Znamení Bestie
Znamení Bestie
48./193 Nyní jest toto mystérium písmen dokonáno a já se chci odebrat na místo světější.
49./194 Jsem tajným čtyřnásobným slovem, rouháním proti všem bohům celého lidstva.
AL III/48, 49
Klíč k mystériím AL spočívá v porozumění „tajnému čtyřnásobnému slovu“, na něž odkazují shora uvedené verše. Ve skutečnosti by mělo jít o kříž uvnitř kruhu, což je glyf známý jako Znamení Bestie. Budeme-li chtít uchopit jeho význam, musíme prozkoumat tajemství života a smrti, chaosu a našich mentálních slabůstek. Znamení je klíčem k vrcholu iniciace; a dosáhne-li jeho stín až ke kosmickému vědomí, dovolí vnést mimolidské síly do lidské duše.
Pozůstatky křížů se stejně dlouhými rameny byly v moderní době nalezeny na ostrově Knóssos. Mnohem známější jsou tyto kříže v podobě svastiky, která byla ikonou Třetí říše. Svastika je odvozena ze sanskrtské sauvastiky, která reprezentuje primární tvořivou sílu a souvisí se solarfalicismem. Tatáž síla je reprezentována skandinávským symbolem Thorova kladiva, kdy Thor je bohem hromu a jeho kladivo symbolizuje blesk. Kříž v kruhu byl ctěným symbolem, má se i za to, že byl emblémem magistra templářského řádu. Také je podstatou rosekruciánského symbolu – růže a kříže. Symbol existuje v mnoha různých variacích, z nichž mnohé mají mnohem více než jen intelektuální význam. Vysvětlení tohoto symbolu říká, že se jedná o spojení komplementárních sil, jejichž souhra je příčinou manifestace. Což je především sexuální idea – rozpolcení do dvou skrz jednoho, zrození jednoho jako výsledek fúze dvou. To připomíná „energii směřující ke změně“ ve shodě s Vůlí. Hůl pronikající kruhem, nahlížená ze strany, je dobrým popisem.
Hindské mýty o stvoření vyprávějí, že nejvyšší duše, sama o sobě existující, stvořila vody země. Do nich vložila sémě, které se stalo zlatým vejcem a ze kterého se později zrodil Brahma. To je podobné představě Amenti jakožto zárodečného fluida možné manifestace. Stejně jako v mnoha jiných mýtech o stvoření, je i zde idea formy vyvíjející se z fluidnosti. Hora nebo kopec, objevující se z vod Nilu, symbolizují povstání nové existence; od tohoto okamžiku vzniká život. Hora se tak stává symbolem středu. Atum, bůh prvotního chaosu, z nějž vzešlo vše existující, je v pyramidálních textech titulován jako Prvotní hora. V Knize mrtvých, kapitole 175, Atum promlouvá k Osiridovi o konci světa. Prohlašuje, že zničí vše, co stvořil a navrátí vše jsoucí k prvotnímu hadu. Z dalšího vysvitne, že tento had je Kundalini a odpovídá částečně konceptu Znamení Bestie.
Brahma má dle dávných představ čtyři hlavy a čtyři paže; čtvernost je analogická rozčtvrcenému kruhu nebo kolu s křížem. Brahma mívá často záhon růží, což značí posloupnost vyslovovaných slov; jak je psáno v Upanišádách, Brahma tvoří světy ze sebe, tak jako když pavouk tká síť. A vehikulem Brahmovým je husa, symbol poznání; to vše je pozoruhodné, jelikož atributy Daath, Poznání, jsou spojeny s křížem v kole. V raných textech Hindu byl Brahma nezřídka zobrazován, kterak na sebe bere podobu ryby. Tím připomíná Dagona, praotce moří. Dagon je na Stromě života signován sefirou Chesed, první sefirou, která se vynořuje z Abyssu; a proto může být vnímána jako první vykonavatel prvotního proudu, vyzařujícího skrz Daath. Gematrickým určením Dagona je 777, což je totožné s blesky primární síly. Brahma je pokládán za toho, kdo je nad myslí a řečí, což je relevantní k tomu, co již bylo řečeno. Višuddhi čakra, jemné energetické centrum a také centrum řeči, je také atributováno sféře Daath. Mysl je vědomě a jednoduše nalezitelná pod touto branou.
