosti boh\u016f“ (AL, I:49), symbolizuje vn\u011bj\u0161\u00ed objektivn\u00ed universum.
\n„Nuit je kruh, Hadit bod, Ra-Hoor-Khuit spojen\u00ed obou. (\u0160iva (Hadit) a \u0160akti (Nuit) ustavi\u010dnou kopulac\u00ed stvo\u0159uj\u00ed Universum (Ra-Hoor-Khuit))“36
\nVe spise „O p\u0159irozenosti boh\u016f“, obsa\u017een\u00e9m v knize „Liber Agape“ Crowley p\u00ed\u0161e, \u017ee v makrokosmu je jen jedin\u00fd B\u016fh – Slunce, a o kousek d\u00e1l pak doslova \u017ee: „Hv\u011bzdy jsou myri\u00e1dami brat\u0159\u00ed Slunce, moudr\u00e9mu stejn\u011b \u00factyhodn\u00e9 jako ono samo.“37
\nKa\u017ed\u00fd \u010dlov\u011bk je tedy (potenci\u00e1ln\u011b) Bohem.38
\n„Stav mnohosti a\u0165 je spout\u00e1n a m\u011bjte jej v ohavnosti. A tak se v\u0161\u00edm, co se t\u011b t\u00fdk\u00e1; ty nem\u00e1\u0161 jin\u00e9ho pr\u00e1va, ne\u017e konat svoji v\u016fli.
\nTo d\u011blej a \u017e\u00e1dn\u00fd na to ne\u0159ekne ne.
\nNebo\u0165 ryz\u00ed v\u016fle, nezkalen\u00e1 \u00famyslem, osvobozen\u00e1 od chtivosti v\u00fdsledku, je ka\u017ed\u00fdm zp\u016fsobem dokonal\u00e139 .
\nDokonalost a dokonalost je jedin\u00e1 dokonalost a nikoli dv\u011b; ne, nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e9!
\nNic je tajn\u00fdm kl\u00ed\u010dem tohoto z\u00e1kona.“ (AL, I: 42-46)
\nZa mnohdy t\u011b\u017eko srozumiteln\u00fdmi v\u00fdroky se skr\u00fdv\u00e1 n\u00e1zor, \u017ee universum se skl\u00e1d\u00e1 z protiklad\u016f, kter\u00e9 se mohou vz\u00e1jemn\u011b vynulovat. A tak i \u010dlov\u011bk, jako mikrokosmos. „L\u00e1ska pod v\u016fl\u00ed“ protiklady spojuje do p\u016fvodn\u00ed nicoty. Podobn\u00fd n\u00e1zor zast\u00e1val i Ladislav Kl\u00edma40 . Praktick\u00fdm odrazem t\u011bchto my\u0161lenek je pak Z\u00e1kon Thelema.<\/p>\n
\n36 Cit. z \u010dl\u00e1nku H. R. Z. :“\u00davod k Z\u00e1konu Nov\u00e9ho Aeonu“, HORUS – \u0159\u00edjen 1990<\/em>
\n37 Cit.: Liber Agape, str. 13<\/em>
\n38 Voln\u00e1 kompilace podle \u00davodu k Liber Legis a podle Liber Agape – str. 11-14 a str. 203-204<\/em>
\n39 Viz srovn\u00e1n\u00ed s my\u0161len\u00edm Bhagavadg\u00edty na str. 38 t\u00e9to pr\u00e1ce.<\/em>
\n40 „Z correlace p\u0159\u00edjemnosti a nep\u0159\u00edjemnosti n\u00e1sleduje, \u017ee SUMMA OB\u00c9HO JE STEJNA, – \u017ee aktiva a passiva sv\u011bta se ru\u0161\u00ed, \u017ee SV\u011aT JE BEZ HODNOTY. „<\/em>
\n(cit.: Kl\u00edma: „Sv\u011bt jako v\u011bdom\u00ed a nic“, str. 35)<\/em><\/p>\n
\nLiber Legis formuluje jednoduch\u00fd mor\u00e1ln\u00ed kodex:
\n„D\u011blej, co ty chce\u0161, a\u0165 je cele Z\u00e1kon.“41 (AL, I:40)
\n„L\u00e1ska je Z\u00e1kon, l\u00e1ska pod v\u016fl\u00ed.“ (AL, I:57)
\nTo znamen\u00e1, \u017ee ka\u017ed\u00fd z lid\u00ed, hv\u011bzd, se m\u00e1 pohybovat po sv\u00e9m spr\u00e1vn\u00e9m orbitu, jak to nazna\u010duje povaha lidsk\u00e9ho postaven\u00ed, z\u00e1kon r\u016fstu, impuls vych\u00e1zej\u00edc\u00ed z p\u0159ede\u0161l\u00fdch zku\u0161enost\u00ed. V\u0161echny ud\u00e1losti teoreticky maj\u00ed pro ka\u017ed\u00e9ho stejnou pr\u00e1voplatnost – a ka\u017ed\u00e1 je z dlouhodob\u00e9ho hlediska stejn\u011b d\u016fle\u017eit\u00e1; ale v praxi je v n\u011bjakou danou chv\u00edli pro individuum pr\u00e1voplatn\u00fd pouze jeden jedin\u00fd \u010din. Ka\u017ed\u00fd \u010din nebo pohyb je aktem l\u00e1sky, sjednocen\u00edm s jednou nebo druhou \u010d\u00e1st\u00ed „Nuit“; ka\u017ed\u00fd takov\u00fd akt mus\u00ed b\u00fdt „pod v\u016fl\u00ed“ a mus\u00ed b\u00fdt zvolen tak, aby naplnil a nikoli zma\u0159il pravou podstatu bytosti, j\u00ed\u017e se t\u00fdk\u00e1. 42
\n„D\u011blej, co ty chce\u0161“ neznamen\u00e1 „jednej, jak se ti zrovna zl\u00edb\u00ed“, je to p\u0159\u00edkaz ke hled\u00e1n\u00ed prav\u00e9 v\u016fle \u010dlov\u011bka, bo\u017esk\u00e9ho v\u011bdom\u00ed. Prav\u00e1 v\u016fle vyzna\u010duje v\u011bdom\u00edm dan\u00fd c\u00edl, smysl individu\u00e1ln\u00edho \u017eivota. C\u00edl, kter\u00fd je t\u0159eba hledat. Jakmile \u010dlov\u011bk dos\u00e1hne t\u00e9to sv\u00e9 prav\u00e9 v\u016fle (tedy – pozn\u00e1 ji), bo\u017esk\u00e9ho v\u011bdom\u00ed, ne\u0159ad\u00ed sv\u00e1 jedn\u00e1n\u00ed za sebou jak pr\u00e1v\u011b p\u0159ich\u00e1zej\u00ed, libovoln\u011b a bez reflex\u00ed, nekl\u00e1t\u00ed se jako t\u0159tina ve v\u011btru ud\u00e1lost\u00ed, n\u00fdbr\u017e jedn\u00e1 v\u011bdom\u011b jako celistv\u00fd \u010dlov\u011bk. V\u0161e je v neust\u00e1l\u00e9 prom\u011bn\u011b. A v\u0161e, co se pokou\u0161\u00ed tomuto z\u00e1konu uniknout, co setrv\u00e1v\u00e1 d\u00edky sv\u00e9 s\u00edle a tuhosti, se rozlom\u00ed. V\u0161e, co chce zp\u016fsobit stagnaci, je smeteno nezadr\u017eitelnou v\u016fl\u00ed \u010dasu. Neexistuje tedy „trval\u00e1“ V\u011b\u010dn\u00e1 pravda. Proto „D\u011blej, co ty chce\u0161“ znamen\u00e1 dynamickou formuli symbolizuj\u00edc\u00ed nekone\u010dn\u00fd pohyb v\u011bdom\u00ed. V\u016fle je napln\u011bna teprve, a\u017e prod\u011blala v\u0161echny zku\u0161enosti.
\nDruhou \u010d\u00e1st\u00ed magick\u00e9 formule Nov\u00e9ho Aeonu a jeho Z\u00e1kona, jej\u00ed\u017e prvou \u010d\u00e1st\u00ed je V\u016fle, je princip l\u00e1sky. L\u00e1ska pod kontrolou V\u016fle je sjednocen\u00edm, Spojen\u00edm, Synt\u00e9zou. Formule „l\u00e1ska pod v\u016fl\u00ed“ vy\u017eaduje spojen\u00ed dualit – protiklad\u016f. Na jedn\u00e9 stran\u011b odstran\u011bn\u00ed rozporu t\u011bla a ducha, na druh\u00e9 stran\u011b odstran\u011bn\u00ed rozporu mu\u017e-\u017eena. Ta formule vy\u017eaduje, aby jedn\u00e1n\u00ed bylo uvedeno do souladu s formul\u00ed Vesm\u00edru – uv\u00e9st vlastn\u00ed v\u011bdom\u00ed pod prim\u00e1t v\u011bdom\u00ed bo\u017esk\u00e9ho.
\nTato forma probuzen\u00ed, zasv\u011bcen\u00ed, znovuzrozen\u00ed uvol\u0148uje v \u010dlov\u011bku s\u00edlu, kter\u00e9 nem\u016f\u017ee nic vzdorovat. Aby v\u0161ak tato s\u00edla nep\u016fsobila destruktivn\u011b a sebedestruktivn\u011b (co\u017e je v novoaeonn\u00edch intenc\u00edch tot\u00e9\u017e) mus\u00ed b\u00fdt uvedena pod prim\u00e1t Prav\u00e9 V\u016fle.
\n\u010clov\u011bk, kter\u00fd toto aktualizuje, je odhalen\u00fdm Bohem. P\u0159ekonal stav odd\u011blenosti od sv\u011bta (v\u00fdlu\u010dnost, individuaci, j\u00e1\/ne-j\u00e1), stav bezsmyslnosti a t\u00edm rozervanosti v sob\u011b sam\u00e9m. V\u0161e je jeho \u010d\u00e1st\u00ed a on je \u010d\u00e1st\u00ed v\u0161eho. Proto se mu nic nem\u016f\u017ee protivit.
\nCesta, kterou Liber Legis u\u010d\u00ed, odm\u00edt\u00e1 v\u0161echny tradovan\u00e9 z\u00e1kony a mravn\u00ed p\u0159edstavy. Nen\u00ed v\u0161ak nemor\u00e1ln\u00ed, n\u00fdbr\u017e amor\u00e1ln\u00ed, mimo mor\u00e1lku, nebo\u0165 odm\u00edt\u00e1 dualitu. Ka\u017ed\u00e1 dualita je klam a ka\u017ed\u00fd z\u00e1kon \u010di mor\u00e1ln\u00ed p\u0159edstava spo\u010d\u00edv\u00e1 na dualit\u00e1ch. Fikce individu\u00e1ln\u00edho j\u00e1 spo\u010d\u00edv\u00e1 na odlou\u010den\u00ed individua od sv\u011bta. P\u0159ekon\u00e1-li \u010dlov\u011bk tuto fikci a vzd\u00e1-li se sv\u00e9 je\u0161itnosti, nalezne sv\u016fj st\u0159ed – sv\u00e9 bo\u017esk\u00e9 v\u011bdom\u00ed.
\nNacvi\u010den\u00e9 individu\u00e1ln\u00ed J\u00e1 se skl\u00e1d\u00e1 z nau\u010den\u00fdch p\u0159edpis\u016f chov\u00e1n\u00ed a mor\u00e1lky. Tyto mus\u00ed b\u00fdt zni\u010deny, aby dualistick\u00e9 j\u00e1 bylo p\u0159ekon\u00e1no a mohlo b\u00fdt provedeno ztoto\u017en\u011bn\u00ed J\u00e1 s vlastn\u00edm bo\u017esk\u00fdm v\u011bdom\u00edm.
\nRitu\u00e1l Nov\u00e9ho Aeonu postr\u00e1d\u00e1 mo\u017enost p\u0159enesen\u00ed zodpov\u011bdnosti. Ka\u017ed\u00fd \u010dlov\u011bk zodpov\u00edd\u00e1 s\u00e1m za sebe. Nen\u00ed zpov\u011bdi, odpou\u0161t\u011bj\u00edc\u00edho „Otce“ a Boha. Nen\u00ed viny ani milosti. Nen\u00ed v ka\u017ed\u00e9m jedinci jin\u00fd Hadit, ale t\u00fd\u017e, jen\u017ee v ka\u017ed\u00e9m individu\u00e1ln\u00ed. Jeho zn\u00e1t znamen\u00e1 post\u0159ehov\u00e1n\u00ed identity se v\u0161\u00edm.43
\nJak vidno, „thel\u00e9msk\u00e1 cesta“ je v\u00edce mystick\u00fdm n\u00e1bo\u017eenstv\u00edm ne\u017e magi\u00ed v klasick\u00e9m, tj. zprofanovan\u00e9m smyslu toho slova. Magie je u\u017e\u00edv\u00e1na jako prost\u0159edek k sebezdokonalen\u00ed, jak\u00e9koli odbo\u010dky vedouc\u00ed ke „sv\u011btsk\u00e9mu prosp\u011bchu“ jsou tu v\u00edce, tu m\u00e9n\u011b odm\u00edt\u00e1ny. Mor\u00e1lka, kterou Kniha Z\u00e1kona hl\u00e1s\u00e1, je bo\u017esk\u00e1 mor\u00e1lka, stoj\u00edc\u00ed mimo lidsk\u00e9 kategorie dobra a zla. Nen\u00ed v tomto pojet\u00ed nijak radik\u00e1ln\u011b nov\u00e1. V Mah\u00e1bh\u00e1rat\u011b se do\u010dteme: „Ctnost i h\u0159\u00edch existuj\u00ed, \u00f3 Kr\u00e1li, pouze mezi lidmi“44 .
\nV d\u016frazu na nezadatelnou a nezbavitelnou odpov\u011bdnost \u010dlov\u011bka lze nal\u00e9zt buddhistickou inspiraci. „M\u00edsto horlen\u00ed nad nemor\u00e1lnost\u00ed lidskou a m\u00edsto hl\u00e1s\u00e1n\u00ed z\u00e1kaz\u016f a p\u0159ik\u00e1z\u00e1n\u00ed, Buddha pouze odhaluje – a to velice detailn\u011b – z\u00e1konitost p\u0159irozen\u00e9ho z\u0159et\u011bzen\u00ed p\u0159\u00ed\u010diny a n\u00e1sledku. (…) Ve skute\u010dnosti teprve na t\u00e9to \u00farovni, kdy \u017e\u00e1dn\u00e9 jedn\u00e1n\u00ed nen\u00ed apriori zakazov\u00e1no nebo p\u0159ikazov\u00e1no, vytv\u00e1\u0159\u00ed se prostor pro opravdovou etiku. \u010clov\u011bk je vol\u00e1n k sv\u00e9mu rozumu a nen\u00ed mu vtlouk\u00e1na n\u011bjak\u00e1 ‚cirkusov\u00e1 drez\u00fara'“45
\nV (alespo\u0148 p\u016fvodn\u00edm) buddhismu nen\u00ed m\u00edsto pro „sp\u00e1su“ sh\u016fry. Crowley ale na rozd\u00edl od Buddhy odm\u00edt\u00e1 jak\u00e1koli omezen\u00ed a z\u00e1kon p\u0159\u00ed\u010diny a n\u00e1sledku nech\u00e1pe v rovin\u011b etick\u00e9, n\u00fdbr\u017e pouze jako n\u00e1sledek odporov\u00e1n\u00ed vlastn\u00ed „Prav\u00e9 V\u016fli“. T\u00edm je narozd\u00edl od buddhismu jeho syst\u00e9m sp\u00ed\u0161e protispole\u010densk\u00fd a elit\u00e1\u0159sk\u00fd – ne nepodobn\u00fd nap\u0159\u00edklad gnostick\u00fdm skupin\u00e1m. S t\u00edm koresponduje i Crowleyho pojet\u00ed karmy. Ze z\u00e1kona skutkov\u00e9 odplaty zcela vyj\u00edm\u00e1 jak\u00fdkoli etick\u00fd podklad. Odplata je pro n\u011bj trestem za chybn\u00e9 (nikoli za nemor\u00e1ln\u00ed) \u010diny; t.j. za \u010diny, kter\u00e9 jsou v rozporu s &Pravou V\u016fl\u00ed.
\n„Stejn\u011b jako r\u0161ijov\u00e9, sannj\u00e1sinov\u00e9 a jog\u00edni se gnostik c\u00edt\u00ed b\u00fdt osvobozen od z\u00e1kon\u016f, kter\u00e9 vl\u00e1dnou spole\u010dnosti. Sebe klade mimo dobro a zlo. (…) Sexu\u00e1ln\u00edm technik\u00e1m a orgiastick\u00fdm ob\u0159ad\u016fm tantrick\u00fdch \u0161kol „lev\u00e9 ruky“ odpov\u00eddaj\u00ed orgie nev\u00e1zan\u00fdch gnostick\u00fdch sekt.“46
\nNeopomenuteln\u00e9 paralely nach\u00e1z\u00edme tak\u00e9 v tibetsk\u00e9m buddhismu (ovlivn\u011bn\u00e9m N\u00e1g\u00e1rd\u017eunovou my\u0161lenkou pr\u00e1zdnoty a dvou druh\u016f pravdy – konven\u010dn\u00ed a absolutn\u00ed). „N\u011bkte\u0159\u00ed mni\u0161i dosud sd\u00edl\u00ed hledisko konven\u010dn\u00ed pravdy. Jin\u00ed, kte\u0159\u00ed si zvolili rychlou metodu osv\u00edcen\u00ed, se sna\u017e\u00ed dos\u00e1hnout ztoto\u017en\u011bn\u00ed relativn\u00edho a absolutn\u00edho, sams\u00e1ry a nirv\u00e1ny, experiment\u00e1ln\u011b se dobrat posledn\u00ed skute\u010dnosti, pr\u00e1zdnoty. A je\u0161t\u011b jin\u00ed sv\u00fdm v\u00fdst\u0159edn\u00edm, ba zvr\u00e1cen\u00fdm chov\u00e1n\u00edm nazna\u010duj\u00ed, \u017ee p\u0159ekonali klamnou „dualitu“ konven\u010dn\u00ed pravdy.“47
\nEgon Bondy takov\u00fd my\u0161lenkov\u00fd v\u00fdvoj ostatn\u011b pokl\u00e1d\u00e1 za logick\u00fd d\u016fsledek p\u0159eexponov\u00e1n\u00ed mystick\u00e9ho u\u010den\u00ed: „Zmystizov\u00e1n\u00ed (a zmagizov\u00e1n\u00ed) cel\u00e9ho u\u010den\u00ed vede k tomu, \u017ee za sv\u00e9 b\u00e9\u0159e ve v\u011bt\u0161in\u011b p\u0159\u00edpad\u016f etika (alespo\u0148 pro zasv\u011bcence – nebo\u0165 je to \u00faraz v\u0161\u00ed p\u0159eexponovan\u00e9 mystiky: \u017ee v\u0161e je jedno, nen\u00ed dobro a zlo atd.) a rozbujuje se n\u00e1bo\u017eensk\u00fd (a magick\u00fd) kult. Filosoficky vl\u00e1dne \u00fapln\u00fd iluzionismus. V ni\u010dem z toho nevykazuje vad\u017eraj\u00e1na nic nov\u00e9ho. V magii pronikaj\u00ed siln\u011b d\u00e9monick\u00e9 prvky.“48 Stejn\u00e1 slova by Bondy patrn\u011b u\u017eil i o u\u010den\u00ed thel\u00e9msk\u00e9m. Crowley byl ostatn\u011b ovlivn\u011bn i vad\u017eraj\u00e1nou a tantrismem, kter\u00fd je na u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed technik, jejich\u017e c\u00edlem je nastolit coincidentia oppositorum, p\u0159\u00edmo zalo\u017een.
