Fenomén Thoth tarot
aneb
o rozšiřování nauk okultních v Českých zemích
A.·. A.·.
Motto:
…v tom spojence zřím, kdo mi ublíží;
mně jedno, jsem-li šalbě ve psí dán;
mám v mysli vše, jen ne to nejbližší,
srdečně přijat, každým odmítán.
Francoise Villon
Svět je velký. Je velký nejen z hlediska prostorového, ale i z hlediska časového. Prostor v sobě ukrývá tajemství cizích zemí, nesrozumitelnost jazyků i bizarnost chování nám vzdálených lidí. Cestujeme prostorem našeho světa, jelikož technické vynálezy posledního století nám to umožnily. Roztahujeme své poznání světa nejen cestováním do šíře a získáváme víc…víc…víc..poznání, víc informací. Máme víc.
Čas v sobě ukrývá tajemství myšlenek, co daly vzejít novým věcem. Ukrývá spletitost vývoje, který přes všechny zdánlivé odbočky a slepé uličky vždy nakonec kráčí přímo vpřed, i malebnost zapomenutých souvislostí záhadně číhajících v předmětech vytvořených kdysi žijícími osobami. Časem našeho světa necestujeme, technika nám to neumožňuje a zdá se, že přes všechny sny utopistů nikdy umožňovat nebude. Nemůžeme tak roztahovat své poznání světa do hloubi minulosti či budoucnosti a získávat tak podstatnější poznání, jež bude blíže hluboko uloženému zdroji či vysoko uloženému cíli. Zůstáváme na povrchu – nepodmanili jsme čas, jen prostor. Máme mnoho informací…ale jakých?
Tvůrce
Aleister Crowley měl především geniální mysl. Tím, že se narodil do nábožensky bigotní rodiny, dostala jeho osobnost přesně ten impuls, který potřebovala k přeměně na bytost neomezeně tvůrčí. V otevřenosti a zranitelnosti dětství, pod stálým tlakem rodinných a náboženských vlivů se Crowley naučil bojovat. Byl mu bohy dán bystrý mozek a svobodná duše. Prověřen bojem za svoji nezávislost stal se ještě bystřejším a svobodnějším. A dokázal tak později přetvořit a rozvinout kteroukoli myšlenku, která se k němu dostala. Naučil se být stále v opozici a nepřijmout žádný názor, aniž jej předtím nepodrobil zdrcující kritice hledaje tak další zapšklé nemyslící fanatiky; aniž by jej nerozbil na prach a pak znovu neposkládal vlastními silami. Neexistovalo pro něj uvěřit v cokoliv jen proto, že tomu věří i druzí a přijmout to za své jen proto, že to i druzí přijali. Každý nový poznatek, každá idea, s nimiž se setkal, musely zapadnout do kontextu souvislostí; do kontextu, který neměl počátek ani konec, který byl bez hranic, který neměl zákon jiný, než dělej co ty chceš.
Umění vidět starý svět novýma očima je jedno z tajemství Crowleyho magie. Celým jeho životem prochází poznání, že vše minulé je lež, papouškovaná dogmatiky zmrzačeného ducha, a podstatu že je nutno teprve odhalit, ana se skrývá za tisícerými závoji iluzí. Později v jeho podání slova i skutky získávaly sílu nejen tím, že byly projeveny, ale i tím, že sám sebe s nimi poměřil, pak oddělil jemné od hrubého a ven nechal vyjít jen to, co jeho bylo. Tento muž byl jedním z nejupřímnějších lidí, které kdy svět nosil. Vezmi tato slova a svá slova, která o něm máš, přezkoušej je navzájem a uzamkni s nimi poznání v hlavě, lásku v srdci a sílu v těle.
Tarot začal Crowley používat krátce po svém vstupu do řádu The Golden Down. Později si karty vypracoval sám dle návrhů Eliphase Léviho, jehož si od počátku své magické kariéry velmi vážil (a později jej pokládal za svoji předchozí inkarnaci). Jeho osobní balíček obsahoval navíc také černou a bílou kartu, jakožto zjevení protikladných světových sil. Pokládal tarot za obrazově-symbolické vyjádření kabalyi a další hledání mu dávalo za pravdu. Jeho pomocí získal vhled do zákonitostí mikro- i makrokosmických. Jeho pomocí nalezl syntézu veškerých učení a filosofických systémů.