Lze si ověřit, že takzvaným efektem trychtýře lze nalézt stopy představ či myšlenek. Řetězová reakce je způsobena v místě analogických událostí. Ty mohou být v časové posloupnosti, jako v divadelní hře nebo při denním snění. Mohou být vyvolány vůní či jinou analogií. Každé takové spojení je přístupné různými cestami; vzpomínka nebo myšlenka je evokována jí podobnou událostí, která se opatrným aplikováním mentální bdělosti stává uchopitelnou a pozorovatelnou. Opět můžeme použít symbol sítě, propojující různá všechna možná místa, ale rozličnými cestami. Připomeňme si Knihu zákona:
Ostatní obrazy nakupte kolem mne, ať mne podpírají; uctívejte je všechny, neboť se mají shluknout, aby mne vyvýšily. Já jsem viditelný předmět uctívání; ostatní jsou skryté; pro Bestii a jeho Nevěstu jsou: a pro ty, kteří obstáli v ordálii x. Co to je? Ty to budeš vědět.
AL III/22
Zmíněné uctívání bychom si neměli vyložit jako nábožnou úctu. Je zde totiž zdůrazněn centrální obraz, opakující se v souvisejících dějích. Fráze „Já jsem viditelný předmět uctívání“ nemluví jen o „Já“ jako Ra-Hoor-Khuitovi, ale také o „Já“ jako egu, jehož souhra je zcela pod vlivem operací sféry Daath. Při zdůraznění výše uvedeného charakteru Ordálie X, je pro nás podstatné O a X, kříž v kole, Znamení Bestie. Afirmace „Ty to budeš vědět“ na konci verše opět odkazuje k Poznání jakožto aspektu Daathu. Použitý slovesný čas upozorňuje na to, že se to ještě nestalo – a zase: energie směřuje ke změně.
Až doposud jsme posoudili bezprostřední manifestaci některých kvalit doposud nemanifestovaných. určili jsme podstatu rozdílnosti zdrojů a pokusili se současně ukázat jejich vnitřní podobnost. Všechny mýty o stvoření popisují ustoupení nemanifestovaného; prvo-stvořitelé jsou neslyšitelní, neviditelní, neznámí. Uctívání je určeno první viditelné formě prvotních kultů, přibližující se v mentální sféře blízké Daath. Tato sefira je často považována za sféru, kde síla přechází ve formu. Přitom se nejedná o mutaci síly; zjevná změna je následkem krátkého zablesknutí osvětleného okénka jinak neviditelného. Představa nebo forma se stává zvolenou a známou, je proto možné si vzpomenout na ni i na její asociace. Tak vzniká dojem, že se něco objevuje odnikud; odtud síla (neviditelná) přijímající (viditelnou) formu. Lidové podání mnoha koutů světa zde asociuje pavouka a jeskyni. Pavouk je tím, kdo vytváří strukturu sítě z ničeho. Je tkalcem sítě iluzí, máji. Síť značí úplné propojení všech aspektů universa. Jeskyně, temná díra nebo tunel, je emblémem Abyssu, spojením mezi nemanifestovaným a manifestovaným, jedinou cestou do bytí.
Lidový a náboženský symbolismus přiřazuje symbol kříže uvnitř kruhu ke vznikání formy. Tento aspekt může být popsán hebrejským HRH (otěhotnět), dát život. Numerací HRH je 210, což je třikrát 70. To vyjadřuje tři stavy vědomí – bdění, spánek, prázdnotu. Tak získáme „tajemná, tichá noc“:
70 70 70
DVS HSH LJL
tajemná tichá noc
Čteme „tajemná“ jako býti sám, mimo profánnost, na svatém místě; „tichá“, protože na tomto místě nemůže být vysloveno žádné slovo, není-li zformováno myslí; „noc“ naznačuje neexistenci obrazů, neboť zde ještě nebyly uchopeny symboly. Mentální příchod symbolů je vždy doprovázen mentálním vyslovením jejich jména. Zde ještě nevystoupily z mraků chaosu. Čerň, kterou zde nalezneme, se vztahuje k Noci Panově, N.O.X.; jako N.O.C., jež také má numeraci 210. Proto může být 210 nazíráno jako návrat manifestovaného k nemanifestovanému, a odsud vychází formule navrácení.