\nVe vad\u017eraj\u00e1nov\u00e9m buddhismu (kter\u00fd se roz\u0161\u00ed\u0159il zejm\u00e9na v Tibetu) mystick\u00e9 pozn\u00e1n\u00ed „p\u0159esahuje v\u0161echny limituj\u00edc\u00ed dichotomick\u00e9 kategorie. V\u0161echny jevy jsou ve skute\u010dnosti odrazem mysli a nemaj\u00ed hmotnou (ani \u017e\u00e1dnou jinou – vsuvka autora) podstatu.“49
\n„Pro vad\u017eraj\u00e1nov\u00e9 buddhisty je vad\u017era symbolem zru\u0161en\u00ed jak\u00e9koli dvojnosti.“50 Typick\u00e1 je „neodd\u011blenost cyklick\u00e9 existence (sams\u00e1ry) a nirv\u00e1ny.“51 P\u0159ekon\u00e1n\u00ed dichotomie mezi sams\u00e1rou a nirv\u00e1nou, je\u017e je podkladem (nejen) vad\u017eraj\u00e1nov\u00e9ho buddhismu formuloval u\u017e kolem r. 200 n.l. indick\u00fd filosof N\u00e1gard\u017euna52 .
\nPro v\u011bt\u0161inu p\u0159edchoz\u00edch mystick\u00fdch proud\u016f byl v\u0161ak amoralismus sp\u00ed\u0161e d\u016fsledkem „vy\u0161\u0161\u00edho pozn\u00e1n\u00ed“, ne\u017e metodou k jeho dosa\u017een\u00ed (z\u0159ejm\u011b ale s v\u00fdjimkou n\u011bkter\u00fdch tantrick\u00fdch \u0161kol). Zd\u00e1 se tedy, \u017ee Nov\u00fd Aeon m\u00e1 velmi star\u00e9 my\u0161lenkov\u00e9 p\u0159edch\u016fdce. V odstran\u011bn\u00ed duality je ale Crowley d\u016fsledn\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e v\u0161ichni jeho evrop\u0161t\u00ed p\u0159edch\u016fdci. Crowleyho synkretick\u00e9 n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed spojuje v pozoruhodn\u011b konzistentn\u00ed celek mnoho zd\u00e1nliv\u011b neslu\u010diteln\u00fdch n\u00e1bo\u017eensk\u00fdch a mystick\u00fdch zdroj\u016f (egyptskou mytologii, gnosi, kabalu, tantrismus a pod.).
\nNen\u00ed ostatn\u011b \u017e\u00e1dn\u00fdm tajemstv\u00edm, \u017ee toto v\u0161e Crowley d\u016fkladn\u011b studoval (jak s\u00e1m ochotn\u011b p\u0159ipou\u0161t\u00ed nap\u0159. v \u00favodu ke sv\u00e9mu p\u0159ekladu Tao te \u0165ing53 ).
\nDal\u0161\u00edm neopominuteln\u00fdm zdrojem Crowleyho my\u0161len\u00ed byla relativizace mor\u00e1lky, o co\u017e se v 19. stolet\u00ed zaslou\u017eil zejm\u00e9na Nietzche (k n\u011bmu\u017e se Crowley ostatn\u011b hl\u00e1s\u00ed: „Nietzche m\u016f\u017ee b\u00fdt pova\u017eov\u00e1n za jednoho z na\u0161ich prorok\u016f“54 ). Na Crowleyho zap\u016fsobil z\u0159ejm\u011b nejen svou radik\u00e1ln\u00ed protik\u0159es\u0165anskost\u00ed, ale i vyhl\u00e1\u0161en\u00edm smrti boha, kter\u00e1 mohla Crowleyho p\u0159iv\u00e9st k my\u0161lence v\u00fdm\u011bny boh\u016f na po\u010d\u00e1tku Nov\u00e9ho Aeonu (viz n\u00ed\u017ee) a k rozvinut\u00ed my\u0161lenky egodeismu na z\u00e1klad\u011b Nietzcheova nad\u010dlov\u011bka.
\n„Jsou mrtvi v\u0161ichni bozi: te\u010f chceme, aby \u017eiv byl nad\u010dlov\u011bk – to bude jednou o velik\u00e9m poledni na\u0161e posledn\u00ed v\u016fle -„55
\nNa Nietzcheho bychom mohli pr\u00e1vem pohl\u00ed\u017eet „jako na p\u0159ipravovatele a hlasatele konce novov\u011bku, toti\u017e z\u00e1niku ‚modern\u00edch ide\u00e1l\u016f‘ (…) Pr\u00e1v\u011b jeho \u00favahy ‚Mimo dobro a zlo‘ \u010din\u00ed z Nietzcheho p\u0159edch\u016fdce my\u0161lenkov\u00fdch a duchovn\u00edch proud\u016f na\u0161\u00ed sou\u010dasnosti.“56
\nP\u0159irovn\u00e1me-li n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed (spolu s Waardenburgem) k „jedine\u010dn\u00e9mu druhu znakov\u00e9 \u0159e\u010di“ \u010di k jazyk\u016fm, „kter\u00e9 je pot\u0159eba se nau\u010dit“57 , pak je thel\u00e9msk\u00e9 n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed, podobn\u011b jako v\u011bt\u0161ina okultn\u00edch syst\u00e9m\u016f, jak\u00fdmsi n\u00e1bo\u017eensk\u00fdm „esperantem“, co\u017e mu p\u0159irozen\u011b nikterak neub\u00edr\u00e1 na hodnot\u011b (stejn\u011b jako hel\u00e9nistick\u00fdm synkretick\u00fdm syst\u00e9m\u016fm), zvl\u00e1\u0161t\u011b pro nepopirateln\u00fd osobn\u00ed vklad samotn\u00e9ho Crowleyho, bezesporu zalo\u017een\u00fd na hlubok\u00fdch pro\u017eitc\u00edch.<\/p>\n
\n42 „Liber Legis“ – „\u00davod“, str. 13<\/em>
\n43 Podle \u010dl\u00e1nku H. R. Z. :“\u00davod k Z\u00e1konu Nov\u00e9ho Aeonu“, HORUS – \u0159\u00edjen 1990<\/em>
\n44 XII, 238, 28, cit. podle: Eliade :“D\u011bjiny… „II, str.213<\/em>
\n45 Cit. Fi\u0161er: „Buddha“, str. 108<\/em>
\n46 Cit. Eliade: „D\u011bjiny…“, II. , str. 330-331<\/em>
\n47 Cit. Eliade: „D\u011bjiny…“, III., str. 265.<\/em>
\n48 Cit. Bondy: „Indick\u00e1 filosofie“, str. 189<\/em>
\n49 Cit. M. Slobodn\u00edk: „Tibet…“, str.:33<\/em>
\n50 Cit. „Lexikon v\u00fdchodn\u00ed moudrosti“, str. 500<\/em>
\n51 Cit. M. Slobodn\u00edk: „Tibet…“, str.:33<\/em>
\n52 Podle Bondy: „Indick\u00e1 filosofie“, str. 131; srv. t\u00e9\u017e nap\u0159. „Lexikon…“, str. 299-300<\/em>
\n53 „The Tao…“ (p\u0159edmluva), str. 2-14<\/em>
\n54 Cit. „MOR\u00c1LKA LIBER AL“, in: HORUS s.h. 1993, str. 20<\/em>
\n55 Cit. Nietzche: „Tak pravil Zarathustra“, str. 64<\/em>
\n56 Cit. Zd. Neubauer: „Nietzchova ontologick\u00e1 biologie“ in: F. Nietzche: „Mimo dobro a zlo“, str. 209<\/em>
\n57 Cit. Waardenburg, str. 21<\/em><\/p>\n
\nT\u0159et\u00ed kapitola Knihy Z\u00e1kona l\u00ed\u010d\u00ed charakteristick\u00e9 vlastnosti \u00fadob\u00ed, do n\u011bho\u017e lidstvo vstupuje. „Vysv\u011btluje, \u017ee jist\u00e9 obrovsk\u00e9 „hv\u011bzdy“ (neboli agreg\u00e1ty zku\u0161enost\u00ed) lze ch\u00e1pat jako\u017eto Bohy.“58 Jeden z nich je odpov\u011bdn\u00fd za osudy t\u00e9to planety v obdob\u00ed p\u0159\u00ed\u0161t\u00edch dvou tis\u00edc let. (Chv\u00edle p\u0159echodu z jednoho obdob\u00ed do druh\u00e9ho se naz\u00fdv\u00e1 Rovnodennost boh\u016f.) Historie tohoto sv\u011bta zn\u00e1 podle Crowleyho t\u0159i takov\u00e9 bohy: Isis, matku, dobu, kdy bylo universum ch\u00e1p\u00e1no jako prost\u00fd pokrm, kter\u00fd p\u0159ich\u00e1z\u00ed p\u0159\u00edmo od n\u00ed; toto obdob\u00ed se vymezuje matriarch\u00e1tem. Dal\u0161\u00edm byl Osiris, a to pro obdob\u00ed, kter\u00e9 se datuje od 500 let p\u0159. n. l., odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed patriarch\u00e1tu, vedouc\u00ed ke zkvalitn\u011bn\u00ed zku\u0161enosti, ale i vzd\u00e1len\u00ed se sv\u011btu. Nyn\u00ed p\u0159ich\u00e1z\u00ed Horus, d\u00edt\u011b, jeho\u017e prost\u0159ednictv\u00edm doch\u00e1z\u00edme k pochopen\u00ed ud\u00e1lost\u00ed, abychom nebyli p\u0159emo\u017eeni okolnostmi. Isidinu Aeonu odpov\u00eddal t\u00e9\u017e vztah Boha a \u010clov\u011bka jako past\u00fd\u0159e a st\u00e1da, Osiridovu pak otce a syna. Nov\u00fd Aeon p\u0159ekon\u00e1v\u00e1 tento vztah a zv\u011bstuje identitu Boha a \u010dlov\u011bka. S p\u0159\u00edchodem Nov\u00e9ho Aeonu v\u0161ak p\u0159ich\u00e1z\u00ed nejprve dlouh\u00e9 p\u0159echodn\u00e9 obdob\u00ed, v n\u011bm\u017e nakonec zv\u00edt\u011bz\u00ed nov\u00fd, „thel\u00e9msk\u00fd“ Z\u00e1kon.59
\nPojet\u00ed p\u0159\u00edchodu nov\u00e9ho v\u011bku v Liber Legis je spjato s nestabilitou, v\u00e1lkami a utrpen\u00edm, kter\u00e9 v\u0161ak nejsou p\u0159edzv\u011bstmi t\u00e9to d\u011bjinn\u00e9 zm\u011bny, ale jej\u00ed nutnou sou\u010d\u00e1st\u00ed, jak\u00fdmisi „porodn\u00edmi bolestmi“. Obdobu m\u016f\u017eeme nal\u00e9zt v pojet\u00ed p\u0159\u00edchodu „zlat\u00e9ho v\u011bku“ u Vergilia, kter\u00fd (v souvislosti s p\u0159\u00edchodem Augustovy vl\u00e1dy a nastolen\u00edm pax aeterna) pova\u017eoval vlekl\u00e9 a zk\u00e1zonosn\u00e9 ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lky za vlastn\u00ed zn\u00e1mku p\u0159echodu od \u017eelezn\u00e9ho v\u011bku ke zlat\u00e9mu. Jsou zde i dal\u0161\u00ed paralely s Vergiliov\u00fdm pojet\u00edm: Zrod nov\u00e9ho cyklu za\u010d\u00edn\u00e1 pro Vergilia stolet\u00edm Apoll\u00f3na, hovo\u0159\u00ed o zlat\u00e9m pokolen\u00ed, jeho\u017e je Apoll\u00f3n p\u00e1nem, a dokonce spojuje zn\u00e1mky, p\u0159\u00edzna\u010dn\u00e9 pro p\u0159\u00edchod zlat\u00e9ho v\u011bku s narozen\u00edm d\u00edt\u011bte, kter\u00e9 ov\u0161em ch\u00e1pe z\u0159ejm\u011b m\u00e9n\u011b mysticky.
\nNutno tak\u00e9 p\u0159ipomenout, \u017ee Vergiliovy my\u0161lenky se zrodily v dob\u011b optimismu a nov\u00fdch nad\u011bj\u00ed, co\u017e u Liber Legis sice nen\u00ed zdaleka tak jednozna\u010dn\u00e9, ale p\u0159esto byl p\u0159elom stolet\u00ed dobou pom\u011brn\u011b velk\u00fdch o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed.
\nRozd\u00edly jsou ov\u0161em rovn\u011b\u017e d\u016fle\u017eit\u00e9: Liber Legis nazna\u010duje del\u0161\u00ed obdob\u00ed „zmatk\u016f“ a Nov\u00fd Aeon nen\u00ed n\u00e1vratem n\u011bjak\u00e9ho za\u0161l\u00e9ho v\u011bku, n\u00fdbr\u017e dal\u0161\u00edm p\u0159ed\u011blem v posloupnosti a Liber Legis p\u0159\u00edchod chaosu um\u00eds\u0165uje do sou\u010dasnosti a bl\u00edzk\u00e9 budoucnosti, zat\u00edmco pro Vergilia byly minulost\u00ed.60
\nKniha Z\u00e1kona ch\u00e1pe tok aeon\u016f jako line\u00e1rn\u00ed proces. I sou\u010dasn\u00fd aeon zest\u00e1rne a „P\u0159ijde jin\u00fd prorok a z nebes p\u0159inese nov\u00e9 zap\u00e1len\u00ed; jin\u00e1 \u017eena vzbud\u00ed cht\u00ed\u010d a bude uct\u00edvat hada; jin\u00e1 du\u0161e Bo\u017e\u00ed a bestie sm\u00eds\u00ed se v kn\u011bzi gl\u00f3bu; jin\u00e1 ob\u011b\u0165 n\u00e1hrobek pot\u0159\u00edsn\u00ed; jin\u00fd kr\u00e1l bude kralovat; a po\u017eehn\u00e1n\u00ed mystick\u00e9mu p\u00e1nu s hlavou sokol\u00ed ji\u017e ud\u00edleno nebude!“ (AL. III:34)
\n„Kniha AL vel Legis je inicia\u010dn\u00ed text nov\u00e9ho v\u011bku, kter\u00fd zapo\u010dal v roce 1904.
\nNov\u00fd AEON nen\u00ed stav, ale proces, v n\u011bm\u017e se univerz\u00e1ln\u00ed v\u011bdom\u00ed dosavadn\u00edho stupn\u011b (k\u0159es\u0165ansk\u00fd) rozru\u0161uje, aby se mohl stvo\u0159it nov\u00fd – vy\u0161\u0161\u00ed. Proti formuli Um\u00edraj\u00edc\u00edho Boha, sebeob\u011btuj\u00edc\u00edho se Je\u017e\u00ed\u0161e Krista – stav\u00ed AL vel Legis formuli Skryt\u00e9ho Boha, toti\u017e \u010clov\u011bka.
\nAL vel Legis u\u010d\u00ed cest\u011b, jak realizovat tohoto Skryt\u00e9ho Boha v sob\u011b sam\u00e9m, st\u00e1t se s\u00e1m Bohem.“61<\/p>\n
\n59 Podle „\u00davodu“ k „Liber Legis“, str. 14 – 15 a podle \u010dl\u00e1nku H.R. Z. : „\u00davod k Z\u00e1konu Nov\u00e9ho Aeonu“, HORUS – \u0159\u00edjen 1990, str. 24-28<\/em>
\n60 Viz. Eliade: „D\u011bjiny…“, II, str. 320-322<\/em>
\n61 Cit. z H. R. Z. : „\u00davod k Z\u00e1konu Nov\u00e9ho Aeonu“, HORUS – \u0159\u00edjen 1990, str. 27<\/em><\/p>\n
\nThel\u00e9msk\u00e1 mor\u00e1lka<\/strong>
\n„Nen\u00ed jin\u00e9ho boha ne\u017e \u010dlov\u011bka.<\/p>\n
\n\u017e\u00edt takov\u00fdm zp\u016fsobem, jak\u00e1 jest jeho v\u016fle:
\npracovat tak, jak\u00e1 jest jeho v\u016fle:
\nhr\u00e1t si tak, jak\u00e1 jest jeho v\u016fle:
\nspo\u010dinout tak, jak\u00e1 jest jeho v\u016fle:
\nzem\u0159\u00edt kdy a jak chce.<\/p>\n
\np\u00edt podle sv\u00e9 v\u016fle:
\np\u0159eb\u00fdvat tam, kde chce:
\nk\u0159\u00ed\u017eem kr\u00e1\u017eem cestovat, jak chce.<\/p>\n
\nmluvit to, co jeho v\u016fle jest:
\nps\u00e1t to, co jeho v\u016fle jest:
\nkreslit, malovat, r\u00fdt, leptat, modelovat, stav\u011bt to, co chce:
\nobl\u00e9kat se, jak chce.<\/p>\n
\n„sy\u0165te se dle libosti a v\u016fle l\u00e1skou tak, jak chcete, kdy, kde a s k\u00fdm chcete!“ – AL, I:51.<\/p>\n
\n„otroci budou slou\u017eit“. – AL, II:58
\n„L\u00e1ska je z\u00e1kon, l\u00e1ska pod v\u016fl\u00ed“. – AL, I:57″“62<\/p>\n
\nO tom, co v r\u00e1mci thel\u00e9msk\u00e9 mor\u00e1lky vy\u017eadoval s\u00e1m Crowley mi nen\u00ed nic zn\u00e1mo.<\/p>\n
\nJak ji\u017e bylo nazna\u010deno, magie v Crowleyho pojet\u00ed (a v pojet\u00ed v\u011bt\u0161iny okultn\u00edch \u0159\u00e1d\u016f) je tzv. Vysokou magi\u00ed, tedy mystick\u00fdm postupem k sebezdokonalen\u00ed. Je zn\u00e1mo, \u017ee Crowley odm\u00edtal spojitost sv\u00e9 osoby se „satanismem“. P\u0159itom v n\u011bkter\u00fdch zjednodu\u0161uj\u00edc\u00edch p\u0159\u00edru\u010dk\u00e1ch o „sekt\u00e1ch“ b\u00fdv\u00e1 \u0159azen mezi zakladatele satanismu, co\u017e je v\u00fdsledek velmi povrchn\u00edho (a mechanicky p\u0159eb\u00edran\u00e9ho) pohledu na n\u011bkter\u00e9 str\u00e1nky vn\u011bj\u0161\u00edho zd\u00e1n\u00ed. Crowley ne(zne)u\u017e\u00edval magii pro uspokojov\u00e1n\u00ed okam\u017eit\u00fdch pot\u0159eb (nebylo-li to nutn\u00e9 pro dal\u0161\u00ed r\u016fst).
\nVelmi srozumiteln\u011b shrnul sv\u00e9 n\u00e1zory na toto t\u00e9ma v pojedn\u00e1n\u00ed „Co je Magie“ obsa\u017een\u00e9m v knize Magick in Theory and Practise, z n\u011bho\u017e budu nyn\u00ed citovat.<\/p>\n
\nMagie je V\u011bda a Um\u011bn\u00ed zp\u016fsobit zm\u011bnu, aby nastala ve shod\u011b s V\u016fl\u00ed.