Crowley, velký Mistr a Velké Zvíře, změnil vnímání kabaly. Na jednu stranu ji přiblížil lidem, neboť vnesl do jejích starých myšlenek nový jazyk a s ním nové, aktuální Vědomí národů Země. Potemnělá řeč zapomínajících byla nahrazena slovy Toho, Kdo Zná. Snivě mystická řeč čísel vtrhla do každodenního života praktikujících a nabyla podoby běžně vnímaných událostí, oblékavši si moderní šat hlubinných analýz. Na základě poselství Aiwassovaii změnil Crowley vztahy kabalistického Stromu života, který z pouhého schématu Božího tvoření povýšil na magickou abecedu, na základ všeho poznávání a dorozumění artikulované magie. A konečně Crowley pozměnil i obrazovou kabalu tarotového vnímání. I sem musela vtrhnout současná řeč Ducha, který se dobývá do našeho světa a hledá uši ochotné k naslouchání.
Tvoření a stvoření
Původně Crowley zamýšlel jen dílčí změny na stávajícím tarotovém uspořádání. Jak už to u inspirovaných lidí bývá, vše se nakonec vyvíjelo jinak, zdánlivě díky náhodám a prostým technickým obtížím. Tak třeba se seznámil s Friedou Harris, která byla, velmi pravděpodobně, vtěleným andělem. Ač v hermetických vědách nepříliš vzdělaná, měla na Crowleyho obrovský vliv. Jednak byla vynikající malířkou, jednak měla andělskou trpělivost a jednak byla dobrou duší, která porozuměla Hluboké Bolesti a Nezměrné Síle velkého mága a dokázala to, co se jiným nepodařilo: Obé uchopila a dodala cíl, aniž by pocítila potřebu zprofanovat čehokoliv, co Crowley činil, tak jak to byli zvyklí konat druzí.
Stokrát opakovaná lež se stává pravdou a ti, kdož jsou líní hledat pravdu a studovat hermetické spisy uvěří čemukoliv a ještě pak jednu lež rozvinou další lží, jak se stalo v nedávné době jednomu německému spisovateli, který o Crowleyovi a o jeho tarotu píše. Snad to kdysi přišlo na mysl nějakému bulvárnímu novináři, co se rád o výstředního mága otřel, ale Frieda Harris nebyla zase tak magicky nevzdělaná jak je zvykem tvrdit. Její manžel, sir Percy Harris, byl šéfem Liberal Whip a také byl ve spojení s okultními spolky. Crowley se s Friedou Harris setkal v roce 1937 a krátce na to ji vzal za svou žákyni. Frieda přijala jméno Tzaba, které při součtu dává číslo 93iii, což je číslo Thélémskéhoiv proudu, na který se tímto Frieda-Tzaba pokusila napojit a s Crowleyovou pomocí projít branou skrytého mystického řádu Stříbrné hvězdyv. S malováním karet započali v roce 1938, kdy již Tzaba byla Mistrovou žákynívi.
Společná práce začala nabývat na dynamice. Díky vzájemnému porozumění obou tvůrců se nápady rodily a dávaly vzniknout dalším myšlenkám. Z původních Crowleyho představ o renovaci zapomenuté či zkomolené středověké podoby tarotu pozvolna sešlo. Objevily se ony technické potíže a velmi často to též – jaksi – nebylo ono. Výsledný obraz neodpovídal představě. Dvou- či tříměsíční práce se začala protahovat na léta tvůrčího spojení. V této době už Crowley psal Knihu Thothovuvii a právě díky výtvarnému zhmotňování jeho představ se podařilo dílo dokončit.
Každá karta byla nejdříve skicou, pak velkým plátnem, obrazem. Ke každé výsledné podobě karty existuje několik cvičných či vývojových, později zavržených verzí, někdy tři, někdy deset. Původní návrhy se často velmi liší od výsledné podoby a některé obrazy byly vytvořeny jen proto, aby vyjádřily to, co na výsledném obraze být nemá.
Podoba karet byla utvářena dle subtilních vnitřních pravidel, kdy jeden symbol rozvíjí jiný a sám se přetváří v další. Vše muselo být v dokonalé harmonii – číselná označení, pořadí, dominující živlové symboly či vyobrazení archetypů, barvy. Ty musely odpovídat nejen původní myšlence tarotu, ale také veškerým kabalistickým souvislostem a dalším zdánlivě nesouvisejícím uměním, jako je geomantie, I-Ťing, staré židovské učení o původu, tvaru a významu hebrejské abecedy, učení Svatého Grálu či egyptská totemová symbolikaviii. Každá karta s každou tvoří celek, jehož význam lze dešifrovat tím, že v sobě vykládající nechá ožít každý zobrazený symbol a tak přijme tajemství starých nauk, které se za obrazy skrývají. Na žádné kartě není zbytečná čárka, na žádné kartě není nepatřičný tah. Na žádné kartě není cokoliv co by nemělo svůj přesný a přece tak široký význam, kterým lze obejmout svět, kterým lze pojmout vesmír, kterým lze přijmout Draka, ono veliké strašné zvíře, které dští plameny a rodí hady v každém z nás.