Vrátíme-li se k úvahám ve svatých textech, objevíme, že X (kříž) je pokládán za symbol navrácení s analogií aplikovanou inverzně. Číslo 012 je L.U.X. gnostiků, komplementární symbol N.O.X. Můžeme je pochopit jako světlo a tmu. Uvědomíme-li si, že Thor je tím, kdo vrhá blesky, můžeme citovat z Granta:
Srdce sigila Nodensova je identické se Znamením bestie; spojením kruhu a kříže se objeví blesk.
Aleister Crowley & The Hidden God, pp. 148-9.
Numerace Nodens jako NDNZ je 111, velké rozšíření 1. Tím je i numerace alef, ALP, který má tvar svastiky nebo blesku, a numerace ASN, náhlá smrt. Tím se nám připomene spojení jednoty s neprostupnou tmou a náhlou smrtí. Zde nám zazní i připomínka „tajemné, tiché noci“, kde nemůže být vysloveno žádné slovo – což je závěr formule 210. Hebrejské písmeno alef znamená OX, vůl a sečteno dá 111. Tak je spojeno se Znamením bestie, protože písmena O a X mohou být zaznačena jako kříž v kruhu. Jak čteme v AL:
Můj prorok je blázen s tím jeho člověk, člověk, člověk; cožpak nejsou Vůl a nic podle této Knihy?
Al I/48
Máme tedy spojení mezi 111, OX a Nodens – a odsud odvodíme 210. Výsledek „ničeho z Knihy“ je vyjádřen jako 210, které je 3 x 70. Ayin = 70 = Ain = Prázdnota, nic. 210 může proto být zapsáno jako 000, což je číslo Nuit.
K dokončení uzavřené smyčky korespondencí můžeme teď položit rovnítko mezi 210 a Prázdnotu na jedné a pavouka a jeskyni, zastupující povstávání z Abyssu, na druhé straně. HRH, 210, značí primárně otěhotnět; také značí příbytek, kruh, cyklus, plození a spojení slov (Shugal, vyjící v poušti?). Tyto ideje již připomínají strukturu, a ačkoli ještě není možné je uchopit, mají schopnost vyvinout se do konkrétních podob. Jako opačnou 012 nemůžeme ale ustanovit 210 jako vznik manifestace. A navíc jak indikuje Efekt trychtýře, je to představa mysli, kdo způsobuje, že se energie vrací ke zdroji – ke Kether v souladu s dříve vytvořenými představami. Objevení se těchto dřívějších idejí mělo zdání kreativity. Takové ikony jsou zpřístupněny okolo Daath a dosažitelné po síti Arachne. Tento směr energie nevede jen z Daath do Kether, ale také ji nalézáme na cestě z Malkuth do Daath. Měli bychom zvážit raději princip cíle, než rigidní umístění na schématickém modelu podobném tomu, jako je Strom života. L.V.X. v N.O.X. je ideou mysli, světlo vědomí proti temnotě čistého bytí, odstranění zátky z díry. 012 je obrácené 210, stejně jako formule Al a LA, v níž propojení nebo tlaková exploze způsobí výbuch ŠT (LAŠTAL). Formule ŠT reprezentuje Ohnivého hada, Kundalini. Je implodujícím vědomím bytí, a velikost a směr perspektiv závisí na výskytu „úplné tmy“ a „náhlé smrti“. (Srovnej AL II/66, kde Hadit, Ohnivý had, říká: „Pojď! povznes své srdce & jásej! My jsme jedno; my jsme nikdo“). 210 reprezentuje návrat do prázdnoty a je doprovázen slábnoucím schopností nasměrovat a porovnat použitelnou představu mysli. To je čistě latentní stav, v němž jsou tvořeny spojnice, jež jsou schopny vytvořit koncepty. Tato koncepce může být pochopena jako exkrementální vedlejší produkt 210.