\n(Objasn\u011bn\u00ed: Je to moje V\u016fle formovat sv\u011bt ur\u010dit\u00fdch skute\u010dnost\u00ed za m\u00e9ho v\u011bdom\u00ed. Beru proto „magick\u00e9 zbran\u011b“ – pero, inkoust a pap\u00edr; p\u00ed\u0161i „zakl\u00edn\u00e1n\u00ed“ – to jsou tyto v\u011bty – v „magick\u00e9m jazyce“, to jest to, co pochop\u00ed lid\u00e9, kter\u00e9 si p\u0159eji pou\u010dit. Evokuji „duchy“ tiska\u0159\u016f, vydavatel\u016f a knihkupc\u016f atd., a nut\u00edm je, aby sd\u011blili m\u00e9 poselstv\u00ed lidem. Kompozice a distribuce t\u00e9to knihy je tak aktem – MAGIE – kterou zp\u016fsobuji zm\u011bny zaujmut\u00edm m\u00edsta ve shod\u011b s moj\u00ed V\u016fl\u00ed.)<\/p>\n
\nKa\u017ed\u00e1 po\u017eadovan\u00e1 zm\u011bna m\u016f\u017ee b\u00fdt uskute\u010dn\u011bna aplikac\u00ed spr\u00e1vn\u00e9ho druhu a stupn\u011b S\u00edly pat\u0159i\u010dn\u00fdm zp\u016fsobem prost\u0159ednictv\u00edm spr\u00e1vn\u00e9ho m\u00e9dia na vhodn\u00fd objekt.
\n(Objasn\u011bn\u00ed: (…) Ka\u017ed\u00e1 Zm\u011bna m\u00e1 sv\u00e9 vlastn\u00ed podm\u00ednky.
\nV sou\u010dasn\u00e9m stavu na\u0161eho pozn\u00e1n\u00ed a na\u0161ich schopnost\u00ed nejsou n\u011bkter\u00e9 zm\u011bny v praxi mo\u017en\u00e9; (…) Ale je teoreticky mo\u017en\u00e9 zp\u016fsobit v ka\u017ed\u00e9m objektu jakoukoliv zm\u011bnu, kterou je tento objekt nad\u00e1n od p\u0159irozenosti; a podm\u00ednky jsou ve v\u00fd\u0161e uveden\u00e9m postul\u00e1tu.)<\/p>\n
\n1. Ka\u017ed\u00fd \u00famysln\u00fd akt je Magick\u00fd Akt.
\n2. Ka\u017ed\u00fd \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd akt se p\u0159izp\u016fsobil postul\u00e1tu.
\n3. Ka\u017ed\u00e9 opomenut\u00ed se projev\u00ed jedn\u00edm nebo v\u00edce po\u017eadavky postul\u00e1tu, kter\u00fd nebyl napln\u011bn.
\n(Objasn\u011bn\u00ed: Opomenut\u00edm m\u016f\u017ee b\u00fdt ch\u00e1p\u00e1n tento p\u0159\u00edpad; jestli\u017ee doktor stanov\u00ed \u0161patnou diagnosu a jeho z\u00e1krok ubl\u00ed\u017e\u00ed pacientovi. M\u016f\u017ee se opomenout pou\u017e\u00edt spr\u00e1vn\u00fd druh s\u00edly, jako kdy\u017e se venkovan pokou\u0161el sfouknout elektrick\u00e9 sv\u011btlo. M\u016f\u017ee se opomenout pou\u017e\u00edt spr\u00e1vn\u00fd stupe\u0148 s\u00edly, (…). M\u016f\u017ee se opomenout pou\u017e\u00edt s\u00edly spr\u00e1vn\u00fdm zp\u016fsobem (…) M\u016f\u017ee se opomenout pou\u017e\u00edt pat\u0159i\u010dn\u00e9 m\u00e9dium (…). S\u00edla m\u016f\u017ee b\u00fdt aplikov\u00e1na na nevhodn\u00fd objekt, jako kdy\u017e se n\u011bkdo pokou\u0161\u00ed rozb\u00edt k\u00e1men p\u011bst\u00ed mysle, \u017ee je to o\u0159ech.)
\n4. Prvn\u00edm po\u017eadavkem pro zp\u016fsoben\u00ed n\u011bjak\u00e9 zm\u011bny je dokonal\u00e9 kvalitativn\u00ed a kvantitativn\u00ed pochopen\u00ed podm\u00ednek.
\n(Objasn\u011bn\u00ed: Nejobecn\u011bj\u0161\u00edm p\u0159\u00edpadem opomenut\u00ed v \u017eivot\u011b je ignorace vlastn\u00ed Prav\u00e9 V\u016fle, nebo prost\u0159edk\u016f, jimi\u017e se m\u00e1 tato v\u016fle naplnit. \u010clov\u011bk si dovede s\u00e1m sebe p\u0159edstavit jako mal\u00ed\u0159e a promarnit sv\u016fj \u017eivot pokusy st\u00e1t se j\u00edm; nebo skute\u010dn\u011b b\u00fdt mal\u00ed\u0159em a p\u0159esto je\u0161t\u011b myln\u011b ch\u00e1pat a zv\u00e1\u017eit obt\u00ed\u017ee, je\u017e jsou vlastn\u00ed t\u00e9to kari\u00e9\u0159e.)
\n5. Druh\u00fdm po\u017eadavkem pro zp\u016fsoben\u00ed n\u011bjak\u00e9 zm\u011bny je praktick\u00e1 schopnost uv\u00e9st spr\u00e1vn\u011b do pohybu nezbytn\u00e9 s\u00edly. (…)
\n8. \u010clov\u011bk, jeho\u017e v\u011bdom\u00e1 v\u016fle je v rozporu s jeho Pravou V\u016fl\u00ed, mrh\u00e1 svoj\u00ed silou. A nem\u016f\u017ee doufat v to, \u017ee by \u00fa\u010dinn\u011b ovlivnil sv\u00e9 prost\u0159ed\u00ed.
\n(Objasn\u011bn\u00ed: Kdy\u017e v n\u00e1rod\u011b zu\u0159\u00ed ob\u010dansk\u00e1 v\u00e1lka, nen\u00ed to stav, v n\u011bm\u017e by bylo mo\u017en\u00e9 odrazit invazi z jin\u00fdch zem\u00ed. (…) )
\n9. \u010clov\u011bk, kter\u00fd kon\u00e1 svoji Pravou V\u016fli, m\u00e1 setrva\u010dnost Universa ku sv\u00e9 pomoci. (…)<\/p>\n
\n23. Magie je V\u011bdou ch\u00e1p\u00e1n\u00ed sebe a sv\u00fdch podm\u00ednek. Je to Um\u011bn\u00ed uplat\u0148ov\u00e1n\u00ed tohoto ch\u00e1p\u00e1n\u00ed v praxi. (…)
\n24. Ka\u017ed\u00fd \u010dlov\u011bk m\u00e1 nezadateln\u00e9 pr\u00e1vo b\u00fdt t\u00edm, \u010d\u00edm je. (…)
\n28. Ka\u017ed\u00fd \u010dlov\u011bk m\u00e1 pr\u00e1vo naplnit svoji V\u016fli, ani\u017e by se ob\u00e1val, \u017ee ji m\u016f\u017ee ru\u0161it u ostatn\u00edch; nebo\u0165 jestli\u017ee je na spr\u00e1vn\u00e9m m\u00edst\u011b, je to chyba t\u011bch druh\u00fdch, pokud mu p\u0159ek\u00e1\u017eej\u00ed.““64<\/p>\n
\n65 Podle Eliade: „D\u011bjiny…“, II., str. 216-217<\/em><\/p>\n
\nP\u00ed\u0161eme-li o Crowleym, nelze se alespo\u0148 stru\u010dn\u011b nezm\u00ednit o Thothovu tarotu. „TAROT je bal\u00ed\u010dek sedmdes\u00e1ti osmi karet. Jsou v n\u011bm \u010dty\u0159i barvy, tak jako v modern\u00edch hr\u00e1ch, kter\u00e9 jsou z n\u011bj odvozeny. Ale karty s figurou m\u00e1me \u010dty\u0159i nam\u00edsto t\u0159\u00ed. Nav\u00edc je tu dvaadvacet karet, je\u017e se naz\u00fdvaj\u00ed \u00bbtrumfy\u00ab, ka\u017ed\u00fd z nich je symbolick\u00fdm obrazem s p\u0159\u00edslu\u0161n\u00fdm n\u00e1zvem.“66 Nen\u00ed p\u0159irozen\u011b mo\u017en\u00e9 na tak mal\u00e9 plo\u0161e podrobn\u011bji popsat, jak\u00fdm zp\u016fsobem Crowley za\u010dlenil tarot do sv\u00e9ho syst\u00e9mu. U\u017e Eliphas L\u00e9vi, jak bylo \u0159e\u010deno v\u00fd\u0161e, spojil star\u0161\u00ed my\u0161lenku o egyptsk\u00e9m p\u016fvodu tarotu s my\u0161lenkou o kabbalistick\u00fdch souvislostech. Tuto ideu Crowley p\u0159eb\u00edr\u00e1 a zdokonaluje ve vskutku pozoruhodnou konstrukci, \u010derpaj\u00edc\u00ed nejen z egyptsk\u00e9 mytologie a kabbaly, ale i z astrologie, u\u010den\u00ed o \u017eivlech a ze symboliky velk\u00e9ho mno\u017estv\u00ed n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed. J\u00edm navr\u017een\u00e9 karty ostatn\u011b symboly p\u0159\u00edmo p\u0159ekypuj\u00ed takov\u00fdm zp\u016fsobem, \u017ee i \u010dlov\u011bk, kter\u00fd nev\u00ed o okultismu t\u00e9m\u011b\u0159 nic, dok\u00e1\u017ee, je-li alespo\u0148 trochu vn\u00edmav\u00fd, pochopit smysl a v\u00fdznam jednotliv\u00fdch karet.
\n„Pro n\u00e1\u0161 \u00fa\u010del je tradice a autorita bezv\u00fdznamn\u00e1. Einsteinova teorie relativity se nespol\u00e9hala na tento fakt; kdy\u017e byla jeho teorie podrobena zkou\u0161ce, potvrdila se. Jedinou teori\u00ed, vypl\u00fdvaj\u00edc\u00ed z d\u016fsledn\u00e9ho z\u00e1jmu o tarot, je to, \u017ee je podivuhodn\u00fdm symbolick\u00fdm obrazem universa, kter\u00fd se zakl\u00e1d\u00e1 na \u00fadaj\u00edch svat\u00e9 kabbaly.“67 tvrd\u00ed Crowley v Knize Thothov\u011b, zcela ve shod\u011b s p\u0159edchoz\u00ed okultn\u00ed tradic\u00ed. My\u0161lenku tarotu jako mikrokosmu v\u0161ak dov\u00e1d\u00ed mnohem d\u00e1le, ne\u017e kdokoli p\u0159ed n\u00edm. Sou\u010dasn\u011b tak\u00e9 navrhl n\u011bkolik v\u00fdznamn\u00fdch zm\u011bn v cel\u00e9 tradi\u010dn\u00ed struktu\u0159e tarotu, kter\u00e9 v\u0161ak (pokud v\u00edm) krom\u011b thel\u00e9mit\u016f nikdo dal\u0161\u00ed nep\u0159ejal.<\/p>\n
\n67 Cit. A. Crowley: „Kniha Thothova“, str. 14<\/em><\/p>\n
\nThel\u00e9msk\u00e1 mor\u00e1lka je, coby metoda k dosa\u017een\u00ed bo\u017esk\u00e9ho v\u011bdom\u00ed, uplatn\u011bna v magick\u00fdch ritu\u00e1lech. P\u0159esto\u017ee Crowley hodn\u011b \u010derpal ze star\u0161\u00edch zdroj\u016f, vnesl do nich sv\u016fj vlastn\u00ed osobit\u00fd p\u0159\u00edstup. Nejpodstatn\u011bj\u0161\u00edm spisem ke studiu Crowleyho magick\u00e9 praxe je kniha Magick in Theory and Practise. Tu m\u00e1m k dispozici v origin\u00e1le, nicm\u00e9n\u011b jsem dosud nem\u011bl dost \u010dasu k jej\u00edmu d\u016fkladn\u00e9mu prostudov\u00e1n\u00ed (jde o v\u00edce ne\u017e 500 stran n\u00e1ro\u010dn\u00e9ho textu), nechci tedy zat\u00edm p\u0159ich\u00e1zet s un\u00e1hlen\u00fdmi z\u00e1v\u011bry. Zaj\u00edmav\u00fdm zdrojem je i publikace „Liber Agape“, je\u017e se zab\u00fdv\u00e1 p\u0159edev\u0161\u00edm sexu\u00e1ln\u00ed magi\u00ed, ale vyvozovat podobu Crowleyho ritu\u00e1ln\u00ed magie jen z n\u00ed by bylo jist\u011b zjednodu\u0161en\u00edm. Publikovan\u00e9 ritu\u00e1ly jsou velice emotivn\u00ed, nabit\u00e9 starobylou symbolikou, \u010dasto sexu\u00e1ln\u00ed.
\nTak, jako v makrokosmu je jedin\u00fdm Bohem Slunce, „v mikrokosmu, j\u00edm\u017e je \u010dlov\u011bk, jest m\u00edstokr\u00e1lem Slunce a jedin\u00fdm d\u00e1rcem \u017eivota falus.“68
\nZ pojet\u00ed tradi\u010dn\u00ed nauky o makrokosmu a mikrokosmu vytvo\u0159il Crowley pozoruhodn\u00fd sexu\u00e1ln\u011b magick\u00fd syst\u00e9m, v n\u00ed\u017e u\u017e\u00edv\u00e1 sexuality jako plnohodnotn\u00e9ho magick\u00e9ho n\u00e1stroje. Nem\u011bli bychom zapom\u00ednat, \u017ee i askeze a odp\u00edr\u00e1n\u00ed je sv\u00e9ho druhu sexu\u00e1ln\u00ed magi\u00ed, ale Crowley d\u00e1v\u00e1 p\u0159ednost „orgi\u00edm“, ov\u0161em nikoli bez\u00fa\u010deln\u00fdm. Na druhou stranu varuje p\u0159ed zneu\u017eit\u00edm moci „svat\u00e9ho falu“: „\u010clov\u011bku pozemsk\u00e9mu \u0161kod\u00ed pram\u00e1lo, utrp\u00ed-li poluci nebo otro\u010d\u00ed-li cht\u00ed\u010di. Pro tebe, kter\u00fd jsi adeptem, jest to naprostou ruinou.
\nArci\u017ee v\u0161echna s\u00edla uniknuv\u0161\u00ed tv\u00e9mu dohledu, vyjma byla-li sm\u011brov\u00e1na a tvoj\u00ed v\u016fl\u00ed pos\u00edlena, aby jak oddan\u00fd voj\u00e1k v\u011brn\u00e1 z\u016fst\u00e1vala a\u017e k smrti, jest jak vydan\u00e1 artilerie, nep\u0159\u00edtelem vzat\u00e1 a proti tob\u011b nam\u00ed\u0159en\u00e1.“69
\nZna\u010dnou roli hraje sugesce, autosugesce, drama a pod. Zaj\u00edmav\u00fd a poutav\u00fd je nap\u0159\u00edklad publikovan\u00fd „Ritu\u00e1l sebezasv\u011bcen\u00ed, zalo\u017een\u00fd na formuli Neofyta“, v n\u011bm\u017e najdeme inicia\u010dn\u00ed sestup do podsv\u011bt\u00ed, smrt, vzk\u0159\u00ed\u0161en\u00ed sebeposv\u011bcen\u00ed a zbo\u017e\u0161t\u011bn\u00ed.70
\nStru\u010dn\u011b \u0159e\u010deno maj\u00ed thel\u00e9msk\u00e9 ob\u0159ady za c\u00edl p\u0159ekon\u00e1n\u00ed protiklad\u016f, zru\u0161en\u00ed p\u0159edsudk\u016f a osvobozen\u00ed \u010dlov\u011bka (dosa\u017een\u00ed bo\u017esk\u00e9ho v\u011bdom\u00ed).<\/p>\n
\n69 Cit.: „Liber Agape“, str. 48<\/em>
\n70 „Liber Agape“, str. 103-118<\/em><\/p>\n
\n„\u0158ekli jsme ji\u017e, \u017ee je zapot\u0159eb\u00ed dvou v\u011bc\u00ed, abychom dos\u00e1hli magick\u00e9 moci: zbavit v\u016fli ve\u0161ker\u00e9 slu\u017eebnosti a vycvi\u010dit ji vl\u00e1d\u011b.“72 tvrd\u00ed L\u00e9vi ve sv\u00e9 knize Dogma a ritu\u00e1l.
\n„(Kouzeln\u00edk) nenal\u00e9h\u00e1 prosbami na \u017e\u00e1dnou vy\u0161\u0161\u00ed moc; nedo\u017eaduje se p\u0159\u00edzn\u011b n\u011bjak\u00e9 nest\u00e1l\u00e9 a vrto\u0161iv\u00e9 bytosti. Nepoko\u0159uje se p\u0159ed \u017e\u00e1dn\u00fdm hrozn\u00fdm bo\u017estvem. Jeho moc, t\u0159eba\u017ee je v jeho o\u010d\u00edch velik\u00e1, nen\u00ed libovoln\u00e1 a neomezen\u00e1. M\u016f\u017ee j\u00ed u\u017e\u00edvat jen tak dlouho, dokud se \u0159\u00e1dn\u011b pod\u0159izuje pravidl\u016fm sv\u00e9ho um\u011bn\u00ed anebo tomu, co m\u016f\u017eeme naz\u00fdvat p\u0159\u00edrodn\u00edmi z\u00e1kony, jak on je ch\u00e1pe. Zanedbat tato pravidla, poru\u0161it tyto z\u00e1kony t\u0159eba jen v mali\u010dkosti znamen\u00e1 p\u0159ivolat na svou hlavu ne\u00fasp\u011bch, a ne\u0161ikovn\u00fd praktik dokonce s\u00e1m sebe vystavuje nejvy\u0161\u0161\u00edmu nebezpe\u010d\u00ed. Jestli\u017ee si kouzeln\u00edk d\u011bl\u00e1 n\u00e1rok na moc nad p\u0159\u00edrodou, pak je to moc p\u0159edem konstituovan\u00e1, dosahem p\u0159\u00edsn\u011b vymezen\u00e1 a vykon\u00e1van\u00e1 v souladu s p\u0159\u00edsn\u00fdmi zvyklostmi. Vid\u00edme, \u017ee mezi magickou a v\u011bdeckou koncepc\u00ed sv\u011bta je t\u011bsn\u00e1 analogie.“73 uv\u00e1d\u00ed Frazer ve Zlat\u00e9 ratolesti.
\nNa to by patrn\u011b L\u00e9vi odpov\u011bd\u011bl: „Av\u0161ak na dn\u011b magie se skr\u00fdv\u00e1 v\u011bda, stejn\u011b jako na dn\u011b k\u0159es\u0165anstv\u00ed l\u00e1ska.“74
\n„Ot\u00e1zka: \u010cin\u00edte z\u00e1zraky nebo vyu\u010dujete prost\u0159edk\u016fm, jimi\u017e se prov\u00e1d\u011bj\u00ed?
\nOdpov\u011b\u010f: Rozum\u00edte-li z\u00e1zraky d\u00edla protip\u0159irozen\u00e1 nebo \u00fa\u010dinky nespo\u010d\u00edvaj\u00edc\u00ed na pr\u00e1voplatn\u00fdch p\u0159\u00ed\u010din\u00e1ch, potom ne, ne\u010din\u00edm a ani neu\u010d\u00edm takov\u00fdmto z\u00e1zrak\u016fm. S\u00e1m B\u016fh to nem\u016f\u017ee \u010dinit.“75
\nCrowley pak celou problematiku v\u00edce subjektivizuje – ve sv\u00e9 teorii „Prav\u00e9 V\u016fle“, nicm\u00e9n\u011b ji v podstat\u011b beze zbytku p\u0159ij\u00edm\u00e1 (viz jeho v\u00fd\u0161e uveden\u00e9 pojedn\u00e1n\u00ed).