Crowleyovo dílo zůstalo do konce jeho života nedoceněno a dodnes to není o mnoho lepší. Kniha Thothova, geniální syntetické dílo o tarotu, vyšla v roce 1944 v nákladu 200ks. Slušného vydání se dočkala až v 60. letechix, kdy byl též poprvé vydán samotný tarotx.
Chce-li si kdo dnes koupit příručku o tarotu, byť i by se jednalo právě o Thoth tarot, raději sáhne po povrchním díle profánních komentátorů a samozvaných vykladačů tarotu, kteří často nezapomínají – tu skrytě, tu otevřeně – o sobě tvrdit, že jsou lepší než tvůrce karet. Ti kdož Knihu Thothovu obvykle z módních důvodů mají, ji často vystavují v knihovně aniž by je napadlo jí porozumět. A s kartami je to ještě horší.
Následky
Thoth tarot byl první, který porušil tradici v počtu karet. Namísto klasických sedmdesáti osmi se přidáním černé a bílé karty objevilo neobvyklých osmdesát karet v balíčkuxi. To velice leželo v žaludku konzervativcům a kritikům Crowleye samotného – ne každý dokázal vstřebat bez osobní úhony jeho neobvyklý životní styl a tak se často přiházela skutečnost, již psychologové zovou projekcí vlastního stínu. Do této kategorie zhusta patří již zmínění pisatelé vlastních, „samozřejmě že lepších“ výkladů Thoth tarotu, ale také mnozí další, které lze snadno poznat dle toho, že se snaží na Thothově tarotu získat světské statky aniž by se byť i jen přiblížili jeho původní ideji.
V samotném balíčku karet jsou černá a bílá karta největším ohniskem zmatku a konfliktu. Jejich výklad se takřka nikde nevyskytuje a sám Prorok – Princ Crowley nás zde nechává na pochybách, jelikož do jeho Knihy Thothovy nejsou tyto dvě karty zařazeny. A protože se na těchto dvou obrazech nejsnáze pozná založení člověka, lidově řečeno rozdělení na mágy a ne-mágy, nevědí nakladatelé, překladatelé a vykladatelé tarotu, takto obyčejné světské, magii pouze slušně zdáli obdivující osoby, co s nimi. A podle toho to vypadá.
Není zcela jasné, kde se pro zmíněné dvě karty vzalo Boehmeovské pojmenování Černá noc duše a Bílý den duše. Každopádně se tak nejmenovaly ani nejmenují a pojmenování lze pokládat za nemálo zavádějící. Osobně bych dala přednost názvu Bůh pro bílou a Bohyně pro černou kartu, ale to je zřejmě věcí názoru. Podstatné je, že tyto dvě karty v sobě zahrnují celý tarot a že svojí nezměrností stojí nad všemi ostatními tarotovými vyobrazeními. Tak jak jsme si už u Thothova tarotu mohli zvyknout, ani zde není nic náhodné. Bílá karta je čistě bílá jednoduše proto, že taková být má, jelikož to vyjadřuje její nejhlubší podstatu – nikoliv snad proto, aby si na ni někdo, kdo bílou nerad, tiskl citáty; a stejně tak černá karta obsahuje rudý unikursální hexagram právě proto, že kombinace obou barev je nejvyšším symbolickým vyjádřením ženství a samotná hvězdice je mnohovýznamovým kabalistickým obrazcem, který do bytosti otiskuje tajemství stvoření i bytí a musí být jedině na černé kartě a výhradně v červené barvě, jak ostatně mnohým jen trošku k poznání otevřeným prozradí heraldika.
A jako by tušili potrefení nakladatelé, překladatelé a vykladatelé se svými nedisciplinovanými představami o vlastní dokonalosti, že se zde skrývá zkouška, pokusili se se dvěma kartami s nepochopitelnou barevnou symbolikou a s naprostou nevyhovujícím a do tarotu se nehodícím ztvárněním rázně zatočit.