Obrazně řečeno, 210 vyrazí jako had k Daath a způsobí tak roztžení závoje Abyssu a vytvoří spojení ke Ketheru. Jde to i obráceně: Kether vyšle kupředu chuchvalec energie, která je při průchodu Daath odražena v další ikoně (nevím, co myslí ikonou; sefiru? něco obecnějšího? nebo symbol? – pozn. překl.). Povstání ikony v Malkuth je rozpoznáno a akceptováno a 210 se vrací do svého směru, aby zformovala další tvar, jehož výsledkem bude zase stínohra v divadle mysli. Je zde spojitost s přiřazením Choronozona sefiře Daath. Konkrétní ideje a představy jsou rozptýleny a rozpuštěny, jak zablesknutí prostoupí Prázdnotu. Pokud se v Daathu objeví probíhající destrukce, vysvětluje se tak souvislost se ztrátou identity v této sefiře. Jméno Choronozona je asociováno s Kronem, reprezentujícím rozptýlení a rozpuštění. To je krátkodobý stav mysli, která čeká na další kreativní explozi, zvěstovanou výskytem dalšího hromu. Důležitý je vztah mezi 210 a stoupáním Kundalini, zkušeností stavu sámadhi spojeného se ztrátou identity, destrukcí universa, transcendencí ega a dobrodružnou výpravou mimo čas. Transcendováním času je jediný zjevný pevný opěrný bod rozpuštěn a vše je zakoušeno jako chaotické.
Je zajímavé, že 3 x 70 lze propojit se třemi stavy vědomí – což připomíná, že konkurenční aktivace všech tří stavů je eidolonem či reverzní představou stínu vrženém jejich vznikem. To připomíná mentální polohu zbavenou schopnosti tvořivých myšlenek. Tyto stavy jsou zakoušeny jako čisté Bytí. Tři stavy jsou jagrat – bdění, swapna – snění a sušupti – prázdnota. Jagrat může být prožíván jako schopnost formovat a kontrolovat proud představ, zakoušených jako každodenní objekty. Swapna reprezentuje výskyt představ, povstávajících bezvědomé kontroly a má silnější dopad na nižší prostředky mysli. Sušupti reprezentuje bod, ve kterém představy ani nepovstávají ani nejsou generovány myslí; zůstává jen čisté uvědomění kosmického vědomí.
Čím je hmatatelnější nebo konkrétnější volitelnost představ, tím nižší je pole mentálních aktivit, ke kterým náležejí. Esence 210 nahrazuje tyto stavy i jejich zbožštění uvnitř sféry Daath. Zde není možné formulovat nebo kontrolovat „slova mysli“. Možná je to proto, že nacházíme kosmické vědomí Ra-Hoor-Khuita vtělené ve vyjádření „kouzlo je zlomeno“ (AL III/2). A právě formule ŠT předchází vibraci slova Ra-Hoor-Khuita. Ta je explozí planoucího blesku Kundalini, jehož glyf je právě ŠT – ten aspekt ŠT (SUT, což značí záda), který je zážitkem Velké noci času, N.O.X., kterýžto stav čistého Bytí je zkušeností parasamadhického obsahu.
V Knize zákona nacházíme: „Pojď! povznes své srdce & jásej! My jsme jedno; my jsme nikdo“ (AL II/66). Egypťané se domnívali, že srdce je jediným skutečným centrem člověka. Vzhledem k citované pasáži: není to představa, co je sráženo do konkrétní manifestace, ale uvědomění, které se pozvedá na úroveň kosmického vědomí. je to stav ryzího Bytí, který je vtělen v představě. Je to Já Haditovo, kdo přichází (viz AL II/7). Tato temnota je znovu potvrzena, když zauvažujeme, že ŠT, jako pán Amenti, nastiňuje tento stav chaosu jako neobsahující orientační bod, ze kterého lze konstruovat obrazy a formy. A tak ŠT v aspektu Hoor-paar-kraata, boha ticha a stažení, reprezentuje stav Bytí mimo manifestaci. To má indickou analogii v dakšinakalika (Ta, která spočívá mimo Čas).