\nPodle Frazera je ov\u0161em magie na scest\u00ed a \u017e\u00e1dn\u00e1 skute\u010dn\u00e1 v\u011bda se v n\u00ed neskr\u00fdv\u00e1. To ale nen\u00ed v t\u011bchto souvislostech tak d\u016fle\u017eit\u00e9, jako ot\u00e1zka, zda je \u010di nen\u00ed „Vysok\u00e1 Magie“ n\u00e1bo\u017eenstv\u00edm. Ot\u00e1zka, nakolik je tzv. „Vysok\u00e1 Magie“ (nejen v „thel\u00e9msk\u00e9m“ pojet\u00ed) n\u00e1bo\u017eenstv\u00edm, se ale dot\u00fdk\u00e1 samotn\u00e9ho ch\u00e1p\u00e1n\u00ed pojmu n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed. Frazer na tuto ot\u00e1zku uspokojiv\u011b odpov\u011bd\u011bt rozhodn\u011b nem\u016f\u017ee. Magii ch\u00e1pe jako \u010dinnost zam\u011b\u0159enou k manipulov\u00e1n\u00ed vn\u011bj\u0161\u00edho sv\u011bta ve prosp\u011bch kouzeln\u00edka a jin\u00fd mo\u017en\u00fd c\u00edl ani nezmi\u0148uje. Vzhledem k tomu, \u017ee nepost\u0159ehl mystickou dimenzi magie, mohl pak zd\u016fraz\u0148ovat rozd\u00edl mezi n\u00ed a n\u00e1bo\u017eenstv\u00edm.
\n„Frazer p\u0159i studiu relace v\u011bdy k magii do\u0161el k n\u00e1zoru, \u017ee je j\u00ed bl\u00ed\u017ee ne\u017e n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed v jak\u00e9koli form\u011b.“76 Podle Friedricha Heilera se n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed a magie zakl\u00e1daj\u00ed na respektov\u00e1n\u00ed existence bo\u017estev \u010di nadp\u0159irozen\u00fdch sil. P\u0159esto je v\u0161ak podle n\u011bj nutn\u00e9 rozli\u0161it oba fenom\u00e9ny. N\u00e1bo\u017eenstv\u00ed je vztah \u010dlov\u011bka k bohu, magie vztah k mimon\u00e1bo\u017eensk\u00fdm magick\u00fdm sil\u00e1m nebo specializovan\u00fdm bo\u017estv\u016fm. N\u00e1bo\u017eenstv\u00ed se op\u00edr\u00e1 o modlitbu, magie o jedn\u00e1n\u00ed…
\nPodle Freuda je to v\u016fle, kter\u00e1 stav\u00ed magii do opozice v\u016f\u010di n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed a charakterizuje magick\u00e9ho \u010dlov\u011bka. Roli v\u016fle zd\u016fraz\u0148uj\u00ed i mnoz\u00ed dal\u0161\u00ed antropologov\u00e9 (nap\u0159. L\u00e9vy-Bruhl)77 .
\nPro v\u011bt\u0161inu antropolog\u016f byla magie symptomem afekty zat\u00ed\u017een\u00e9ho, inferi\u00f3rn\u00edho my\u0161len\u00ed, ignoruj\u00edc\u00edho kauz\u00e1ln\u00ed vztahy mezi jevy tohoto sv\u011bta. „Teprve E. Spranger na konci sv\u00e9ho \u017eivota si polo\u017eil ot\u00e1zku o smyslu t\u00e9to magie a jej\u00ed zodpov\u011bzen\u00ed p\u0159edznamenalo konec t\u00e9to antropologick\u00e9 iluze. Podle Sprangera mus\u00ed \u010daruj\u00edc\u00ed primitiv dosp\u011bt k n\u00e1zoru, \u017ee jeho magick\u00e9 praktiky jsou ne\u00fa\u010dinn\u00e9, kdy\u017e nepotvrzuj\u00ed jeho o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed, ale nevzd\u00e1v\u00e1 se jich. \u00da\u010del magie tedy mus\u00ed le\u017eet n\u011bkde jinde ne\u017e ve vn\u011bj\u0161\u00edm \u00fasp\u011bchu – podle Sprangera magie p\u016fsob\u00ed na du\u0161i, nikoli navenek.“78 I to je pochopiteln\u011b jednostrann\u00fd pohled, ale poukazuje na mo\u017en\u00fd v\u00fdklad Vysok\u00e9 Magie.
\nVe „Vysok\u00e1 Magii“ jde o mystickou cestu sm\u011b\u0159uj\u00edc\u00ed k transformaci \u010dlov\u011bka a nikoli (prim\u00e1rn\u011b) o transformaci \u010di manipulaci sv\u011bta \u010di nadp\u0159irozena. To je pon\u011bkud zjednodu\u0161uj\u00edc\u00ed, ale pokud je „posv\u00e1tno“ Vysokou Magi\u00ed manipulov\u00e1no, pak za v\u00fd\u0161e uveden\u00fdm z\u00e1m\u011brem. D\u016frazem na individu\u00e1ln\u00ed cestu bez pomoci sh\u016fry se Vysok\u00e1 Magie podob\u00e1 nap\u0159. buddhismu.
\nJe v\u0161ak „Vysok\u00e1 Magie“ religio ve smyslu „sv\u00e1zanosti \u010dlov\u011bka s bohem“79 (\u010di „posv\u00e1tnem“) podle etymologie Lactantiovy ? O sv\u00e1z\u00e1n\u00ed, jhu lze u (zvl\u00e1\u0161t\u011b novodob\u00e9) „Vysok\u00e9 Magie“ hovo\u0159it jen zt\u011b\u017e\u00ed, nebo\u0165 jej\u00edm c\u00edlem je naopak zp\u0159etrh\u00e1n\u00ed, rozv\u00e1z\u00e1n\u00ed pout.
\n„P\u00e1nem pout“80 se st\u00e1v\u00e1 s\u00e1m \u010dlov\u011bk. V tom se ale „Vysok\u00e1 Magie“ podob\u00e1 mnoha jin\u00fdm, zvl\u00e1\u0161t\u011b mystick\u00fdm, n\u00e1bo\u017eensk\u00fdm sm\u011br\u016fm (nelidov\u00fd buddhismus, tantrismus, mystika v\u0161eho druhu, n\u011bkter\u00e9 gnostick\u00e9 sm\u011bry a pod.). V tomto v\u00fdznamu „Vysok\u00e1 Magie“ nen\u00ed religio. Trouf\u00e1m si \u0159\u00edci, \u017ee v tomto v\u00fdznamu nen\u00ed religio \u017e\u00e1dn\u00fd n\u00e1bo\u017eensk\u00fd proud, zalo\u017een\u00fd na po\u017eadavku sebe-osvobozen\u00ed individua.
\nCitujeme-li Sri Aurobindu. „N\u00e1bo\u017eenstv\u00ed je cesta k Bohu. Cesta nen\u00ed d\u016fm.“81 , bl\u00ed\u017e\u00edme se ke Crowleyho „dynamick\u00e9 formuli univerza“ (nahrad\u00edme-li Boha \u010dlov\u011bkem). „Vysok\u00e1 Magie“ je v prv\u00e9 \u0159ad\u011b cestou k sebepozn\u00e1n\u00ed, v \u010dem\u017e m\u00e1 bl\u00edzko ke gnosi (srovnej gnostick\u00e9 „Poznej s\u00e1m sebe.“).
\n„Vysok\u00e1 Magie“ je bezpochyby „orienta\u010dn\u00edm syst\u00e9mem“82 , nikoli v\u0161ak proto, \u017ee by vych\u00e1zela z n\u011bjak\u00e9 absolutn\u00ed z\u00e1vislosti na „v\u011b\u010dn\u00e9 pravd\u011b“. Hovo\u0159\u00ed-li se o n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed v souvislosti se „z\u00e1vislost\u00ed“83 , je to u „Vysok\u00e9 Magie“ dosti sporn\u00e9. „Vysok\u00e1 Magie“ je vztahem \u010dlov\u011bka k n\u011b\u010demu, co jej p\u0159esahuje, nikoli v\u0161ak vztahem pasivn\u00edm, n\u00fdbr\u017e u\u017e ze sv\u00e9 podstaty aktivn\u00edm. V interpretaci S. Da\u0148ka je magie lidsk\u00fd pokus ovl\u00e1dnout bo\u017esk\u00e9 s\u00edly, dostat je do moci, manipulovat Boha \u010di bohy. Je tedy protikladem takov\u00e9ho postoje, kter\u00fd se orientuje na bo\u017e\u00ed jedn\u00e1n\u00ed. Magie znamen\u00e1 podle n\u011bj vposledku lidsk\u00fd \u00fatok na bo\u017e\u00ed svrchovanost84 . Takov\u00fdm \u00fatokem „Vysok\u00e1 Magie“ do jist\u00e9 m\u00edry skute\u010dn\u011b je. Optim\u00e1ln\u00ed by mohlo b\u00fdt za\u0159azen\u00ed „Vysok\u00e9 Magie“ pod kategorii „okultn\u00ed mystiky“85 .
\nTak jako neexistuje uspokojiv\u00e1 religionistick\u00e1 definice n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed, nebude nikdy existovat uspokojiv\u00e1 definice magie, ani p\u0159esn\u00e1 hranice mezi t\u011bmito dv\u011bma jevy. Navrhuji vn\u00edmat „Vysokou Magii“ sp\u00ed\u0161e jako jev n\u00e1bo\u017eensk\u00fd, na rozd\u00edl od \u00fa\u010delov\u00e9ho „\u010darod\u011bjnictv\u00ed“, ale s v\u011bdom\u00edm jednostrannosti takov\u00e9ho za\u0159azen\u00ed.<\/p>\n
\n73 Cit. Frazer, str. 49<\/em>
\n74 Cit. L\u00e9vi: „Dogma…“, str. 34<\/em>
\n75 Cit. L\u00e9vi: „Dogma…“, str. 343<\/em>
\n76 Cit. Zden\u011bk B\u0159e\u010dka: „Prim\u00e1rn\u00ed magie“, in:“\u010clov\u011bk ve sv\u011bt\u011b magie“, str. 26<\/em>
\n77 Podle stati Zd. B\u0159e\u010dky, tamt. str. 33<\/em>
\n78 Cit. Nakone\u010dn\u00fd: „Podstata a lidsk\u00fd smysl magie“ in: „\u010clov\u011bk ve sv\u011bt\u011b magie“, str. 93<\/em>
\n79 Cit. Heller, str. 10<\/em>
\n80 Srv. nap\u0159. Varunu, Eliade: „D\u011bjiny…“, sv. I, str. 193<\/em>
\n81 Podle Hellera-Mr\u00e1zka, str.13<\/em>
\n82 Srv. Waardenburg, str. 20-21 – kapitola: „P\u0159edb\u011b\u017en\u00fd pojem n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed: N\u00e1bo\u017eenstv\u00ed jako orientace“<\/em>
\n83 Srv. nap\u0159. Schleiermacher podle Hellera, str. 35<\/em>
\n84 Podle Hellera-Mr\u00e1zka, str. 77<\/em>
\n85 Srv. Heller – Mr\u00e1zek, str. 305<\/em><\/p>\n
\nCrowley jako hlavn\u00ed „prorok“ Nov\u00e9ho Aeonu<\/strong>
\nCrowley vystupoval p\u0159i \u0161\u00ed\u0159en\u00ed sv\u00e9ho syst\u00e9mu jako vcelku typick\u00fd zv\u011bstovatel (\u010di prorok, ale ve voln\u011bj\u0161\u00edm slova smyslu) nov\u00e9ho n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed. Jako takov\u00fd byl charismatickou osobnost\u00ed, budil pat\u0159i\u010dn\u00fd rozruch, m\u011bl nad\u0161en\u00e9 stoupence i zap\u0159\u00eds\u00e1hl\u00e9 odp\u016frce, m\u00e1lokoho, kdo s n\u00edm m\u011bl co do \u010din\u011bn\u00ed (a to i vzd\u00e1len\u011b a zprost\u0159edkovan\u011b) nech\u00e1val chladn\u00fdm (co\u017e plat\u00ed dodnes). Tak, jako jin\u00ed proroci a zakladatel\u00e9, byl vystaven pron\u00e1sledov\u00e1n\u00ed, nepochopen\u00ed, posm\u011b\u0161k\u016fm a pod. Paradoxn\u011b (zd\u00e1nliv\u011b paradoxn\u011b) byl tak\u00e9 dogmatikem a to nejen v oblasti sv\u00fdch v\u00fdchodisek a z\u00e1kladn\u00edch princip\u016f sv\u00e9 nauky, ale i v uplat\u0148ov\u00e1n\u00ed sv\u00e9 metody. Ost\u0159e kritizoval a odsuzoval nejen stoupence „pok\u0159iven\u00fdch u\u010den\u00ed“ (zvl\u00e1\u0161t\u011b k\u0159es\u0165any), ale tak\u00e9 sv\u00e9 p\u0159\u00edznivce, nap\u0159\u00edklad sv\u00e9ho stoupence C. S. Jonese, kter\u00fd zalo\u017eil v\u011btve O.T.O. v Los Angeles a ve Vancouveru, zpo\u010d\u00e1tku prohla\u0161oval za „magick\u00e9ho syna“, dokud se s n\u00edm nepoh\u00e1dal kv\u016fli jeho „kac\u00ed\u0159sk\u00e9“ interpretaci kabbaly (nutno dodat, \u017ee \u0161lo o v\u00fdznamnou odchylku). Ostatn\u011b term\u00edn „kac\u00ed\u0159sk\u00fd“ pou\u017e\u00edv\u00e1 Crowley \u010dasto (Nap\u0159\u00edklad hovo\u0159\u00ed o „katolick\u00e9 herezi“). Zd\u00e1 se, jakoby m\u00edsto D\u011blej, co ty chce\u0161 ob\u010das platilo sp\u00ed\u0161e D\u011blej, co chce Crowley. V\u00fdsledkem bylo mnoho nep\u0159\u00e1tel a rozkoly v j\u00edm zalo\u017een\u00fdch \u0159\u00e1dech – zvl\u00e1\u0161t\u011b po jeho smrti. A tak byl hlasatel individualismu a hled\u00e1n\u00ed vlastn\u00ed cesty jakoby sou\u010dasn\u011b i „zkostnat\u011bl\u00fdm“ dogmatikem. I tento rys je mo\u017en\u00e9 vysledovat i u jin\u00fdch velk\u00fdch zv\u011bstovatel\u016f. Nab\u00edzej\u00ed se paralely nap\u0159\u00edklad s Buddhou – duchovn\u00ed hled\u00e1n\u00ed mezi zasv\u011bcenci star\u00e9ho typu a zvl\u00e1dnut\u00ed tradi\u010dn\u00edch technik, zlom, boj s s konkuren\u010dn\u00edmi u\u010diteli a dokonce i spor a boj s b\u00fdval\u00fdm stoupencem, usiluj\u00edc\u00edm o moc (Buddha s D\u00e9vadattou, Crowley s Mathersem)86 . Je ot\u00e1zkou, zda se s\u00e1m Buddha pova\u017eoval za inkarnaci r\u016fzn\u00fdch velk\u00fdch duch\u016f minulosti, \u010di mu to bylo p\u0159i\u010dteno a\u017e pozd\u011bji, ale Crowley to nepochybn\u011b u\u010dinil s\u00e1m (viz v\u00fd\u0161e).
\nPodobnosti jsou i s Muhammadem (zp\u016fsob obdr\u017een\u00ed svat\u00e9 knihy a rozporupln\u00e9 pocity z toho plynouc\u00ed, snaha z\u00edskat na svou stranu p\u0159edstavitele star\u0161\u00edho u\u010den\u00ed – Muhammad Jathribsk\u00e9 \u017eidy, Crowley sv\u00e9 odp\u016frce ze Zlat\u00e9ho \u00fasvitu – a posl\u00e9ze jejich zatracen\u00ed)87 .
\nCrowley svou p\u0159irozenou v\u00fdst\u0159ednost nav\u00edc posl\u00e9ze z\u00e1m\u011brn\u011b u\u010dinil metodou, jak sv\u00e9 u\u010den\u00ed roz\u0161\u00ed\u0159it, v\u0161t\u00edpit do kulturn\u00edho pov\u011bdom\u00ed. Jak uvid\u00edme d\u00e1le, jeho my\u0161lenky vskutku \u017eij\u00ed d\u00e1le sv\u00fdm vlastn\u00edm \u017eivotem a nakonec mo\u017en\u00e1 vskutku p\u0159ijde doba, kdy se stanou zcela samoz\u0159ejmou sou\u010d\u00e1st\u00ed lidsk\u00e9ho my\u0161len\u00ed.<\/p>\n
\n87 srv. Eliade: „D\u011bjiny…“, III., str. 69-84<\/em><\/p>\n
\nCrowley rozhodn\u011b nebyl jedin\u00fd, kdo z krize, je\u017e st\u00e1le je\u0161t\u011b trv\u00e1, vyt\u011b\u017eil my\u0161lenku egodeismu, jako v\u00fdraz odporu k masovosti. V t\u00e9to souvislosti se alespo\u0148 stru\u010dn\u011b zm\u00edn\u00edm o n\u011bkolika dal\u0161\u00edch autorech podobn\u00e9ho sm\u00fd\u0161len\u00ed.
\nV t\u00e9\u017ee dob\u011b, kdy vznikla Kniha Z\u00e1kona – tedy v roce 1904 – publikoval Ladislav Kl\u00edma (1878 – 1928) ve sv\u00fdch 26 letech sv\u016fj prvn\u00ed filosofick\u00fd spis Sv\u011bt jako v\u011bdom\u00ed a nic.
\n(\u017divotn\u00ed osudy Kl\u00edmovy jsou dostate\u010dn\u011b zn\u00e1my z r\u016fzn\u00fdch \u017eivotopis\u016f – zvl\u00e1\u0161t\u011b doporu\u010duji vynikaj\u00edc\u00ed studii Jind\u0159icha Chalupeck\u00e9ho, kter\u00e1 byla publikov\u00e1na v antologii Victoria Aeterna.)
\nPodobnost my\u0161lenek i formulac\u00ed v d\u00edlech Crowleyho a Kl\u00edmy je nep\u0159ehl\u00e9dnuteln\u00e1. O vz\u00e1jemn\u00e9m ovlivn\u011bn\u00ed t\u011bchto dvou osobnost\u00ed p\u0159itom nem\u016f\u017ee b\u00fdt ani \u0159e\u010di. Nep\u0159ekvapuje tedy, \u017ee thel\u00e9mit\u00e9 u n\u00e1s \u0159ad\u00ed Kl\u00edmu k prorok\u016fm Nov\u00e9ho Aeonu.