Prvním pokusem z roku 1986 bylo nahrazení černé a bílé karty dvěma mágy z cvičných skic, které Tzaba vytvořila při hledání finální, novému aeonuxii odpovídající podoby karty Mága. Znalí si snadno odvodí povahu Mága Thothova a bravurně tak odhalí podstatu zbylých zobrazených mágů. Hle, Merkur v různých dobách vývoje lidstva: Jednou jako statický, podléhající zcela hlasu božstev, ale neopanovaný iluzí sebe sama; jindy jako dynamicko-statický, již nalézající půvaby světa, ale chycený opicí svých ideálů až do znehybnění; a konečně jako vítězný, s volnýma rukama i nohama, kterak kráčí od půlnoci k ránu, aby mohl nést Kopí a Grál. Přezrádnou mystifikaci sis dovolila, evropská nevzdělanosti. Ale jen hlupáci ti na ni mohou naletět, moudré nepomýlíš!
V roce 1999 byla evropským nakladatelem, překladatelem a vykladatelem vzata původní podoba aspoň trošku na milost a tak se objevila další magická katastrofa. Sice byli vypuštěni oni dva Mágové navíc, kteří tak krásně prověřili pozornost, víru i důvěru jedněch a ostrouhali mrkvičku druhým a objevil se pokus rehabilitovat černou a bílou kartu pro hloupé evropské zákazníky, kteří koupí vše, co jim kdo vecpexiii. Ale zůstalo jen u pokusuxiv, který bude jistě po zásluze odměněn Velkým Heru-Ra-Ha, strážcem Thothova tarotu, známým u nás od Lasenicových dob jako Horev. Posvátnou bělost jedné karty poskvrnilo psané slovo a hvězdice černé karty se změnila k nepoznání; to zřejmě když se nedobře připravený student pokoušel o zdolání mystérií IX.stupně O.T.O. a byl posednut strážcem stupněxv.
Avšak to nejsou všechny úpravy, jichž se dočkalo evropské vydávání Thoth tarotu. Lajeme na Ameriku, my Evropané, a nevážíme si jí skrze její konzumnost a materiálnost. Ale sami nejsme lepší. Namísto abychom s úctou přijali to, co pro nás bylo v nejlepším úmyslu přichystáno, necháváme si balamutit zrak křiklavými barvami. Původní vyobrazení měla symbolicky laděné barvy, jejichž tóny spolu vytvářely harmonický, s ostatní symbolikou provázený celek. Chytrolín, který začal vodit za nos Evropana, nahradil původní vyváženost křiklavou barevností, které dosáhl počítačovými úpravami původních obrazů. A nevědoucí našinec si raděj koupí strakaté obrázky jako dírky do svého šedivého všedního dne, než by se pokusil obléci Bláznův pestrý šat.
Hórova křídla
A tak ten, kdo projde po policích knihkupectví evropských měst, najde populární příručky autorů, kteří nikdy tarotu neporozuměli. Jejich neporozumění je natolik rozčílilo, že vzali pero a napsali svůj vlastní, jednoduchý výklad, který všichni pochopili. A ti všichni, kteří pochopili, pak obklopili tyto autory a ustavili je svými vůdci, svými jednookými králi. Neboť oni sami byli slepí, a jejich oči zmohla námaha z příliš jasných a strojových a jen strojům bez duše, ne lidem určených barev. A uši měli uzamčené, a ústa měli uzamčená a slovo ani světlo neproniklo k jejich duším, hladovějícím po naplnění.
Dear sir Hymenaeus Beta!xvi
Láska je zákon, láska pod vůlí.
Ale stěží budou lásku i vůli nacházet ti, kdož jsou mateni falešným věděním, jež je jim předkládáno jako pravé. Zajisté je vám známo, že vynikající dílo našeho Mistra Theriona, Thoth tarot, existuje ve dvou podobách. Zatímco vaše kraje mají k dispozici pravdivý obraz díla, je Evropě nabízena jen jeho falešná pokroucená tvář, označovaná jako Swiss verze. Z ní jsou vyňaty černá a bílá karta a nahrazeny buď skicami mágů anebo ubohým pokrouceným obrazem sebe samotných. Každá karta balíčku je dále vzata a dána do područí počítače na tak dlouho, dokud není krása původního díla potlačena do pozadí křikem znásilněných barev.
Prosíme vás o zhodnocení tohoto nepravého balíčku karet, nejen pro mne, ale pro všechny, kdož hledají pravdivou odpověď na otázky položené tarotu nejvyššího umění s vědomím, že falešná podoba karet může dát falešnou odpověď..
Dělej co ty chceš, ať je cele zákon.
i Neznalí mají za to, že kabala je ryze židovskou záležitostí, jinými slovy za kabalu pokládají ono židovské učení, které samo sebe kabalou nazývá. Jinde jsem se setkala se zcela nepochopitelným názorem, že kabala vznikla ve Španělsku – to si zřejmě pisatel těchto slov spletl kabalu s místem prvního vydání jednoho z nejdůležitějších židovských kabalistických spisů, Zoharu.