Povšimněme si toho, že slovo „tajný“ se v Knize zákona objevuje jednadvacetkrát. Jestliže za první číslo je pokládána matematická nula, pak suma čísel od 0 do 20 je rovna 210. To pak znamená reverzi, N.O.X., nic, jehož tajemství je skryto, jelikož nemůže být vneseno do mundánního bez toho, že by se proměnilo; proto zůstává jeho pravá podoba neznámá. Čistá radost, která charakterizuje iniciaci, je v tom i onom smyslu podmíněna zkušeností, a to tak dalece, nakolik zpáteční cesta fyzicky probuzené Kundalini často způsobuje různé poruchy nižších vehikul. Výsledkem je často vyšinutí, neschopnost dát do souvislosti triviality každodenní zkušenosti. Zajímavým glyfem v tomto ohledu je opilost rozkoší zakoušená Bláznem nebo šílencem, poskakujícím na pokraji Abyssu; číslo Bláznovo je 111, alef, které je svázáno s 210, jak bylo výše vysvětleno. Můžeme si ukázat, že 111 je spojeno s formulí LAŠTAL.
111 = 80 + 20 + 11
= falos + kteis + energie směřující ke změně
= Hadit + Nuit + výbušnost jednoty
= AL + LA + ŠT
Vidíme, že ŠT a Blázen jsou spojeni představou blázna Harpokratova nebo Hoor-paar-kraatova – který jako bůh ticha a stažení na jedenácté cestě Stromu života je také Bláznem, který poskakuje po okraji Abyssu. Jedenáctka je číslo energie směřující ke změně; rozptylující element Blázna je rozpuštěním rozumu skrz osvícení. Budeme-li počítat verše knih zákona v obráceném pořádku (220 jako 1, 219 jako 2 atd.), dospějeme verši 210 jako 11. A zase je tu spojení s Bláznem, alefem. Tento verš říká: „Jsou to blázni, kdož lidstvo vzývají; jak jejich bohové, tak & ti lidé jsou blázni.“ Ten verši, který uvedenou metodou získáme jako 111 (ve skutečnosti jde o verš II/45) říká „Smrt je tady pro psy“; tato smrt (death) je Daath, je to temnota, o níž bylo pojednáno dříve. „Psi“ jsou psi rozumu, známý atribut Daath, potvrzující element destrukce a rozpuštění, který se v Daath objevuje.
Nyní máme jasně stanovenou identitu mezi 210 a 111. Sestupné vibrace energie, které jsou podstatou zrození idejí, obrazů a fyzických fenoménů, jsou doplněny opakem – pohybem z Bůh-já, trpasličí duše, Hadita, do předem určených prostor kosmického vědomí, které otevřely nástroje síly Ohnivého hada. Glyfem tohoto cyklu je Znamení bestie a může být přiřazeno sefiře Daath. Znamení kruhu a kříže je také tajným čtyřnásobným slovem vzpomínaném ve verši, uvedeném v záhlaví tohoto eseje, a „jméno, čtyřrohé, mystické, divuplné“ vzpomínané ve verši AL II/78. je to Ordálie X z verše III/22, a kruh s křížem i při své nedostatečnosti z verše AL III/47. Upozornění z tohoto verše „ať po tom nepátrá“ je jasné každému, kdo se pokusil získat parasamadhickou gnózi, která je výsledkem fyzického vzrušení Kundalini. Pokus přibližuje úroveň konkrétní mentální aktivity, a tak omezuje energii zpětně vtělenou skrz 210. „…protože si tím sám může přivodit pád“.
*****
Překlad z (nyní již) neznámého originálu Chiah, asi 2005