\nSan ve sv\u00e9m \u010dl\u00e1nku p\u0159ipom\u00edn\u00e1 sp\u0159\u00edzn\u011bnost nev\u0161edn\u00edch my\u0161lenek a formulac\u00ed obou duch\u016f. „Kl\u00edma zde velmi dob\u0159e ch\u00e1pe, \u017ee podstata nov\u00e9 pr\u00e1ce nem\u016f\u017ee le\u017eet ve star\u00e9m sv\u011bt\u011b, ve star\u00fdch zvyc\u00edch, ve star\u00e9 nemocn\u00e9 v\u016fli, kter\u00e1 mus\u00ed b\u00fdt pouze oporou t\u00e9 nov\u00e9 – co mus\u00ed b\u00fdt teprve vy\u0161kolena mnoh\u00fdmi \u00fakoly – aby se po n\u00ed vy\u0161plhala k Nebes\u016fm. Nov\u00e1, Ryz\u00ed V\u016fle (\u00dad\u011bl svobodn\u011b a dobrovoln\u011b p\u0159ijat\u00fd) se uskute\u010d\u0148uje v \u010dinu – te\u010f a zde. A z\u00e1le\u017e\u00ed na tom: kdy, kde, kdo a co d\u011bl\u00e1. To je jedine\u010dn\u00e9 a neopakovateln\u00e9. Ka\u017ed\u00fd s\u00e1m ze sebe. Suum cuique.“;
\n„Bylo ji\u017e \u0159e\u010deno (…), \u017ee se n\u00e1m Kl\u00edma jev\u00ed jako hlasatel z\u00e1sad Nov\u00e9ho Aeonu, \u017ee s n\u00edm p\u0159\u00edmo bytostn\u011b souzn\u00ed.“; „Sv\u011bt jako v\u011bdom\u00ed a nic (Hadit a Ain Sof) je tedy p\u0159edkl\u00e1d\u00e1na jako kupodivu velmi modern\u00ed u\u010debnice Magie a Filosofie…“88
\nV trakt\u00e1tu „Egosolismus, Egodeismus“ se Kl\u00edma zab\u00fdv\u00e1 budoucnost\u00ed Egodeismu. Prorokuje, \u017ee my\u0161lenka bude napad\u00e1na, zesm\u011b\u0161\u0148ov\u00e1na… ale poroste, zes\u00edl\u00ed a\u017e p\u0159ejde v „naprost\u00e9, \u010dir\u00e9 byt\u00ed Bohem u\u017e v anim\u00e1ln\u00edm \u017eivot\u011b“89 – v Deoesenci. A zni\u010d\u00ed sv\u011bt – . Nastal nov\u00fd v\u011bk – tvrd\u00ed Crowley – Nov\u00fd Aeon. V\u011bk D\u00edt\u011bte – t.j. Hora.
\nK mlad\u0161\u00ed generaci novoaeonsk\u00fdch „prorok\u016f“ pat\u0159\u00ed i u n\u00e1s zat\u00edm m\u00e1lo zn\u00e1m\u00fd Ameri\u010dan Paul Williams (1948). Zab\u00fdv\u00e1 se sp\u00ed\u0161e hudebn\u00ed kritikou (zvl\u00e1\u0161t\u011b rockovou sc\u00e9nou) a organiz\u00e1torskou \u010dinnost\u00ed. Zde se hodl\u00e1m zab\u00fdvat jeho \u00fatlou, ale my\u0161lenkov\u011b nabitou knihou, je\u017e u n\u00e1s vy\u0161la pod n\u00e1zvem Tak u\u017e se pus\u0165!, origin\u00e1ln\u00ed n\u00e1zev je ale Das Energi coby paralela Marxova „Das Kapital“. Tak, jako Marx\u016fv Kapit\u00e1l ohl\u00e1sil, \u017ee kapit\u00e1l nahradil p\u016fdu jako\u017eto kl\u00ed\u010d k ekonomice lidsk\u00e9 spole\u010dnosti, ideou Williamsovy knihy je my\u0161lenka, \u017ee energie, lidsk\u00e1 energie, nyn\u00ed nahradila jak kapit\u00e1l, tak i p\u016fdu, jako\u017eto z\u00e1kladn\u00ed lidsk\u00e9 vlastnictv\u00ed (osobn\u011b si mysl\u00edm, \u017ee kapit\u00e1l byl v tomto smyslu nahrazen sp\u00ed\u0161e informacemi).
\nKniha je ps\u00e1na poetickou a aforistickou formou. Poprv\u00e9 vy\u0161la roku 197390 .
\nWilliamsovy my\u0161lenky se do zna\u010dn\u00e9 m\u00edry bl\u00ed\u017e\u00ed pozic\u00edm A. Crowleyho (nen\u00ed mi zn\u00e1mo, zda j\u00edm byl inspirov\u00e1n) a L. Kl\u00edmy. Tak, jako Crowley a mnoz\u00ed jin\u00ed c\u00edt\u00ed p\u0159\u00edchod jak\u00e9hosi nov\u00e9ho v\u011bku, revoluce v lidsk\u00e9m my\u0161len\u00ed. Jeho v\u011bty p\u016fsob\u00ed jako jasn\u00fd, stroh\u00fd apel na \u010dten\u00e1\u0159e, kter\u00fd se m\u00e1 p\u0159es n\u011b dostat k jin\u00e9mu stavu v\u011bdom\u00ed. Jde mu p\u0159edev\u0161\u00edm o praktick\u00fd \u00fa\u010dinek (dosahovan\u00fd v p\u0159\u00edpad\u011b jeho knihy \u00fadern\u00fdmi, emotivn\u011b lad\u011bn\u00fdmi formulacemi), nikoli pouze o teorii. J\u00e1drem knihy je sd\u011blen\u00ed, \u017ee „neexistuje \u017e\u00e1dn\u00e9 rozd\u011blen\u00ed.“91 Je t\u0159eba zru\u0161it v\u0161echny fiktivn\u00ed hranice a duality, pustit se a st\u00e1t se Bohem.
\nMy\u0161lenky tak \u010di onak bl\u00edzk\u00e9 n\u00e1zor\u016fm thel\u00e9mit\u016f v\u0161ak m\u016f\u017eeme naj\u00edt v mnoha dal\u0161\u00edch (nejen liter\u00e1rn\u00edch) d\u00edlech. Za v\u0161echny zmi\u0148me nap\u0159\u00edklad Cizince v ciz\u00ed zemi Roberta A. Heinleina, rom\u00e1n zalo\u017een\u00fd na my\u0161lence, \u017ee: „… je jen jedno n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed – ale nespo\u010d\u00edv\u00e1 na v\u00ed\u0159e, n\u00fdbr\u017e na jistot\u011b. (…) Tys B\u016fh!“92 a na radosti i nesm\u00edrn\u00e9 zodpov\u011bdnosti z toho plynouc\u00ed. Tato kniha pat\u0159\u00ed mezi nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed a nejpopul\u00e1rn\u011bj\u0161\u00ed d\u00edla fantastick\u00e9ho \u017e\u00e1nru a je dobr\u00e9 p\u0159ipomenout, \u017ee se Heinlein\u016fv Cizinec stal m.j. i jednou z kultovn\u00edch knih hnut\u00ed hippies, pravd\u011bpodobn\u011b tak\u00e9 proto, \u017ee propaguje volnou l\u00e1sku jako v\u00fdraz bo\u017esk\u00e9 mor\u00e1lky.
\nJak p\u00ed\u0161e Waardenburg: „Je d\u016fle\u017eit\u00e9 vid\u011bt, \u017ee doty\u010dn\u00e9 osoby vystupovaly v dob\u00e1ch d\u011bjinn\u00fdch a spole\u010densk\u00fdch nap\u011bt\u00ed, kv\u016fli jejich\u017e \u0159e\u0161en\u00ed volali po nov\u00e9 \u017eivotn\u00ed orientaci.“93 To jist\u011b neplat\u00ed jen o proroc\u00edch v u\u017e\u0161\u00edm smyslu slova, ale i o v\u00fd\u0161e zm\u00edn\u011bn\u00fdch osobnostech.<\/p>\n
\n89 Cit. Kl\u00edma: „Trakt\u00e1ty a dikt\u00e1ty“, str. 288. Viz d\u00e1le nap\u0159. Kl\u00edm\u016fv „Vlastn\u00ed \u017eivotopis“, popisuj\u00edc\u00ed Kl\u00edmovo \u00fasil\u00ed po dosa\u017een\u00ed bo\u017estv\u00ed. Leccos napov\u00ed i r\u016fzn\u00e9 den\u00edkov\u00e9 z\u00e1znamy a pod. M\u00fdm c\u00edlem je zat\u00edm pouze pouk\u00e1zat na sp\u0159\u00edzn\u011bnost Crowleyho a Kl\u00edmy, nikoli podat vy\u010derp\u00e1vaj\u00edc\u00ed srovn\u00e1n\u00ed.<\/em>
\n90 Williams: „Tak u\u017e se pus\u0165“, str. 179-180, dle doslovu<\/em>
\n91 Cit. Williams: str. 10; viz t\u00e9\u017e uk\u00e1zku v p\u0159\u00edloze (str. 61 t\u00e9to pr\u00e1ce).<\/em>
\n92 Cit. Heinlein: „Cizinec v ciz\u00ed zemi“, str. 311.<\/em>
\n93 Cit. Waardenburg, str. 46<\/em><\/p>\n
\nAleister Crowley se stal fenom\u00e9nem i m\u00f3dou a jeho my\u0161lenky u\u017e sta\u010dily m\u00edsty zako\u0159enit. Na druhou stranu lze pova\u017eovat dal\u0161\u00ed v\u00fdvoj s n\u00edm spjat\u00fdch \u0159\u00e1d\u016f za velice tristn\u00ed. Doch\u00e1zelo k \u010detn\u00fdm spor\u016fm o veden\u00ed \u0159\u00e1d\u016f, po nich\u017e n\u00e1sledovala \u0161t\u011bpen\u00ed na nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed v\u011btve, p\u0159i\u010dem\u017e ka\u017ed\u00e1 z nich pochopiteln\u011b tvrd\u00ed, \u017ee je ta „prav\u00e1“. Cel\u00e1 z\u00e1le\u017eitost m\u00e1 i dal\u0161\u00ed, ryze sv\u011btsk\u00fd, aspekt – spory o$vlastnictv\u00ed autorsk\u00fdch pr\u00e1v na Crowleyho spisy. Co\u017e p\u0159irozen\u011b nevylu\u010duje existenci skute\u010dn\u011b tajn\u00fdch skupin, nez\u00e1visl\u00fdch na zprofanovan\u00fdch viditeln\u00fdch organizac\u00edch, nebo\u0165 Crowley m\u00e1 dodnes \u0159adu up\u0159\u00edmn\u00fdch ctitel\u016f.
\nZaj\u00edmavou a kontroverzn\u00ed osobnost\u00ed, s nesporn\u00fdm talentem p\u0159itahovat probl\u00e9my a provokovat, je Michael Eschner, kter\u00fd je pravd\u011bpodobn\u011b hlavou nebo vysok\u00fdm p\u0159edstavitelem v\u011btve O.T.O. v N\u011bmecku. Zaslou\u017eil se o p\u0159eklady v\u00fdznamn\u00fdch Crowleyho d\u011bl do n\u011bm\u010diny. Byl ob\u017ealov\u00e1n za zn\u00e1siln\u011bn\u00ed, omezov\u00e1n\u00ed osobn\u00ed svobody a pod., na kr\u00e1tkou dobu se ocitl ve v\u011bzen\u00ed. Podobn\u011b jako Crowley byl ter\u010dem r\u016fzn\u00fdch \u0161tvav\u00fdch kampan\u00ed. Nyn\u00ed \u017eije v anonymit\u011b, je ale mo\u017en\u00e9, \u017ee je i ve v\u011bzen\u00ed, posledn\u00ed zpr\u00e1vy o n\u011bm jsou nejasn\u00e9.
\nU n\u00e1s existuj\u00ed jist\u00e9 aktivity v Brn\u011b p\u0159i knihkupectv\u00ed Alembiq, nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edm p\u0159edstavitelem je osoba skr\u00fdvaj\u00edc\u00ed se za jm\u00e9nem San. San se pod\u00edlel na vyd\u00e1v\u00e1n\u00ed revue HORUS (1990-1995), p\u0159ekl\u00e1d\u00e1 a komentuje Crowleyho spisy, co\u017e vzhledem ke kr\u00e1sn\u00e9mu, ale n\u00e1ro\u010dn\u00e9mu jazyku Crowleyho spis\u016f je pr\u00e1ce zajist\u00e9 velmi obt\u00ed\u017en\u00e1. Vyd\u00e1v\u00e1n\u00ed revue HORUS bylo pro nedostatek z\u00e1jmu (spojen\u00fd s ustavi\u010dn\u00fdm sni\u017eov\u00e1n\u00edm n\u00e1kladu) bohu\u017eel zastaveno.
\nV Praze existuje Thel\u00e9msk\u00e9 opatstv\u00ed pra\u017esk\u00e9, vyd\u00e1vaj\u00edc\u00ed revue Equinox (zat\u00edm vy\u0161lo jedin\u00e9 \u010d\u00edslo).
\nPokud zde existuje n\u011bjak\u00e1 organizovan\u00e1 aktivita praktikuj\u00edc\u00edch thel\u00e9mit\u016f (co\u017e je mo\u017en\u00e9), z\u016fst\u00e1v\u00e1 esotern\u00ed.<\/p>\n
\nSrovn\u00e1n\u00ed my\u0161lenkov\u00fdch sv\u011bt\u016f thel\u00e9msk\u00e9ho u\u010den\u00ed a satanismu sice nen\u00ed prim\u00e1rn\u00edm c\u00edlem t\u00e9to pr\u00e1ce, ale p\u0159esto nemohu tento probl\u00e9m pominout, vzhledem k tomu, co bylo \u0159e\u010deno v \u00favodu tohoto pojedn\u00e1n\u00ed. Nemohu se zde ov\u0161em zab\u00fdvat probl\u00e9mem vymezen\u00ed satanismu jako takov\u00e9ho, proto cel\u00fd probl\u00e9m z\u00e1m\u011brn\u011b zjednodu\u0161\u00edm a budu pro \u00fa\u010dely t\u00e9to pr\u00e1ce satanismus poj\u00edmat v intenc\u00edch my\u0161len\u00ed jeho jedin\u00e9ho ofici\u00e1ln\u00edho zakladatele – Antona Szandora LaVeye (1930). LaVey je potomkem gruz\u00ednsk\u00fdch, rumunsk\u00fdch a alsask\u00fdch prarodi\u010d\u016f. Na st\u0159edn\u00ed \u0161kole zaz\u00e1\u0159il jako z\u00e1zra\u010dn\u00e9 d\u00edt\u011b. V\u011bnoval se hudb\u011b a u\u017e v patn\u00e1cti letech se stal druh\u00fdm hobojistou v San Francisco Ballet Symphony Orchestra. \u0160kola jej nudila, opustil ji a \u017eivil se jako o\u0161et\u0159ovatel a krotitel lv\u016f a tygr\u016f. Pozd\u011bji hr\u00e1val na varhany p\u00fai pou\u0165ov\u00fdch atrakc\u00edch atd. Toto bizarn\u00ed prost\u0159ed\u00ed lacin\u00e9 kultury a v\u00fdjime\u010dn\u00fdch lidsk\u00fdch v\u00fdkon\u016f jej nepochybn\u011b siln\u011b ovlivnilo.
\nO Valpur\u017ein\u011b noci (posledn\u00ed noc v dubnu) roku 1966 vyhl\u00e1sil vznik Satansk\u00e9 c\u00edrkve. Dostalo se mu ohlasu, kter\u00fd pot\u0159eboval. „Pou\u017eil jsem term\u00edn c\u00edrkev p\u0159edev\u0161\u00edm proto, \u017ee mi to umo\u017enilo dr\u017eet se magick\u00e9ho vzorce, podle n\u011bho\u017e je k \u00fasp\u011bchu t\u0159eba jedn\u00e9 desetiny pohor\u0161en\u00ed a dev\u00edti desetin spole\u010densk\u00e9ho uzn\u00e1n\u00ed,“95 vysv\u011btluje LaVey.
\nLaVeyovsk\u00fd „softsatanismus“ stal v\u00fdnosn\u00fdm obchodem a dv\u011b nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed LaVeyovy knihy – Satansk\u00e1 bible a Satansk\u00e9 ritu\u00e1ly se staly bestsellery.
\nMy\u0161lenkov\u011b \u010derpal LaVey z Nietzcheho z\u00e1kladn\u00edch tez\u00ed a n\u011bkter\u00e9 ideje zpopularizoval (antimoralismus, v\u016fli k moci, odm\u00edt\u00e1n\u00ed potla\u010dov\u00e1n\u00ed v\u00e1\u0161n\u00ed, pr\u00e1vo siln\u011bj\u0161\u00edho a pochopiteln\u011b i ostrou kritiku k\u0159es\u0165anstv\u00ed i dal\u0161\u00edch n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed). Satan je pro n\u011bj duchem pokroku, kter\u00fd p\u016fvodcem velk\u00fdch hnut\u00ed, je\u017e p\u0159isp\u011bla k v\u00fdvoji civilizace a ke zdokonalen\u00ed lidstva. Je duchem revolty vedouc\u00ed ke svobod\u011b, zt\u011blesn\u011bn\u00edm v\u0161ech herez\u00ed, kter\u00e9 osvobozuj\u00ed \u010dlov\u011bka. Je temnou, skrytou silou v p\u0159\u00edrod\u011b, \u0159\u00edd\u00edc\u00ed chod pozemsk\u00fdch v\u011bc\u00ed, silou, pro ni\u017e v\u011bda ani n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed nemaj\u00ed vysv\u011btlen\u00ed, nikoli antropomorfn\u00edm \u010dertem.96
\n„Satansk\u00e9 devatero:
\n1. Satan znamen\u00e1 uk\u00e1jen\u00ed choutek, nikoli od\u0159\u00edk\u00e1n\u00ed!
\n2. Satan znamen\u00e1 \u017eivouc\u00ed existenci, nikoli vymy\u0161len\u00e9 spiritu\u00e1ln\u00ed b\u00e1chorky!
\n3. Satan znamen\u00e1 neposkvrn\u011bnou moudrost, nikoli pokryteck\u00fd sebeklam!
\n4. Satan znamen\u00e1 laskavost k t\u011bm, kdo ji zasluhuj\u00ed, nikoli l\u00e1sku vypl\u00fdtvanou na nevd\u011b\u010dn\u00edky!
\n5. Satan znamen\u00e1 pomstu, nikoli nastaven\u00ed druh\u00e9 tv\u00e1\u0159e!
\n6. Satan znamen\u00e1 odpov\u011bdnost v\u016f\u010di odpov\u011bdn\u00fdm, nikoli p\u00e9\u010di o psychick\u00e9 up\u00edry!
\n7. Satan znamen\u00e1 \u010dlov\u011bka jako pouh\u00e9 zv\u00ed\u0159e, n\u011bkdy lep\u0161\u00edho, mnohem \u010dast\u011bji v\u0161ak hor\u0161\u00edho ne\u017e ti, co kr\u00e1\u010dej\u00ed po \u010dty\u0159ech, \u010dlov\u011bka, jen\u017e se d\u00edky „bo\u017esk\u00e9mu duchovn\u00edmu a intelektu\u00e1ln\u00edmu v\u00fdvoji“ stal nejzka\u017een\u011bj\u0161\u00edm zv\u00ed\u0159etem!
\n8. Satan znamen\u00e1 v\u0161echny takzvan\u00e9 h\u0159\u00edchy, jeliko\u017e vedou k fyzick\u00e9mu, ment\u00e1ln\u00edmu nebo emo\u010dn\u00edmu uspokojen\u00ed!
\n9. Satan je nejlep\u0161\u00edm p\u0159\u00edtelem, jak\u00e9ho kdy c\u00edrkev m\u011bla, jeliko\u017e ji po cel\u00e1 ta l\u00e9ta pom\u00e1hal udr\u017eovat v chodu!“97
\n„6. Omo\u010d\u00edm ukazov\u00e1k ve vodnat\u00e9 krvi va\u0161eho \u0161\u00edlen\u00e9ho nemohouc\u00edho spasitele a nap\u00ed\u0161u nad jeho trny zdr\u00e1san\u00e9 obo\u010d\u00ed: PRAV\u00dd kn\u00ed\u017ee zla – kr\u00e1l otrok\u016f!
