Moje vnitřní slunce

Je to síla nebo bytost, která existuje uvnitř mě. Je tam stále ve světlých i temných obdobích života, nutí mě jít stále dál, nevzdávat se. Když si odmyslím veškeré své pocity a dojmy, tak se vnitřní slunce bude jevit jako jsoucno, které oživuje neživou hmotu a díku němu pak ona může existovat. Je bytí samotné a také jeho podstata.

Ukrývá se hluboko uvnitř v temnotě a oplodňuje ji. Je chráněno a nelze se k němu dostat přímo, lze jej pouze pocítit. Vlastností slunce je oslepovat, pokud se do něj člověk dívá a také sežehovat vše, co se příliš přiblíží. Celé naše známé universum je na sluncích závislé, vše se kolem nich točí, je to centrum, střed bez nějž by nebyl obvod. Bez slunce by zavládl chaos a vše by bylo rázem cizí, jiné, převrácené … nepatřilo by to „do našeho světa“, do našeho lidského vědomí, proto vnitřní slunce je úzce spjaté s člověkem.

2009 Damona