Kabala není žádné učení, je to styl nazírání, využívající jistých specifických vztahů mezi subjektem a objektem. Dle současného nazírání se za kolébku kabalistického uvažování pokládá předstaroegyptská kultura, známá je též kabala babylonská a chaldejská. Židé přijali kabalu z Egypta a jimi byla rozpracována do podoby, známé po celý středověk.
ii Aiwass je vysokou duchovní entitou, která předala Crowleyovi Knihu zákona. Přijetím Knihy zákona zvané AL v roce 1904 se zde na zemi začala nová éra.
Kniha zákona kupodivu není rozvláčným povídáním mimozemských bytostí o lásce, jaká jsme mohli zejména v posledních letech zaznamenat, ale stručným hutným textem, který má hlavu a patu a skrývá v sobě bezpočet velmi zajímavých informací – jak může mnohý pilný student zjistit při hlubším studiu textu.
iii Jména je třeba zapsat hebrejsky, méně často řecky. V těchto jazycích má každé písmeno dáno číselnou hodnotu.
iv Thelema značí řecky Vůle a je to název pro Crowleyovo učení, které pojednává především právě o vůli.
v Řád Stříbrné hvězdy, známý též jako Argenteum Astrum, je vnitřním kruhem řádu O.T.O., Ordo Templi Orientis. Do vnitřního kruhu byli žáci přijati až po dosažení určité magické úrovně.
vi Méně známá je také ta skutečnost, že Tzaba vytvořila k jednotlivým kartám Thoth tarotu vlastní komentáře, kterými pro sebe uzavřela vyvíjející se chápání každého obrazu.
vii Thoth, egyptský bůh vědění a magie, pozdější řecký bůh Hermés či středověká podoba téže síly, Hermes Trismegistos, dle kterého jsou esoterní nauky zvány hermetickými. Dle Tajných nauk byl tarot právě dílem Thothovým či Hermovým.
viii Není bez zajímavosti, že v roce 1910 – pár let předtím, než Crowley začal materializovat myšlenku Thothova tarotu psaním Liber Thoth, vytvořil jeho bývalý kolega z řádu Golden Down, Arthur Edward Waite s malířkou Pamelou Colman-Smithovou tarot svůj, známý dnes jako Rider-Waite. Tento tarot je zcela jiného zaměření: Takřka nepoužívá symboly a podoba karet se zčásti drží původních temných dogmat, zčásti – zvláště u malých arkán – zjednodušuje bohatost symbolů na konkrétní význam. Právě díky tomuto podání tarotu jsou dnes mysteriózní kabalistické obrázky tarotu profánní veřejností pojímány a konzumovány jako vykládací karty.
ix U nás byla kniha vydána v roce 1994 péčí nakladatelství Horus.
x Jeho první vydání bylo v roce 1969, avšak k prvnímu vydání evropskému došlo asi o 10 let později.
xi Moderní, často nikterak originální tarotové sady nezřídka obsahují různý počet karet navíc, jednu, dvě, někdy i tři nebo čtyři.
xii Vývoj Universa se dělí na cykly o různých délkách, přičemž každé dělení vyjadřuje jiným způsobem úseky vývoje člověka, bytostí, země či universa jako celku.. Jedním z mnoha dělení jsou aeony, přičemž toto dělení vyjadřuje přesně to, co vyjadřují tři Mágové, když je položíte ve správném pořadí vedle sebe. Až z toho mám pocit, že si Crowley stihl posmrtně zavtipkovat na účet svých prznitelů.
xiii Ve Spojených státech vycházel Thothův tarot, pokud je mi známo, vždy ve správné, nikým neupravované podobě.
xiv Sice se proslýchá, že správnému, tj. nepoškozenému laickými úpravami, vydání balíčku karet brání autorské zákony, ale kdyby byla vůle, našla by se jistě i cesta.
xv Jedním z praktických úkolů tohoto vysokého stupně zasvěcení jsou homosexuální praktiky.
xvi Hymenaeus Beta je současnou hlavou magického řádu O.T.O., sídlícího ve Spojených státech. Tento řád je oficiálním pokračovatelem a dědicem veškerých Crowleyových děl, které spravuje a dbá i o autorská práva a jejich pravost. Kromě amerického O.T.O. (= Ordi Templi Orientis, Řád Východního Chrámu) existují i další pokračovatelé jak v Americe tak i ve Starém světě.
PS: Na dopis nikdy nepřišla odpověď.
V článku byly volně použity citáty z Sefer Jeciry pražské, Liber AL vel Legis, Knihy Thothovy a několika dalších, v magických kruzích méně známých spisů.