\n7. \u017d\u00e1dn\u00e1 ot\u0159epan\u00e1 le\u017e pro mne nem\u016f\u017ee b\u00fdt pravdou; \u017e\u00e1dn\u00e9 svazuj\u00edc\u00ed dogma neochrom\u00ed m\u00e9 pero.
\n8. Odpout\u00e1m se od v\u0161ech konvenc\u00ed, kter\u00e9 nevedou k \u00fasp\u011bchu a \u0161t\u011bst\u00ed zde na Zemi.
\n9. V tvrd\u00e9m v\u00fdpadu pozvednu korouhev siln\u00fdch!“98
\n„Vzhledem k debat\u00e1m, je-li B\u016fh mrtev \u010di ne, by si m\u011bl brzy – pokud ov\u0161em nen\u00ed mrtev – za\u010d\u00edt platit poji\u0161t\u011bn\u00ed na d\u016fchod!“99
\nNen\u00ed zase tak p\u0159ekvapiv\u00e9, \u017ee p\u0159i povrchn\u00edm nahl\u00e9dnut\u00ed byl Crowley vn\u00edm\u00e1n jako satanista – existuje zde jist\u011b mnoho zd\u00e1nliv\u00fdch podobnost\u00ed – d\u016fraz na sexualitu, v\u00fdst\u0159ednost ritu\u00e1l\u016f, n\u011bkter\u00e9 symboly, odm\u00edt\u00e1n\u00ed k\u0159es\u0165anstv\u00ed, vypjat\u00e9 a vzletn\u00e9 formulace (ovlivn\u011bn\u00e9 z\u0159ejm\u011b v obou p\u0159\u00edpadech F. Nietzchem), n\u011bkter\u00e9 momenty v pojet\u00ed magie (nap\u0159. nemo\u017enost p\u016fsobit proti logice skute\u010dnosti – co\u017e je ale v podstat\u011b v\u0161eobecn\u00e9 pravidlo) a podobn\u011b. Na druhou stranu je zde z\u00e1sadn\u00ed rozd\u00edl v c\u00edlech obou hnut\u00ed. U\u017e v prvn\u00edm bod\u011b „Satansk\u00e9ho devatera“ se p\u00ed\u0161e: „Satan znamen\u00e1 uk\u00e1jen\u00ed choutek, nikoli od\u0159\u00edk\u00e1n\u00ed!“ a osm\u00fd bod devatera hl\u00e1s\u00e1: „Odpout\u00e1m se od v\u0161ech konvenc\u00ed, kter\u00e9 nevedou k \u00fasp\u011bchu a \u0161t\u011bst\u00ed zde na Zemi.“100 Satanista se neodpout\u00e1v\u00e1 od konvenc\u00ed, aby p\u0159ekonal dualitu v sob\u011b i ve sv\u011bt\u011b a nav\u00edc se neodpout\u00e1v\u00e1 ani od v\u0161ech konvenc\u00ed, n\u00fdbr\u017e jen od t\u011bch, kter\u00e9 nevedou k materi\u00e1ln\u00edmu \u00fasp\u011bchu. Satanismus skv\u011ble vystihuj\u00ed slova velekn\u011bze C\u00edrkve Satanovy v \u010cR, Ji\u0159\u00edho „Big Bosse“ Valtra, kter\u00e1 mi \u0159ekl p\u0159i osobn\u00edm rozhovoru: „Kdo nedok\u00e1\u017ee ze satanismu vyt\u0159\u00edskat prachy, je blbec.“ Satanismus tedy nen\u00ed cestou k sebezdokonalen\u00ed, n\u00fdbr\u017e cestou ke zdokonalov\u00e1n\u00ed sv\u011bta pro sebe (a nikoli v sob\u011b). Satansk\u00e9 ritu\u00e1ly slou\u017e\u00ed v\u00fdhradn\u011b k manipulaci okol\u00ed – ostatn\u011b Satansk\u00e1 bible uv\u00e1d\u00ed jen t\u0159i modelov\u00e9 ob\u0159ady: Jak p\u0159ivolat partnera k ukojen\u00ed cht\u00ed\u010de nebo navodit sexu\u00e1ln\u011b uspokojivou situaci, Jak zajistit pomoc nebo \u00fasp\u011bch osob\u011b, s kterou sympatizujeme \u010di souc\u00edt\u00edme (v\u010detn\u011b v\u00e1s samotn\u00fdch), Jak dos\u00e1hnout zni\u010den\u00ed nep\u0159\u00edtele101 . Satanistick\u00e9 hl\u00e1s\u00e1n\u00ed p\u0159\u00edm\u00e9 cesty je v p\u0159\u00edm\u00e9m rozporu s labyrintovitost\u00ed Crowleyho my\u0161len\u00ed, kter\u00e9 vn\u00edm\u00e1 jen jako „spiritu\u00e1ln\u00ed b\u00e1chorky“ (druh\u00fd bod devatera). Crowley v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b nepoj\u00edmal \u010dlov\u011bka jako pouh\u00e9 zv\u00ed\u0159e (sedm\u00fd bod). Na rozd\u00edl od LaVeye vn\u00edm\u00e1 Crowley uk\u00e1jen\u00ed choutek v mnoha p\u0159\u00edpadech jako veskrze negativn\u00ed a nebezpe\u010dnou z\u00e1le\u017eitost. Zat\u00edmco Crowleyho magick\u00fd syst\u00e9m je zalo\u017een na mnohavrstevn\u00e9 s\u00edti v\u00fdznam\u016f, LaVey psal sv\u00e9 ritu\u00e1ly evidentn\u011b jen s ohledem na vn\u011bj\u0161\u00ed efekt (nebo\u0165 je vytv\u00e1\u0159\u00ed jako \u00fa\u010dinn\u00e1 psychodramata sp\u00ed\u0161e ilustra\u010dn\u00edho charakteru).
\nPodle LaVeye: „Nejv\u011bt\u0161\u00ed p\u0159ita\u017elivost magie nespo\u010d\u00edv\u00e1 v jej\u00edm pou\u017eit\u00ed, ale v jej\u00edch esoterick\u00fdch z\u00e1krutech. P\u0159\u00edchu\u0165 tajemna, kter\u00e9 tak t\u011b\u017ece hal\u00ed provozov\u00e1n\u00ed \u010dern\u00fdch um\u011bn\u00ed, byla podporov\u00e1na, a\u0165 ji\u017e dobrovoln\u011b \u010di z neznalosti t\u011bmi, kdo r\u00e1di prohla\u0161uj\u00ed, \u017ee jsou nejv\u011bt\u0161\u00edmi znalci t\u011bchto v\u011bc\u00ed. Je-li nejkrat\u0161\u00ed spojnic\u00ed mezi dv\u011bma body p\u0159\u00edmka, pak by z uzn\u00e1van\u00fdch okultist\u016f byli dob\u0159\u00ed stavitel\u00e9 bludi\u0161\u0165.“102
\n„K \u010demu je dobr\u00e9 studium klam\u016f, pokud v n\u011b nev\u011b\u0159\u00ed v\u0161ichni? Mnoho lid\u00ed samoz\u0159ejm\u011b podvod\u016fm v\u011b\u0159\u00ed, ale st\u00e1le JEDN\u00c1 podle p\u0159irozen\u00fdch z\u00e1kon\u016f. Na t\u00e9to premise je zalo\u017eena satansk\u00e1 magie.“103 Svou Satanskou bibli ozna\u010duje LaVey za „z\u00e1kladn\u00ed text o materialistick\u00e9 magii“104 , kter\u00fd nab\u00edz\u00ed „magii, kter\u00e1 stoj\u00ed ob\u011bma nohama pevn\u011b na zemi – prav\u00e9 nefal\u0161ovan\u00e9 magick\u00e9 postupy – \u017e\u00e1dn\u00e9 ot\u0159epan\u00e9 mystick\u00e9 fr\u00e1ze, postr\u00e1daj\u00edc\u00ed objektivn\u00ed logiku.“105
\nStru\u010dn\u011b \u0159e\u010deno: satanismus je egoistick\u00fd, thel\u00e9mismus egodeistick\u00fd. Domn\u00edv\u00e1m se tedy, \u017ee jde o „jevy, kter\u00e9 sice vykazuj\u00ed jistou form\u00e1ln\u00ed analogi\u010dnost, av\u0161ak funkcion\u00e1ln\u011b i v\u00fdznamov\u011b jsou zcela odli\u0161n\u00e9.“106
\nOstatn\u011b, stejn\u011b, jako Crowley odm\u00edtal satanismus, odm\u00edtaj\u00ed satanist\u00e9 (alespo\u0148 jejich LaVeyovsk\u00e1 v\u011btev, kter\u00e1 je pova\u017eov\u00e1na za \u0159ekn\u011bme ofici\u00e1ln\u00ed a sm\u011brodatnou) Crowleyho: „Vedle psan\u00ed docela roztomil\u00e9 poezie a povrchn\u00edho bl\u00e1bolen\u00ed o magick\u00e9m haraburd\u00ed str\u00e1vil Crowley v\u011bt\u0161inu \u010dasu, kdy\u017e zrovna nelezl po hor\u00e1ch, jako poz\u00e9r par excellence a nelitoval n\u00e1mahy, aby ze sebe ud\u011blal zpustl\u00edka. (…) Crowley zjevn\u011b str\u00e1vil velkou \u010d\u00e1st sv\u00e9ho \u017eivota ironick\u00fdmi po\u0165ouchlostmi, ale jeho stoupenci jsou dnes n\u011bjak\u00fdm z\u00e1hadn\u00fdm zp\u016fsobem schopni rozlu\u0161tit esoterick\u00e9 v\u00fdznamy v ka\u017ed\u00e9m jeho slov\u011b.“107
\nSpojov\u00e1n\u00ed Crowleyho a thel\u00e9msk\u00e9ho u\u010den\u00ed s (minim\u00e1ln\u011b LaVeyovsk\u00fdm) satanismem tedy ur\u00e1\u017e\u00ed ob\u011b strany a je d\u016fkazem povrchnosti nebo \u0161patn\u00e9 informovanosti badatele (\u010di prost\u011b p\u0159eb\u00edr\u00e1n\u00ed zab\u011bhnut\u00fdch kli\u0161\u00e9).<\/p>\n
\n96 „Satansk\u00e1 bible“ – „\u00davod“ (napsal Burton H. Wolfe), str. 7-14<\/em>
\n97 Cit. „Satansk\u00e1 bible“, str. 21<\/em>
\n98 Cit. „Satansk\u00e1 bible“, str. 27<\/em>
\n99 Cit. „Satansk\u00e1 bible“, str. 37<\/em>
\n100 Cit. „Satansk\u00e1 bible“, str. 21<\/em>
\n101 „Satansk\u00e1 bible“, str. 106<\/em>
\n102 Cit. „Satansk\u00e1 bible“, str. 87<\/em>
\n103 Cit. „Satansk\u00e1 bible“, str. 87<\/em>
\n104 Cit. „Satansk\u00e1 bible“, str. 87<\/em>
\n105 Cit. „Satansk\u00e1 bible“, str. 87<\/em>
\n106 Cit. Horyna: „\u00davod do religionistiky“, str. 57; Horna se zde ov\u0161em zab\u00fdv\u00e1 srovn\u00e1v\u00e1n\u00edm obecn\u011b, nikoli problematikou satanismu a thel\u00e9mismu.<\/em>
\n107 Cit. LaVey: „Satansk\u00e1 bible“, str. 82<\/em><\/p>\n
\nV\u00fdznam Aleistera Crowleyho nespo\u010d\u00edv\u00e1 v n\u011bjak\u00e9 pronikav\u00e9 my\u0161lenkov\u00e9 originalit\u011b, jako sp\u00ed\u0161e v jeho zp\u016fsobu zpracov\u00e1n\u00ed star\u0161\u00ed tradice a nepochybn\u011b i ve v\u00fdst\u0159ednosti jeho \u010din\u016f. Do nauk modern\u00ed magie vn\u00e1\u0161\u00ed nijak nekamuflovan\u00fd egodeismus spolu s do d\u016fsledk\u016f dovedenou teori\u00ed o jednot\u011b protiklad\u016f. Poda\u0159ilo se mu vytvo\u0159it jednu z nejpropracovan\u011bj\u0161\u00edch a nejkonzistentn\u011bj\u0161\u00edch okultn\u00edch synt\u00e9z, jak\u00e9 kdy vznikly. Ocen\u011bn\u00ed si zaslou\u017e\u00ed i um\u011bleck\u00e1 hodnota Crowleyho d\u011bl, vyzna\u010duj\u00edc\u00edch se neb\u00fdvalou kr\u00e1sou archaizuj\u00edc\u00ed angli\u010dtiny.
\nDomn\u00edv\u00e1m se, \u017ee studium okultismu m\u016f\u017ee rovn\u011b\u017e p\u0159isp\u011bt k lep\u0161\u00edmu pochopen\u00ed procesu synkretismu.
\nNejen Aleister Crowley, ale i t\u00e9ma novodob\u00e9ho okultismu obecn\u011b si dle m\u00e9ho n\u00e1zoru pln\u00fdm pr\u00e1vem zaslou\u017e\u00ed v\u00edce pozornosti ze strany religionistiky.<\/p>\n**************<\/h4>\n
P\u0158\u00cdLOHA
\n(uk\u00e1zky z thel\u00e9mitsky orientovan\u00fdch text\u016f)<\/h4>\n
\nAmado Crowley<\/strong>
\n„Moje jm\u00e9no
\nChlapec se ho zeptal, jak by mu m\u011bl \u0159\u00edkat. Crowley cosi zabru\u010del, ud\u011blal ‚ahm‘ a \u0159ekl, \u017ee ‚P\u00e1n‘ (orig. Master) by bylo ze v\u0161eho nejlep\u0161\u00ed.
\n‚\u00d3‘, zasm\u00e1lo se d\u00edt\u011b, ‚ale v\u017edy\u0165 tak \u0159\u00edkaj\u00ed druz\u00ed m\u011b. Kdy\u017e m\u00e1m narozeniny, tak mi na karti\u010dky p\u00ed\u0161ou: pan (Master) Andrew Standish.‘
\nMu\u017e se t\u00e9to absurdnosti zasm\u00e1l, a tak\u00e9 kouzlu tohoto drobn\u00e9ho d\u00edt\u011bte, a pokusil se v\u011bc trp\u011bliv\u011b vysv\u011btlit. ‚V prvn\u00edm p\u0159\u00edpad\u011b je pan jak\u00fdmsi zdvo\u0159il\u00fdm zp\u016fsobem, jak oslovit mal\u00e9ho chlapce, v druh\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b je tento titul adresov\u00e1n \u010dlov\u011bku, kter\u00fd je velmi v\u00fdznamn\u00fdm u\u010ditelem‘.
\nKlu\u010dina to rychle pochopil. ‚A co u\u010d\u00ed\u0161?‘ zeptal se opatrn\u011b.
\nMu\u017e sev\u0159el prsty a polo\u017eil si ruce na b\u0159icho. ‚Magii‘, \u0159ekl, olizuje si sv\u00e9 rty, aby skryl \u00fasm\u011bv. ‚Och?‘ zaj\u00edklo se d\u00edt\u011b, o\u010di do\u0161iroka otev\u0159en\u00e9. ‚M\u016f\u017eeme za\u010d\u00edt hned?‘
\n‚Mus\u00ed\u0161 se nau\u010dit \u010dekat‘, domlouval mu Crowley.
\n‚Nau\u010dit se \u010dekat taky? Nebo nau\u010dit se \u010dekat m\u00edsto n\u011b\u010deho?‘ byla neomalen\u00e1 odpov\u011b\u010f.
\nNa tv\u00e1\u0159i star\u00e9ho mu\u017ee se objevil \u00fa\u0161klebek a z jeho rt\u016f vy\u0161el hlasit\u00fd v\u00edt\u011bzoslavn\u00fd sm\u00edch. P\u0159ivinul k sob\u011b d\u00edt\u011b v p\u0159\u00edvalu n\u00e1hl\u00e9ho \u0161t\u011bst\u00ed. Obr\u00e1til se ke Stelle, z\u00e1\u0159il spokojenost\u00ed a k\u00fdvl py\u0161n\u011b hlavou. Poprv\u00e9 od doby, co se vr\u00e1tila, za\u017eila pocit uvoln\u011bn\u00ed. C\u00edtila, jak se pomalu z jej\u00edch zad vytr\u00e1c\u00ed nap\u011bt\u00ed a za\u010dala mnohem voln\u011bji d\u00fdchat. Nepadlo ani sl\u016fvko, ale m\u011bla pocit, jako by byla u zkou\u0161ky. Pochopila do hloubky, jakou d\u016fle\u017eitost m\u011bla, ne zrovna pro ni, ale pro chlapcovu budoucnost, a \u017ee jej\u00ed \u00fasil\u00ed bylo korunov\u00e1no \u00fasp\u011bchem. Tento mu\u017e byl pot\u011b\u0161en. Kone\u010dn\u011b si mohla vydechnout.
\nVysv\u011btlovala mu, \u017ee dala chlapci jm\u00e9no Andrew, ale Crowley ozn\u00e1mil, \u017ee od nyn\u011bj\u0161ka mu bude \u0159\u00edkat Amado.
\n‚Znamen\u00e1 to: dar l\u00e1sky,‘ prohl\u00e1sil.
\nChlapec \u0159ekl, \u017ee to zn\u011blo sp\u00ed\u0161e jako \u010dist\u00edc\u00ed prost\u0159edek pro troubu na pe\u010den\u00ed – m\u011bl na mysli v\u00fdrobky naz\u00fdvan\u00e9 ‚Zebo‘ a ‚Zippo‘ – nebo zapalova\u010d, a nato se Aleister rozchechtal znovu.
\nZdr\u017eel je n\u011bkolik hodin, zahrnoval je dotazy a ptal se na spoustu detail\u016f. Sna\u017eil se zam\u011b\u0159it jejich pozornost na n\u011bkolik z\u00e1kladn\u00edch bod\u016f. Byla tu mezera sedmi let, kterou si pot\u0159eboval doplnit. Ve sv\u00e9m nad\u0161en\u00ed si p\u0159estal v\u0161\u00edmat chlapcovy \u00fanavy, jak se mu kl\u00ed\u017e\u00ed o\u010di a t\u011b\u017eknou mu \u00fady. Byla to Stella, kter\u00e1 na to nakonec upozornila.
\n‚U\u017e skoro sp\u00ed‘, \u0159ekla mu. ‚V tu r\u00e1nu by usnul. Zbytek by mohl po\u010dkat do z\u00edt\u0159ka, ne?‘
\nCrowley ho zvedl a nasm\u011broval do patra. ‚B\u011b\u017e, b\u011b\u017e, \u010dlov\u00ed\u010dku m\u016fj, a a\u017e se r\u00e1no probud\u00ed\u0161 a z\u00edvne\u0161, bude\u0161 u\u017e m\u00edt narozeniny‘, p\u0159ipomn\u011bl mu. ‚Jsem nejv\u011bt\u0161\u00ed m\u00e1g, a dok\u00e1\u017eu, aby se ti vyplnilo i to nejtajn\u011bj\u0161\u00ed p\u0159\u00e1n\u00ed, tak tedy co by sis p\u0159\u00e1l jako d\u00e1rek?‘
\n‚Mohl bych dostat s\u00e1n\u011b?‘ zeptal se Amado.
\n‚No… ale nen\u00ed tady sn\u00edh‘.
\n‚Mohl bych si tedy p\u0159\u00e1t s\u00e1\u0148ky a sn\u00edh?‘
\n‚Je m\u016fj‘ \u0159ekl Crowley, jak nadskakoval vesel\u00edm. ‚Nen\u00ed pochyb o tom, \u017ee je m\u016fj‘.
\nOpakoval to, nebo skoro doslova takto, p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed den na p\u0159ekr\u00e1sn\u00e9m ve\u010d\u00edrku, kde m\u011bl ka\u017ed\u00fd na sob\u011b bl\u00e1zniv\u011b barevn\u00e9 \u0161aty. Sobecky, jako ka\u017ed\u00e9 d\u00edt\u011b, jsem si myslel, \u017ee to byl ve\u010d\u00edrek na po\u010dest m\u00fdch narozenin. Snad to i doopravdy tak tak\u00e9 bylo, samoz\u0159ejm\u011b, ale byl to sou\u010dasn\u011b i uv\u00edtac\u00ed ritu\u00e1l, j\u00edm\u017e jsem byl p\u0159edstaven jist\u00fdm lidem, kte\u0159\u00ed n\u00e1sledovali Crowleyho, a pak tak\u00e9 boh\u016fm. M\u00edstnost byla velk\u00e1 jako baptistick\u00e1 kaple. Hodn\u011b se zp\u00edvalo a hr\u00e1ly se n\u011bjak\u00e9 z\u00e1bavn\u00e9 hry. Byl tu okam\u017eik, kdy ho Crowley zdvihl vysoko do vzduchu a v\u0161ichni p\u0159estali mluvit. ‚Toto je m\u00e9 d\u00edt\u011b‘ \u0159ekl, a zn\u011blo to jako hlas vik\u00e1\u0159e z Evensongu. ‚V\u0161ichni o tom m\u016f\u017eete vydat sv\u011bdectv\u00ed. Je to m\u00e1 v\u016fle, \u017ee nab\u00edz\u00edm boh\u016fm sv\u00e9ho vlastn\u00edho syna‘.
\nA j\u00e1 jim v\u0161em \u0159ekl: ‚Jmenuji se Amado‘.
\nBylo to poprv\u00e9 a naposled, co mne pol\u00edbil.‘ (…)<\/p>\n
\n„Amado Crowley: d\u00edt\u011b, jeho\u017e narozen\u00ed bylo d\u00edlem \u00famyslu stvo\u0159it n\u00e1dobu, do n\u00ed\u017e by p\u0159e\u0161el otc\u016fv um: Magie.<\/em>
\nV pr\u016fb\u011bhu let mu bylo umo\u017en\u011bno, aby poznal Aleistra Crowleyho, dostalo se mu mimo\u0159\u00e1dn\u00e9ho vzd\u011bl\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 nakonec kulminovalo v zasv\u011bcen\u00ed, kter\u00e9 p\u0159ijal od sv\u00e9ho otce. Tento odkaz udr\u017euje po cel\u00fd \u017eivot, ukr\u00fdv\u00e1 se p\u0159ed pozornost\u00ed \u017e\u00e1rliv\u00fdch, p\u0159ed lidmi s p\u0159edsudky, a p\u0159ed st\u00e1tem.“(Cit. HORUS, s.a. 1993, str. 69)<\/em><\/p>\n
\nJe dobr\u00e9 skon\u010dit p\u0159\u00edklady Crowleyho tajn\u00e9ho u\u010den\u00ed. Jsou to my\u0161lenky, kter\u00e9 p\u0159ed\u00e1val osobn\u00edm \u017e\u00e1k\u016fm a nikdy je v \u017e\u00e1dn\u00e9 knize nezve\u0159ejnil. Nebylo to tajemstv\u00ed v tom smyslu, \u017ee by byly utajov\u00e1ny nebo st\u0159e\u017eeny. Prost\u011b jen c\u00edtil, \u017ee n\u011bkter\u00e9 v\u011bci mohou b\u00fdt p\u0159ed\u00e1v\u00e1ny jen \u00fastn\u011b, Mistrem, tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159 sv\u00fdm u\u010dedn\u00edk\u016fm. Fale\u0161n\u00e1 obvin\u011bn\u00ed mu p\u0159etrv\u00e1vala dosti dlouho. Je \u010das, aby tyto v\u011bci ve\u0161ly ve zn\u00e1most.
\nNemohu \u0159\u00edct v\u0161echno. Pracovali jsme spolu sedm let! Z toho v\u0161eho, co mi \u0159ekl, jsem vybral p\u00e1r v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 se mi zdaj\u00ed b\u00fdt typick\u00e9. Nezapisoval jsem si je. Nic jsem nevynechal, ani jsem v\u00fdrazy nezm\u011bk\u010doval. Toto je Aleister Crowley, jak jsem ho znal j\u00e1, a ne jak byl popisov\u00e1n v ostatn\u00edch knih\u00e1ch.
\nKa\u017ed\u00fd by si m\u011bl poslechnout p\u0159\u00edb\u011bh o jeho ‚pilulk\u00e1ch elix\u00edru \u017eivota‘. Pokud si vzpom\u00edn\u00e1te, prod\u00e1val je v krabi\u010dce asi za p\u011btadvacet guinej\u00ed a byly tu spousty soudn\u00fdch z\u00e1kazn\u00edk\u016f. A v\u0161echno, co obsahovaly, byla mlet\u00e1 k\u0159\u00edda, cukr a p\u00e1r kapek semene! Nicm\u00e9n\u011b klienti byli s v\u00fdsledky velice spokojeni a \u017e\u00e1dn\u00fd z nich si nest\u011b\u017eoval.
\n‚Ano, \u0159ekl mi, ‚byl to velk\u00fd \u00fasp\u011bch, chlap\u010de m\u016fj. Nen\u00ed magie \u00fa\u017easn\u00e1?‘ Hur\u00f3nsky se sm\u00e1l a bouchal vesele do stolu. ‚V\u0161ichni si mysl\u00ed, jak je to stra\u0161n\u00e9, nechutn\u00e9 a nemravn\u00e9! Ale dodnes neum\u011bj\u00ed vysv\u011btlit, pro\u010d byly ty zatracen\u00e9 v\u011bci tak \u00fa\u010dinn\u00e9‘. Na tv\u00e1\u0159i m\u011bl je\u0161t\u011b \u00fasm\u011bv, ale velice se zti\u0161il. ‚Zasv\u011bt\u00edm t\u011b do tajemstv\u00ed, hochu m\u016fj‘, naklonil se ke mn\u011b a spiklenecky \u0161eptal. ‚Ve skute\u010dnosti to v\u016fbec nebyly m\u00e9 vlastn\u00ed spermie! Crowleyho ejakul\u00e1ty byly pou\u017e\u00edv\u00e1ny n\u011bkde jinde a pro jin\u00e9 \u00fa\u010dely!‘
\nSkeptik bude trvat na tom, \u017ee to bylo placebo – l\u00e9k s \u00fa\u010dinkem pouze psychologick\u00fdm. Jin\u00fdmi slovy, \u0159\u00edkaj\u00ed, \u017ee pilulky nem\u011bly ve skute\u010dnosti v\u016fbec \u017e\u00e1dnou l\u00e9\u010divou hodnotu. V\u0161e se ud\u00e1lo v hlav\u011b z\u00e1kazn\u00edka. No dob\u0159e, ale pak to byla prvn\u00ed placebo droga na sv\u011bt\u011b, kter\u00e1 byla stoprocentn\u011b \u00fa\u010dinn\u00e1.
\nJedin\u00e9 dal\u0161\u00ed vysv\u011btlen\u00ed je pak to, \u017ee spermie m\u011bly n\u011bjak\u00fd magick\u00fd efekt. Pochopte ale, \u017ee jich nebylo mnoho. Jeden jedin\u00fd ejakul\u00e1t na stovky pilulek. Mluv\u00edme o nekone\u010dn\u011b mal\u00fdch mno\u017estv\u00edch. Evidentn\u011b se kolem Lond\u00fdna potloukal n\u011bjak\u00fd ml\u00e1denec, obda\u0159en\u00fd p\u00e1rem homeopatick\u00fdch varlat, kter\u00e9 by z n\u011bj a Crowleyho ud\u011blaly boh\u00e1\u010de. Aleister byl tak pot\u011b\u0161en n\u00e1hlou pen\u011b\u017eitou injekc\u00ed, \u017ee o tom ur\u010dit\u011b musel p\u0159em\u00fd\u0161let. Co bylo podivn\u00e9 – respektoval tento zdroj spermi\u00ed. A v\u00edce ne\u017e to, vypadalo to, \u017ee je napln\u011bn posv\u00e1tnou \u00factou.
\nMluvil o kr\u00e1se p\u0159\u00edrody, kter\u00e1 je nadp\u0159irozen\u00e1. Existuje v obou sv\u011btech, zde stejn\u011b jako tam. Nem\u011bl na mysli takov\u00e9 ty vych\u00e1zky do p\u0159\u00edrody na z\u00e1kladn\u00ed \u0161kole. Nem\u00e1 to nic spole\u010dn\u00e9ho s kr\u00e1sn\u00fdmi kv\u011btinkami a chlupat\u00fdmi oc\u00e1sky kr\u00e1l\u00edk\u016f. Nikdy nepou\u017e\u00edval kli\u0161\u00e9 p\u0159\u00edzna\u010dn\u00e1 pro cestopisn\u00e9 filmy, proto\u017ee jeho pohled nebyl pohledem na romantick\u00e1 panor\u00e1mata hor, oblak\u016f, z\u00e1pad\u016f slunce a jezer. D\u00edval se na v\u011bci jako to d\u011blaj\u00ed severoameri\u010dt\u00ed indi\u00e1ni, jako by to byl domov. ‚Chce\u0161-li naslouchat duch\u016fm‘, \u0159\u00edkal, ‚b\u011b\u017e a prospi se v jetelin\u011b‘.
\nP\u0159i ve\u010dern\u00edm ritu\u00e1lu \u0159\u00edkal: ‚Hr\u016fza, nervozita a mystick\u00e1 p\u00fdcha t\u011b dovedou k v\u011bt\u0161\u00edmu triumfu ne\u017e odv\u00e1\u017en\u00e9 dov\u00e1d\u011bn\u00ed na kole spojen\u00e9 s rozbit\u00fdmi koleny. M\u00e1lo \u0161kol\u00e1k\u016f dovede zastavit bou\u0159i‘. Nebo jindy, kdy\u017e na n\u011bkoho \u010dekal s mu\u010divou touhou: ‚Ka\u017ed\u00fd orgasmus je setk\u00e1n\u00edm se smrt\u00ed. Hledej odvahu, kter\u00e1 t\u011b zbav\u00ed strachu ze \u017eivota. Je-li rozumn\u00e9 p\u0159ijateln\u00e9, konfrontuj jejich mysl se strachem ze zak\u00e1zan\u00e9ho a seznam je s pojmy, kter\u00e9 se jim budou zd\u00e1t nesnesiteln\u00e9. Osobn\u00ed n\u00e1sil\u00ed m\u00e1 ko\u0159eny v rozkl\u00e1daj\u00edc\u00ed se hnilob\u011b mrtv\u00fdch emoc\u00ed‘.
\nNejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed bylo, kdy\u017e \u0159ekl: ‚Co je d\u00edlem Mistra? Prom\u011b\u0148uje fialky v r\u016f\u017ee. Star\u00e1 se o to, aby m\u011bly siln\u00e9 stonky. \u0158\u00edk\u00e1 jim, jak si maj\u00ed chr\u00e1nit sv\u00e9 du\u0161e pichlav\u00fdmi trny, aby odstra\u0161ily zv\u00ed\u0159ata, kter\u00e1 kolem nich \u010dmuchaj\u00ed. A potom je pou\u010duje tak\u00e9 o tom, \u017ee jejich v\u016fn\u011b m\u016f\u017ee p\u0159iv\u00e1bit s\u00edlu, kter\u00e1 zm\u011bn\u00ed sv\u011bt‘.
\nA je\u0161t\u011b posledn\u00ed, ze v\u0161eho nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed: ‚Ka\u017ed\u00fd mu\u017e a ka\u017ed\u00e1 \u017eena je hv\u011bzda. N\u011bkter\u00e9 padaj\u00ed. N\u011bkter\u00e9 sho\u0159\u00ed na pr\u00e1\u0161ek. N\u011bkter\u00e9 vytrvale z\u00e1\u0159\u00ed dlouhou temnou noc\u00ed. My, Mist\u0159i, je roz\u017e\u00edn\u00e1me tak, \u017ee jim p\u0159ed\u00e1v\u00e1me sv\u00ed\u010dku‘.“109<\/p>\n
\nThrill with lissome lust of the light,
\nO man! My man!
\nCome careering out of the night
\nOf Pan! Io Pan!
\nIo Pan! Io Pan! Come over the sea
\nFrom Sicily and from Arcady!
\nRoaming as Bacchus, with fauns and pards
\nAnd nymphs and satyrs for thy guards,
\nOn a milk-white ass, come over the sea
\nTo me, to me,
\nCome with Apollo in bridal dress
\n(Shepherdess and pythoness)
\nCome with Artemis, silken shod,
\nAnd wash thy white thigh, beautiful God,
\nIn the moon of the woods, on the marble mount,
\nThe dimpled dawn of the amber fount!
\nDip the purple of passionate prayer
\nIn the crimson shrine, the scarlet snare,
\nThe soul that startles in eyes of blue
\nTo watch thy wantonness weeping through
\nThe tangled grove, the gnarled bole
\nOf the living tree that is spirit and soul
\nAnd body and brain — come over the sea,
\n(Io Pan! Io Pan!)
\nDevil or god, to me, to me,
\nMy man! my man!
\nCome with trumpets sounding shrill
\nOver the hill!
\nCome with drums low muttering
\nFrom the spring!
\nCome with flute and come with pipe!
\nAm I not ripe?
\nI, who wait and writhe and wrestle
\nWith air that hath no boughs to nestle
\nMy body, weary of empty clasp,
\nStrong as a lion and sharp as an asp —
\nCome, O come!
\nI am numb
\nWith the lonely lust of devildom.
\nThrust the sword through the galling fetter,<\/p>\n
\nGive me the sign of the Open Eye,
\nAnd the token erect of thorny thigh,
\nAnd the word of madness and mystery,
\nO Pan! Io Pan!
\nIo Pan! Io Pan Pan! Pan Pan! Pan,
\nI am a man:
\nDo as thou wilt, as a great god can,
\nO Pan! Io Pan!
\nIo Pan! Io Pan Pan! I am awake
\nin the grip of the snake.
\nThe eagle slashes with beak and claw;
\nThe gods withdraw:
\nThe great beasts come, Io Pan! I am borne
\nTo death on the horn
\nOf the Unicorn.
\nI am Pan! Io Pan! Io Pan Pan! Pan!
\nI am thy mate, I am thy man,
\nGoat of thy flock, I am gold, I am god,
\nFlesh to thy bone, flower to thy rod.
\nWith hoofs of steel I race on the rocks
\nThrough solstice stubborn to equinox.
\nAnd I rave; and I rape and I rip and I rend
\nEverlasting, world without end,
\nMannikin, maiden, Maenad, man,
\nIn the might of Pan.
\nIo Pan! Io Pan Pan! Pan! Io Pan!110<\/p>\n
\nAleister Crowley
\n„Na Atu VII 112 nese vozataj v\u00e1le\u010dn\u00e9ho vozu Gr\u00e1l od Velik\u00e9 Matky. Zde je vize:
\nVozataj vece hlubok\u00fdm, povznesen\u00fdm hlasem, kter\u00fd vzbuzuje svatou b\u00e1ze\u0148 a podob\u00e1 se obrovsk\u00e9mu a vzd\u00e1len\u00e9mu zvonu: Nech\u0165 se na poh\u00e1r d\u00edv\u00e1 ten, jeho\u017e krev se v n\u011bm sm\u00edsila, nebo\u0165 toto v\u00edno poh\u00e1ru je krv\u00ed svat\u00fdch. Nejvy\u0161\u0161\u00ed pocta \u0160arlatov\u00e9 \u017een\u011b, Babylon, Matce ohavnost\u00ed, kter\u00e1 jede na Bestii, nebo\u0165 prolila jejich krev v ka\u017ed\u00e9m kout\u011b sv\u011bta, a ejhle! sm\u00edsila ji v poh\u00e1ru sv\u00e9ho smilstv\u00ed.
\nDechem sv\u00fdch polibk\u016f ji p\u0159im\u011bla ke kvasu, a tak se stala v\u00ednem Sv\u00e1tosti, v\u00ednem sabatu; a v obecenstv\u00ed svat\u00fdch ho nal\u00e9vala sv\u00fdm uct\u00edvatel\u016fm, a oni se opili, tak\u017ee tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159 z\u0159eli m\u00e9ho Otce. Jsou tedy hodni st\u00e1t se \u00fa\u010dastn\u00edky myst\u00e9ria t\u00e9to posv\u00e1tn\u00e9 n\u00e1doby, nebo\u0165 krev je \u017eivot. A tak tr\u016fn\u00ed od v\u011bk\u016f do v\u011bk\u016f, a spravedliv\u00ed se nikdy neunav\u00ed jej\u00edmi polibky, a sv\u00fdmi vra\u017edami a smilstv\u00edm sv\u00e1d\u00ed sv\u011bt. T\u00edm je zjevena sl\u00e1va m\u00e9ho Otce, kter\u00fd jest Pravdou.
\n(Toto v\u00edno je takov\u00e9 povahy, \u017ee jeho s\u00edla vyza\u0159uje z poh\u00e1ru ven a j\u00e1 se pot\u00e1c\u00edm pod jeho opojn\u00fdm \u00fa\u010dinkem. A ka\u017ed\u00e1 my\u0161lenka je j\u00edm zni\u010dena. Z\u016fst\u00e1v\u00e1 opu\u0161t\u011bno a n\u00e1le\u017e\u00ed mu jm\u00e9no Slitov\u00e1n\u00ed. ‚Slitov\u00e1n\u00edm‘ rozum\u00edm sv\u00e1tost utrpen\u00ed, j\u00ed\u017e se \u00fa\u010dastn\u00ed prav\u00ed uct\u00edvatel\u00e9 Nejvy\u0161\u0161\u00edho. A je to ext\u00e1ze, v n\u00ed\u017e nen\u00ed stopy bolesti. Jej\u00ed pasivita (?utrpen\u00ed) se podob\u00e1 odevzd\u00e1n\u00ed j\u00e1stv\u00ed milovan\u00e9mu.)
\nHlas pokra\u010duje: Toto je myst\u00e9rium Babylon, Matky Ohavnost\u00ed, a tohle je myst\u00e9rium jej\u00edho cizolo\u017estv\u00ed113 , nebo\u0165 se vydala v\u0161emu, co \u017eije, a stala se \u00fa\u010dastn\u00edkem toho myst\u00e9ria. A proto\u017ee se sama stala slu\u017eebnic\u00ed v\u0161ech, stane se tedy i vl\u00e1dkyn\u00ed v\u0161ech. Posud v\u0161ak jej\u00ed sl\u00e1vu nepojme\u0161.
\nP\u0159ekr\u00e1sn\u00e1 jsi, \u00f3 Babylon, a \u017e\u00e1douc\u00ed, nebo\u0165 ses oddala v\u0161emu, co \u017eije, a tv\u00e1 slabost p\u0159ed\u010dila jejich s\u00edlu. Proto jsi v tomto spojen\u00ed poznal. Proto t\u011b naz\u00fdvaj\u00ed Porozum\u011bn\u00ed, \u00f3 Babylon, Pan\u00ed Noci!
\nA to je to, o \u010dem je ps\u00e1no: ‚\u00d3 m\u016fj Bo\u017ee, v posledn\u00edm vytr\u017een\u00ed nech\u0165 dos\u00e1hnu spojen\u00ed se v\u0161emi!‘ Nebo\u0165 ona je L\u00e1skou, a jej\u00ed l\u00e1ska je jedin\u00e1; a ona rozd\u011blila tuto jedinou l\u00e1sku do nekone\u010dn\u011b mnoha l\u00e1sek, a ka\u017ed\u00e1 l\u00e1ska je jedin\u00e1, a rovnocenn\u00e1 t\u00e9 Jedin\u00e9, a proto upustila ‚od shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed z\u00e1kona a osv\u00edcen\u00ed, a p\u0159e\u0161la k anarchii samoty a temnot. Nav\u017edy se proto mus\u00ed zahalovat n\u00e1dherou sv\u00e9ho j\u00e1stv\u00ed.‘
\n\u00d3 Babylon, Babylon, ty mocn\u00e1 Matko, kter\u00e1 sis osedlala korunovanou Bestii, opij mne v\u00ednem sv\u00e9ho smilstv\u00ed; a\u0165 ve mn\u011b tv\u00e9 polibky probud\u00ed chl\u00edpnost, kter\u00e1 m\u011b dovede a\u017e ke smrti, abych dokonce i j\u00e1, tv\u016fj \u0161enk, sm\u011bl poznat.
\nA te\u010f, p\u0159es rud\u00fd \u017e\u00e1r poh\u00e1ru, vid\u00edm stra\u0161n\u011b vzd\u00e1lenou a nekone\u010dn\u011b obrovskou vizi Babylon. A Bestie, na n\u00ed\u017e jede, je P\u00e1nem M\u011bsta Pyramid, je\u017e jsem uz\u0159el ve \u010dtrn\u00e1ct\u00e9m Aethyru.
\nA pak to zas\u00e1hl \u017e\u00e1r poh\u00e1ru, a and\u011bl vece: Posud nem\u016f\u017ee\u0161 pochopit myst\u00e9rium Bestie, proto\u017ee nep\u0159in\u00e1le\u017e\u00ed k myst\u00e9riu tohoto \u00e9teru, a jen m\u00e1lo t\u011bch, kte\u0159\u00ed se znovuzrodili pro porozum\u011bn\u00ed, je toho schopno.
\nPoh\u00e1r \u017ehne st\u00e1le jasn\u011bji a ohniv\u011bji. V\u0161echny m\u00e9 smysly jsou nejist\u00e9, ohromeny ext\u00e1z\u00ed.
\nA and\u011bl vece: Po\u017eehnan\u00ed jsou svat\u00ed, \u017ee se jejich krev sm\u00edsila v poh\u00e1ru, a u\u017e nikdy nem\u016f\u017ee b\u00fdt rozdru\u017eena.
\nProto Babylon p\u0159ekr\u00e1sn\u00e1, Matka ohavnost\u00ed, p\u0159\u00edsahala p\u0159i sv\u00e9 posv\u00e1tn\u00e9 kteis, jej\u00ed\u017e ka\u017ed\u00fd bod je bolest, \u017ee od sv\u00e9ho cizolo\u017estv\u00ed neupust\u00ed, dokud krev v\u0161eho, co \u017eije, nebude shrom\u00e1\u017ed\u011bna v poh\u00e1ru, a dokud toto v\u00edno nevyzraje a neule\u017e\u00ed se, a dokud nebude posv\u011bceno, a tak hodno pot\u011b\u0161iti srdce m\u00e9ho Otce. Nebo\u0165 m\u016fj otec je unaven vahou sv\u00e9ho st\u00e1\u0159\u00ed, a nedojde k jej\u00edmu lo\u017ei. A tak a\u0165 je toto dokonal\u00e9 v\u00edno kvintesenc\u00ed a elix\u00edrem; a jedin\u00fdm dou\u0161kem se mu navr\u00e1t\u00ed jeho ml\u00e1d\u00ed; a tak a\u0165 je to v\u011b\u010dn\u011b, a po v\u011bky v\u011bk\u016fv zanikaj\u00ed a m\u011bn\u00ed se, a samotn\u00e9 universum se rozv\u00edj\u00ed jako R\u016f\u017ee, a zav\u00edr\u00e1 se jako K\u0159\u00ed\u017e, kter\u00fd se zak\u0159ivuje do krychle.
\nA toto je komedie Pana, kter\u00e1 se odehr\u00e1v\u00e1 v noci v hust\u00e9m lese. A je to myst\u00e9rium Dion\u00fdsa Zagreia, kter\u00e9 je celebrov\u00e1no na posv\u00e1tn\u00e9 ho\u0159e Kithairon. A toto je tajemstv\u00ed bratrstva R\u016f\u017eov\u00e9ho K\u0159\u00ed\u017ee; a toto je \u00fast\u0159edn\u00ed bod ritu\u00e1lu, jen\u017e se odehr\u00e1v\u00e1 v hrobce adept\u016f, kter\u00e1 se skr\u00fdv\u00e1 v Ho\u0159e jeskyn\u00ed, a dokonce i ve svat\u00e9 ho\u0159e Abiegnus.
\nA tohle je v\u00fdznam velikono\u010dn\u00edch hod\u016f; prolit\u00ed Ber\u00e1nkovy krve je ritu\u00e1lem Temn\u00e9ho bratrstva, proto zape\u010detili ve\u0159eje krv\u00ed, aby tam and\u011bl smrti nemohl vstoupit. T\u00edm se v\u0161ak sami vylou\u010dili ze spole\u010denstv\u00ed svat\u00fdch. Takto se sami vyh\u00fdbaj\u00ed slitov\u00e1n\u00ed a porozum\u011bn\u00ed. Jsou prokleti, nebo\u0165 uzav\u0159eli krev ve sv\u00e9m srdci.
\nSami se vyh\u00fdbaj\u00ed polibk\u016fm m\u00e9 matky Babylon, a ve sv\u00fdch osam\u011bl\u00fdch pevnostech se klan\u00ed fale\u0161n\u00e9 lun\u011b. A sami se spole\u010dn\u011b zav\u00e1zali p\u0159\u00edsahou, a velikou kletbou. A jejich z\u00e1\u0161\u0165 je spikla dohromady, a maj\u00ed moc a panuj\u00ed, a ve velik\u00fdch kotlech va\u0159\u00ed trpk\u00e9 v\u00edno klamu, sm\u00edchan\u00e9 s jedem jejich sobectv\u00ed.
\nProto v\u00e1l\u010d\u00ed se Svat\u00fdm, \u0161\u00ed\u0159\u00ed sv\u016fj klam mezi lidmi, a obluzuj\u00ed v\u0161e, co \u017eije. Tak\u017ee jejich fale\u0161n\u00e9 slitov\u00e1n\u00ed se naz\u00fdv\u00e1 slitov\u00e1n\u00edm, a jejich fale\u0161n\u00e9 porozum\u011bn\u00ed se naz\u00fdv\u00e1 porozum\u011bn\u00edm, a to je jejich nejmocn\u011bj\u0161\u00ed kouzlo.
\nOtr\u00e1v\u00ed se v\u0161ak sv\u00fdm vlastn\u00edm jedem, a ve sv\u00fdch osam\u011bl\u00fdch pevnostech je poz\u0159e \u010cas, kter\u00fd je o\u0161\u00e1lil, aby mu slou\u017eili, a poz\u0159e je mocn\u00fd d\u00e9mon Chronozon, jejich p\u00e1n, jeho\u017e jm\u00e9no je Druh\u00e1 smrt, nebo\u0165 krev, kterou pokropili sv\u00e9 ve\u0159eje, ta je and\u011blu smrti z\u00e1vorou, a to je i kl\u00ed\u010d, kter\u00fd mu umo\u017e\u0148uje vstoupit.“<\/p>\n
\n112 t.j. sedm\u00fd tarotov\u00fd trumf – „V\u00e1le\u010dn\u00fd v\u016fz“<\/em>
\n113 „Nauka zde vylo\u017een\u00e1 je toto\u017en\u00e1 s naukou o cel\u00e9m myst\u00e9riu Dokonalosti, je\u017e lze pochopit jen prost\u0159ednictv\u00edm zku\u0161enosti o ka\u017ed\u00e9 mo\u017en\u00e9 Nedokonalosti.“ – „Kniha Thothova“, str. 171, pozn\u00e1mka.<\/em><\/p>\n
\nSan<\/strong>
\n„V\u011bzte p\u00e1ni ryt\u00ed\u0159i, \u017ee mezi nejp\u0159edn\u011bj\u0161\u00ed my\u0161lenky, jimi\u017e v\u00e1s nej\u010dko op\u0159\u00e1d\u00e1m, jest my\u0161lenka na n\u00e1\u0161 nejsv\u011bt\u011bj\u0161\u00ed ritu\u00e1l. Vzdejte se v\u0161eho pro jedin\u00e9, a to bez v\u00fdjimky jak\u00e9hokoliv druhu. A to jedin\u00e9 a\u0165 je Velik\u00e9 d\u00edlo. Ve\u0161ker\u00e1 znamen\u00ed a gesta, my\u0161lenky a ideje, \u00fakony a \u010diny mus\u00ed j\u00edt spolu se slovy ritu\u00e1lu.
\nUsed\u00e1te-li k j\u00eddlu, proneste tuto nebo jinou verzi ritu\u00e1lu, v dialogu \u010di sami:
\n3-5-3 (\u00fadery)
\nA. D\u011blej, co ty chce\u0161, a\u0165 je cele Z\u00e1kon.
\nB. Jak\u00e1 je tv\u00e1 v\u016fle?
\nA. M\u00e1 v\u016fle je j\u00edst a p\u00edt.
\nB. K jak\u00e9mu \u00fa\u010delu?
\nA. Toto m\u00e9 t\u011blo m\u00e1 t\u00edm b\u00fdt pos\u00edleno.
\nB. K jak\u00e9mu \u00fa\u010delu?
\nA. Abych dokon\u010dil Velik\u00e9 d\u00edlo.
\nB. L\u00e1ska je z\u00e1kon, l\u00e1ska pod v\u016fl\u00ed.
\n1 (\u00fader)
\nZa\u010dn\u011bme.<\/p>\n
\nMagie nen\u00ed v\u011bc ciz\u00ed hlavn\u00edmu obsahu va\u0161eho \u017eivota, p\u00e1ni ryt\u00ed\u0159i! M\u016f\u017ee j\u00ed b\u00fdt pr\u00e1v\u011b tak hudba, z\u00e1liba v zahradni\u010den\u00ed, jako i z\u00e1stup kurev. Prost\u011b ka\u017ed\u00fd akt va\u0161eho \u017eivota m\u00e1 b\u00fdt magick\u00fdm aktem. (…)
\nMagick\u00e1 v\u016fle se mus\u00ed st\u00e1t gravitac\u00ed. Tak se ztoto\u017enit s celou bytost\u00ed, aby se stala nev\u011bdomou. (…)
\nMagick\u00e1 v\u016fle mus\u00ed b\u00fdt zam\u011b\u0159ena na nejvy\u0161\u0161\u00ed c\u00edle, a to nem\u016f\u017ee b\u00fdt dotud, pokud magick\u00e1 v\u016fle nerozkvete.
\nJenom ti jsou \u0161tastni, kte\u0159\u00ed cht\u011bj\u00ed nedosti\u017en\u00e9. (…)
\nNe m\u00e1, n\u00fdbr\u017e Tv\u00e1 v\u016fle nech\u0165 se stane. To je ta v\u016fle, p\u0159i n\u00ed\u017e hluch\u00fd za\u010dal sly\u0161et a malomocn\u00fd se uzdravil.
\nP\u0159edposledn\u00edm krokem je vzd\u00e1n\u00ed se magick\u00e9 v\u016fle a posledn\u00edm vzd\u00e1t se Velik\u00e9ho d\u00edla. (…)
\nBrat\u0159i, ryt\u00ed\u0159i, pomn\u011bte, \u017ee ve\u0161ker\u00e1 slova jsou jen opelichan\u00e1 p\u00edrka, nebudou-li prom\u011bn\u011bna v \u010diny, kter\u00e9 daj\u00ed s\u00edlu va\u0161im k\u0159\u00eddl\u016fm. Arci, s\u00edlu va\u0161im k\u0159\u00eddl\u016fm.“114<\/p>\n
\nPaul Williams<\/strong>
\n„Nen\u00e1vid\u011bt s\u00e1m sebe je jedin\u00fd h\u0159\u00edch.
\nJe to akt negace a jeho protikladem je d\u016fv\u011bra.
\nPojem zlo neexistuje.“ (9)
\n„B\u016fh je V\u0161echno. Nen\u00ed nic, co by nebylo B\u016fh.
\nLucifer je B\u016fh. Neexistuje \u017e\u00e1dn\u00e9 rozd\u011blen\u00ed.
\nNikdo nem\u016f\u017ee odpadnout od milosti.“ (10)
\n„Strach uvolnit se.
\nKdy\u017e se pust\u00ed\u0161, tak se n\u011bco zm\u011bn\u00ed.
\nStrach z nezn\u00e1ma.
\nRozum\u00e1\u0159 vy\u017eaduje v\u017edy jednu jistotu:
\nnejd\u0159\u00edve mi \u0159ekni, co se stane a potom se pust\u00edm.
\nK \u010dertu s t\u00edm!
\nNikdo nev\u00ed, co se stane.
\nNikdy.“ (12)
\n„Vina nen\u00ed jenom ur\u010ditou formou tv\u00e9 sebenen\u00e1visti, ale i tv\u00e9 sebel\u00edtosti. (…)
\nOprosti se od pocitu viny!
\nNezkratuj u\u017e v\u00edce svoji energii!
\nP\u0159ijmi odpov\u011bdnost za sv\u00e9 \u010diny.
\nD\u011blej to, co odpov\u00edd\u00e1 tv\u00e9 v\u016fli.
\nNe\u017eij v minulosti – pouze se z n\u00ed u\u010d!
\nJednej spr\u00e1vn\u011b te\u010f – v p\u0159\u00edtomnosti.“(14)
\n„Co je spr\u00e1vn\u00e9?
\nSpr\u00e1vn\u00e9 je to, co ty jako spr\u00e1vn\u00e9 pojme\u0161.
\nIntuitivn\u00ed pozn\u00e1n\u00ed.
\nTy v\u00ed\u0161 p\u0159esn\u011b, co je spr\u00e1vn\u00e9.
\nPro tebe, v tomto okam\u017eiku.“ (15)
\n„Ty jsi B\u016fh.“ (17)
\n„U\u010d\u00edme se nestav\u011bt \u017e\u00e1dn\u00e9 hranice.
\n\u017d\u00e1dn\u00e9 hranice mezi dobrem a zlem.
\n\u017d\u00e1dn\u00e9 hranice mezi spr\u00e1vn\u011b a \u0161patn\u011b. (…)
\n\u017d\u00e1dn\u00e9 hranice mezi Bohem a \u010dlov\u011bkem.“ (72)
\n„J\u00e1 je J\u00e1stv\u00ed.
\nSamoodpov\u011bdn\u00e9.
\nSob\u011bodpov\u011bdn\u00e9.“
\n„Tak u\u017e se kone\u010dn\u011b pus\u0165.“ (172-173)115<\/p>\n
\nPrameny:<\/strong>
\nBergier, Jacques: Pauwels, Louis: „Jitro kouzeln\u00edk\u016f“, Svoboda, Praha 1990
\nCrowley, Aleister: „Liber AL vel Legis“, HORUS, Brno, 1997
\nCrowley, Aleister: „Liber Agape“, HORUS, Brno, 1996
\nCrowley, Aleister: „Kniha Thothova“, HORUS, Brno, 1994
\nCrowley, Aleister: „Magick in Theory and Practise“, Castle Books, New York
\nCrowley, Aleister: „The Tao Teh King (LIBER CLVII), A New Translation By KO YUEN (Aleister Crowley)“, Thelema Publications
\nHeinlein, R. A.: „Cizinec v ciz\u00ed zemi“, And Classic, Praha, 1994
\nKl\u00edma, Ladislav: „Sv\u011bt jako v\u011bdom\u00ed a nic“, Trigon – Praha, 1990
\nKl\u00edma, Ladislav: „Trakt\u00e1ty a dikt\u00e1ty“, Votobia – Praha, 1995
\nKl\u00edma, Ladislav: „Victoria Aeterna“, Ark\u00fd\u0159 – Praha, 1992
\nLa Vey, Anton Szandor: „Satansk\u00e1 bible“, Reflex – Praha, 1991
\nL\u00e9vi, Eliphas: „Dogma ritu\u00e1l vysk\u00e9 magie“, TRIGON, Praha, 1996
\nL\u00e9vi, Eliphas: „Kniha zasv\u011bcen\u00ed“, TRIGON, Praha, 1991
\nNietzche, Friedrich: „Mimo dobro a zlo“, AURORA,Praha, 1996
\nNietzche, Friedrich: „Tak pravil Zarathustra“, VOTOBIA, Olomouc, 1993
\nWilliams, Paul: „Tak u\u017e se pus\u0165!“, HORUS, Brno, 1996<\/p>\n
\nBondy, Egon: „Indick\u00e1 filosofie“, VOKNO, Praha, 1991
\nEliade, Mircea: „D\u011bjiny n\u00e1bo\u017eensk\u00e9ho my\u0161len\u00ed“ – svazky I, II, III, OIKOYMENH, Praha 1995 (I), 1996 (II), 1997 (III)
\nFi\u0161er, Zbyn\u011bk (Egon Bondy): „Buddha“, Orbis, Praha, 1968
\nFoucault, Michel: „D\u011bjiny \u0161\u00edlenstv\u00ed“, NLN, Praha, 1994
\nFrazer, James George: „Zlat\u00e1 ratolest“, MF, Praha 1994
\nHeller, Jan – Mr\u00e1zek, Milan: „N\u00e1stin religionistiky“, Kalich, Praha 1988
\nHoryna, B\u0159etislav: „\u00davod do religionistiky“, ISE, OIKOYMENH, Praha 1994
\n„Lexikon v\u00fdchodn\u00ed moudrosti“, VOTOBIA, Victoria Publishing, Olomouc – Praha, 1996
\nSlobodn\u00edk, Martin: „Tibet – krajina, dejiny, ludia, kult\u00fara“, FIDAT, Bratislava, 1996
\nVondr\u00e1\u010dek, Vladim\u00edr & Holub, Franti\u0161ek: „Fantastick\u00e9 a magick\u00e9 z hlediska psychiatrie“, COLUMBUS, Bratislava 1993
\nWaardenburg, Jacques: „Bohov\u00e9 zbl\u00edzka“, Brno, 1997
\nWanguov\u00e1, Madhu Bazaz: „Buddismus“, LN, Praha, 1996
\nWolf, Josef a kol.: „\u010clov\u011bk ve sv\u011bt\u011b magie“, UNITARIA, Praha, 1992<\/p>\n
\nEQUINOX No. 1. , Praha, 1997
\nRevue Horus: ro\u010dn\u00edky 1990 – 1995, HORUS, Brno.
\nPozn\u00e1mka k revui Horus: P\u016fvodn\u011b byla kocipovan\u00e1 jako dvoum\u011bs\u00ed\u010dn\u00edk (1990), od roku 1991 vych\u00e1zela p\u016flro\u010dn\u011b (solstitium aestatis a solstitium hiemis), od r. 1992 neperiodicky. Zat\u00edm posledn\u00edm \u010d\u00edslem je dvoj\u010d\u00edslo z roku 1995. Kvalita a profesionalita rostla, z\u00e1jem \u010dten\u00e1\u0159\u016f v\u0161ak klesal (n\u00e1klad klesl na777 v\u00fdtisk\u016f). 12 vy\u0161l\u00fdch \u010d\u00edsel Revue HORUS pokl\u00e1d\u00e1m za nejcenn\u011bj\u0161\u00ed a nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed zdroj t\u00e9to pr\u00e1ce.<\/p>\n